papadev píše:Takhle,jak to pojimas,je jeste cosi pred ocekavanim-CIL
Neni-li cil stanoven,neni ani ocekavani,ze bude naplnen a je to tak nejak,jak pises...
"Základním problémem je očekávání...
Pokud si užíváte to, co vám život přináší, znamená to, že všechno, co přichází, přijímáte.
A jakmile se toto přijímání pro vás začne stávat zvykem, vaše očekávání začnou slábnout."
http://www.samhita.cz/books/hlavavtygritlame_0.html
Když má někdo s očekáváním problém, tak se ho chce zbavit.
Návštěvník píše:Když má někdo s očekáváním problém, tak se ho chce zbavit.
Stačí uvědomit si ho... a nechat být. Přijmout fakt, že vyvstává, tím ubývá postupně samo.
Balsekar:
"Ten, kdo hledá svůj přirozený stav, je obětí mylného dojmu, že vždycky, když se rozhněvá, když dostane strach nebo má nějaký pocit či myšlenku, tak tento stav ztrácí. Není tomu tak. Ztratit svůj přirozený stav není tak snadné! Takovým situacím, které se objevují téměř neustále, je třeba velmi jasně porozumět.
Takže znovu, neodchýlili jste se od svého přirozeného stavu pokaždé, když vás přepadl hněv nebo když se objevila touha. V takové situaci je nejdůležitější si vzpomenout, že přijde-li některý ze smyslů do kontaktu s příslušným objektem – když oči něco uvidí nebo uši uslyší – tak ať se objeví cokoliv, hněv nebo úzkost nebo soucit či cokoliv dalšího, jde o přirozenou, biologickou či mechanickou reakci psychosomatického organismu, která závisí na jeho konkrétním naprogramování. A tak přijme-li se tato reakce jako taková, k žádné zapletenosti nedojde. K zapletenosti, která vás vytáhne z vašeho přirozeného stavu, dojde jen tehdy, když se s touto reakcí ztotožníte: ´Jsem rozhněvaný, jsem vystrašený, a to se mi nelíbí.´ Dokud k tomuto osobnímu zapletení nedojde, pouhé vyvstání reakce vás z přirozeného stavu nevytáhne.
Pro hledajícího bude dalším krokem vpřed jasně poznání, že nejde jen o vzácné okamžiky záblesků ´jeho´ přirozeného stavu míru a vyrovnanosti, že v přirozeném stavu je stále – v jakém jiném stavu by mohl být?! Zapomíná na něj jen při těch příležitostech, kdy se utápí ve vzpomínkách na minulost, která je už nezměnitelná, když přemítá o spoustě věcí, které udělat neměl, nebo o tom, co udělat měl a neudělal. Pokud nepřemítá o nezměnitelné minulosti, napadají ho představy věcí, kterých se obává nebo ve které doufá v neznámé budoucnosti a zbytečně si představuje, jaké nepříjemnosti by ho mohly postihnout. V obou těchto případech, kdy si dopřává luxus prožívání iluzorní minulosti nebo budoucnosti, ztrácí klid přirozeného stavu současného okamžiku, kde je doma. Jste neustále v přirozeném stavu kromě těch případů, kdy se vám stane, že se zatouláte: neosobní Vědomí je přítomné v současném okamžiku – JÁ JSEM."
Petra píše:Chce se ho zbavit, jedno jak.
návštěvník J píše:
Ve zkratce, není to utrpení, kterého se chceš zbavit, ale podívej se sám/sama, ve tvé zkušenosti, že tam, kde si myslíš, že je já/ trpící, není nic."
http://www.zivotvpritomnosti.cz/clanky/ ... t-utrpeni/
Vari píše:No, ten, který se chce zbavit utrpení, přece
Petra píše:Vari píše:No, ten, který se chce zbavit utrpení, přece
Ale vždyt ta paní tvrdí, že nikdo takový neexistuje.
Petra píše:Vari píše:No, ten, který se chce zbavit utrpení, přece
Ale vždyt ta paní tvrdí, že nikdo takový neexistuje.
návštěvník J píše:Petra píše:Vari píše:No, ten, který se chce zbavit utrpení, přece
Ale vždyt ta paní tvrdí, že nikdo takový neexistuje.
Ve zkratce, není to utrpení, kterého se chceš zbavit, ale podívej se sám/sama, ve tvé zkušenosti, že tam, kde si myslíš, že je já/ trpící, není nic.
Návštěvník píše:Petra píše:Vari píše:No, ten, který se chce zbavit utrpení, přece
Ale vždyt ta paní tvrdí, že nikdo takový neexistuje.
nic takového netrvdí, ani nemůže, když jak sama píše, se k ní lidé obracejí s žádostí o pomoc, jak se zbavit utrpení
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 9 návštevníků