vostalpetr píše:
což je věc, na kterou tady sem tamo upozornuje Miroslav, že za tím naším altruismem se povětšinou skrývá sebeláska ega
irulan píše:vostalpetr píše:
což je věc, na kterou tady sem tamo upozornuje Miroslav, že za tím naším altruismem se povětšinou skrývá sebeláska ega
to jsem si právě několikrát říkala, jestli vůbec skutečný altruismus existuje. Ono už stačí to, že když někomu pomůžeš, nebo se pro někoho obětuješ, v podstatě máš pak dobrej pocit. Takže je to skutečný altruismus?
Návštěvník píše: ale když máš dojem, že se něco povedlo tvojí zásluhou, tak přichází pocit uspokojení z toho - jsem borec , jsem dobrá
Návštěvník píše:... spíš než zahlcení nějakým dobrým pocitem, přichází obyčejná přirozená spokojenost...
irulan píše:Návštěvník píše:... spíš než zahlcení nějakým dobrým pocitem, přichází obyčejná přirozená spokojenost...
tenhle případ jsem tak nějak myslela. Jestli ten altruismus není právě tímhle programově podmíněn. Jsem spokojený, protože ty jsi spokojený...
miroslav píše:Skutečný altruismus je. Je přirozený a bez pocitu, že dělám něco altruistického. Jen dělám, co vidím, že je třeba (neboť nemám důvod dělat něco jiného). Člověk - ego ubývá jako ubývá hořící svíce
miroslav píše:... Jen dělám, co vidím, že je třeba (neboť nemám důvod dělat něco jiného). ....
irulan píše:miroslav píše:... Jen dělám, co vidím, že je třeba (neboť nemám důvod dělat něco jiného). ....
no jaktože se potom objeví ten pocit spokojenosti? Pak to vypadá jako by jednání bylo nějak nevědomky podmíněno tímto..
jak to říkal Švejk: "Poctivej člověk je všude váženej, ctěnej, spokojenej sám se sebou a cítí se jako znovuzrozenej, když jde ležet a může říct: „Dneska jsem byl zase poctivej.“
Návštěvník píše:irulan píše:miroslav píše:... Jen dělám, co vidím, že je třeba (neboť nemám důvod dělat něco jiného). ....
no jaktože se potom objeví ten pocit spokojenosti? Pak to vypadá jako by jednání bylo nějak nevědomky podmíněno tímto..
jak to říkal Švejk: "Poctivej člověk je všude váženej, ctěnej, spokojenej sám se sebou a cítí se jako znovuzrozenej, když jde ležet a může říct: „Dneska jsem byl zase poctivej.“
ta SPOKOJENOST není žádný zvláštní pocit ... jako když přirozeně dýcháš je to prostě jen přirozený - normální ... k tomu se nevyjadřuje ... přece nechodíš jako Švejk a nehlásíš - dýchám spokojenej člověk je člověk kterýmu nic nepřebývá, nic nechybí ... večer lehne a usnu spánkem jak se říká, spravedlivých a neříká si kurňa to jsem dneska zase naplnil svoje očekávání být spokojený, poctivý, dobrý a bla bla bla
vostalpetr píše:ta SPOKOJENOST není žádný zvláštní pocit ... jako když přirozeně dýcháš je to prostě jen přirozený - normální ... k tomu se nevyjadřuje ... přece nechodíš jako Švejk a nehlásíš - dýchám spokojenej člověk je člověk kterýmu nic nepřebývá, nic nechybí ... večer lehne a usnu spánkem jak se říká, spravedlivých a neříká si kurňa to jsem dneska zase naplnil svoje očekávání být spokojený, poctivý, dobrý a bla bla bla
No nic zvláštního to není,
ego může být spokojený z čehokoliv,
at už ze svých ego činností či ego altruistických činností
A je snad jasný, když uděláme něco dobrýho, tedy o čem si myslíme, že je to dobrý, tak jsme spokojení,
zloděj je spokojený že dobře kradl a matka Tereza je spokojená že zachránila indáka
Spokojený ego
(žádná velká duchovnost, i když pro začátek je vždy lepší spokojený ego, nežli nespokojený)
irulan píše:A znáte takového "skutečného altruistu"?
Mám dojem, že i princ Siddharta Gautama odešel hledat příčinu utrpení proto,
že mu bylo jednoduše nedobře, že byli na tom lidi blbě.
vostalpetr píše:zloděj je spokojený že dobře kradl a matka Tereza je spokojená že zachránila indáka
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 17 návštevníků