Zdeněk píše: Slova o otevírání/vyvažování horních čaker nemůžete než filtrovat skrze vědomí břišní čakry, ega. To je jako kdybyste se chtěli řídit pokyny letového provozu při jízdě autem. No tak to se ti pak pochopitelně jeví, že Buddha, Ježíš atpod. říkají voloviny, ale ve statečnosti jsi vůl ty, Vostále.
Proto si ten Vostál bere řeči proti egu osobně. Zkrátka nic jiného nepoznává, jen o tom mele na základě vyčtenin a vlastního "náázoru".
Mám dojem, že uvolnění samo o sobě je tak trochu jako příjemný tichý spánek. Když se člověk "probere", tak je zase v napětí. To nám tu vzorově předvádí Vostál.
Mně se osvědčilo vnitřní pátrání. Všimnout si, že se něčeho držím a proč se toho potřebuji držet - co mne k tomu vede, co je za tím, jaká neuvědomělá motivace.
A když si to uvědomím v souvislostech - širším vědomím, tak zjistím, že to není třeba držet, že je to vlastně nepříjemné se takhle držet a pustím to - a už jsem z toho konkrétného vyléčen na vždy. ne že to zase objeví.
Příčinou toho nevidění, neuvědomování si v širších souvislostech je zúžené vnímání, ve kterém si neuvědomujeme, co to vlastně vnitřně děláme a proč. Jsme pohlceni tím, co děláme (emocí, chtěním, "spontaneitou" atd).
Takže je třeba panoramatické vnímání a uvědomování si. Výsledkem je pak trvalé uvolnění. Krásná vědomá cesta od osvobození k osvobození
Možná že toto panoramatické vidění, uvědomování a následné osvobozování je "činností" šestky, "třetího oka"