Tak jen nepochopili, nebo ztratili z dohledu, základ duchovní cesty.
Čirý vjem, co je na ni uvrh. Ve spleti následných pocitů blaha, to potratili.
Zbyly vzpomínky, které balí do pojmu přítomnosti. Ale to není k smíchu.
Smešně se občas zajeví, že je upozorníš, a jsi odkázán do iluze oddělenosti, atp.
Smát se tomu, či nesmát.. to je oč tu běží.
No vždyt to jsou kraviny,
duchovno se nedá měřit pocitama a myšlenkama,
jak vymýšlí nějakej Hawkins, či blábolí Jana,
měřit by se to dalo jedině tehdy, kdyby se dala měřit koncentrace a meditace,
to je princip "duchovní cesty"
a ne co si kdo myslí vo nějakým žebrákovi...
Všechno je Já, takže jak negativní tak i pozitivní pocity jsou opět Já,
jenže pocitářský jelita žijí v iluzi duality,
negace jim smrdí v jejich nosíkách,
páč jejich svět je pocitářskej mrdnik...