Moderátor: rosada
vostalpetr píše:Budha to má velice dobře zmapovaný,
protože jeho jedinou technikou byl stav malýho dítěte, na který si vzpomněl, když viděl že pomocí askeze není schopen dosáhnout klidu
On vlastně neděla žádnou techniku,
jen si sedl do klidu a díval se,
tedy vlastně relaxoval,
a ted viděl, co ta mysl dělá,
jak se uvolnuje od tý hrubý mysli,
až k těm nejjemnějším tendencím ega:
vostalpetr píše:[
Budha takto po pár letech rozpoznal, že ta askeze nedojde do cíle, protože ji dělá ego,
ale vzpomněl si na svůj stav malého dítěte,
kdy ta mysl a taky celej svět vypadal poněkud jinak,
a tak tento stav použil
Samozřejmě, nemohl ho použít rovnou a přímo,
nebot on byl ego a ne malý dítě,
ale ta připomínka jej vedle k tomu, že si prostě sedl pod strom
A udělal to s odhodláním s jakým asi praktikoval tu askezi,
ale i to odhodlání a záměr někde cestou odpadnul,
protože nejde relaxovat s odhodláním, že budu relaxovat
Budha určitě věděl, že malý děti jsou spontánní a tak nějaký to svý odhodlání klidně někde cestou pustil,
možná a nejspíš už přímo na začátku tý praxe...
Takže pokud chceš být sportovec, musíš dřít,
pokud chceš být Budha,
musíš relaxovat, chceš-li jinak pouštět tendence mysli a stavy mysli aby samy postupně odpadávaly
to prostě není žádnej sportovní výkon a žádný úsilí
protože pokud dáš do pouštění úsilí, tak nic nepustíš...
vostalpetr píše:že zjistil že askeze nějak ke klidu mysli nevedla,
a tak ji opustilNelze hledat zkratku a hned si sednout pod rozkvetlý strom, pokud jsi plný nepokoje a spousty otázek...a myslet si, že budeš také osvobození jen tím sezením, jako se to stalo Buddhovi, protože tehdy pod stromem on už nic nehledal, našel konečně onen klid,
Takže mám hledat nějakou duchovní zacházku,
postavenou na nějaký touze, úsilí a cíli ???
Tedy mám se říit nějakou tou duchovností slovutných mistrů ???
vostalpetr píše:No jednou jde touha dovnitř,
a podruhý jde touha ven...
Přičemž,
principem je zastavení
vostalpetr píše:No jednou jde touha dovnitř,
a podruhý jde touha ven...
Přičemž,
Ty (atman, brahman) stále stojíš
vostalpetr píše:At tak nebo tak stejně se jednou zastavíš....
Ten proces transformace je jako zpracovávání hrubého materiálu hnětením. Teprve "materiál" propracovaný různýma snahama nebo programovým ne-snažením (to je vcelku totéž, v obou případech jde o osobní program) je dostatečně poddajný a vláčný, aby už o nic už nestál, a přitom nebyl tamasicky otupený.
vostalpetr píše:
Jo touha je zázrak, kámo. zázrak...
málokdy se stane, že ta touha se stane Univerzálním Vědomím, tak jak to popisuje dzogčhen,
a nedojde zpět k pádu do ega,
protože nebylo rozpuštěno ztotožnění s ní
vostalpetr píše:moc to furt řešíš ...
No proč bych to neřešil,
David Dejda o tom dokonce napsal knihu,
já si jen sem tam napíšu nějakou reakci ....
vostalpetr píše:
já bych to osobně uměl popsat třeba bhakticky, kdy se vše transformuje automaticky v lásku,
a tak se člověk automaticky od toho uvolnuje...a svět se pomalu proměnuje v lásku
vostalpetr píše:Možná takhle vzniká samo od sebe neúsilí
No asi jo,
já bych to osobně uměl popsat třeba bhakticky, kdy se vše transformuje automaticky v lásku,
a tak se člověk automaticky od toho uvolnuje...a svět se pomalu proměnuje v lásku
praktik píše:To utrpení vzniká totiž vnímáním propastného rozdílu mezi stavem zmizení v Něm = sjednocením s Láskou samou
vostalpetr píše:Návštěvník píše:ono to je v podstatě naprosto jednoduchý
"Když ustojíš svobodu a lásku bez majetnickejch pocitů, pak zůstáváš celej otevřenej jako voda…“
David Deida
No to je moc pěkný,
až tedy na tu vodu,
to vypadá, že to co píše je jen samá voda....
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků