vostal petr píše: Jana mele hovadiny, že druzí si něco představují zatímco vona vosvícená kráva má uvědomění......
Aby to dávalo smysl, tak by se to nemělo vytrhávat z kontextu. Samo uvědomění, kdo jsem, je dokonale neztotožňěné. Je stejně neztotožněné, jako samo uvědomění, kdo jsi.
Kdežto ztotožnění s myšlenkou že jsme něco - kráva, idiot, blb..., už musí být nutně uvízlé v nějaké představě.
Zajímavé je, že je tady i ta možnost, si o nikom nic nemyslet a přitom tady může být uvědomění kupříkladu, že existence Tvého vnuka je láskou, radostí, štěstím, blahem. A v okamžiku, kdy si tohle uvědomuješ, je i Tvá existence štěstím, blahem, láskou, radostí. Jeho i Tvá existence je v tu chvíli jednou šťastnou existencí, sat-čit-ánandou, ve které mysl nevytváří žádné rozdělení, žádnou iluzi oddělenosti.
Jak říká Ram Dass: "Stačí se zamilovat a přenést to na všechno ostatní" a rázem je jasné, čím to všechno ve skutečnosti je, rázem je jasné, kdo jsi, kdo jsme.