P. En píše:Smrt je závěr života, ať už ukončen nemocí, střelou, nožem, atd... Mám pocit že lidé cítí strach, Miroslave!
Jana píše:P. En píše:Smrt je závěr života, ať už ukončen nemocí, střelou, nožem, atd... Mám pocit že lidé cítí strach, Miroslave!
Lidé se bojí, protože neznají pravdu, kdo jsou, kdo jsi, kdo jsme. Ve strachu o život člověk může ubližovat i zabíjet.
Teprve, když zemře to, co si myslí, že je,
teprve, když se rozplyne iluze oddělenosti, a objeví se poznání pravdy, celistvosti,
teprve, když to, co si myslíme, že jsme,
je v bezbřehém a dokonalém spojení s tím, co jsme si mysleli, že nejsme, zmizí i veškerý strach.
Proto také je smrt iluze oddělenosti sat-čit-ánandou.
Proto je tak nádherné poznat Boha - Lásku a jako představa individuality, jako ego, v její náruči zemřít a splynout s ní.
Proto ti Probuzení neznají žádný strach a jako by objímali celý Vesmír.
Zdeněk píše:Mu znamená zápor, a byla to Joshuova odpověď na dotaz žáka, zda má pes Buddhovu podstatu. Od té doby se tato historka traduje jako zenový koan, protože přeci buddhisticky platí, že "když se rozplyne iluze oddělenosti, a objeví se poznání pravdy, celistvosti" pak vše má Buddhovu podstatu.
Budeš odporovat zenovému mistru? Pak dostaneš ránu holí.
Z milosti, nikoli z nenávisti. Ale protože ty tu milost hole bohužel nemáš, tak musíš počkat, až tě to zkrouhne .
Jana píše:Ano, vše má Buddhovu podstatu, vše je ve své podstatě pravým Já, Kristem, Boží láskou, Životem, vědomým Bytím, existencí samou (což vyjadřuje různými slovy totéž).
Jana píše:P. En píše:Smrt je závěr života, ať už ukončen nemocí, střelou, nožem, atd... Mám pocit že lidé cítí strach, Miroslave!
Lidé se bojí, protože neznají pravdu, kdo jsou, kdo jsi, kdo jsme. Ve strachu o život člověk může ubližovat i zabíjet.
Teprve, když zemře to, co si myslí, že je,
teprve, když se rozplyne iluze oddělenosti, a objeví se poznání pravdy, celistvosti,
teprve, když to, co si myslíme, že jsme,
je v bezbřehém a dokonalém spojení s tím, co jsme si mysleli, že nejsme, zmizí i veškerý strach.
Proto také je smrt iluze oddělenosti sat-čit-ánandou.
Proto je tak nádherné poznat Boha - Lásku a jako představa individuality, jako ego, v její náruči zemřít a splynout s ní.
Proto ti Probuzení neznají žádný strach a jako by objímali celý Vesmír.
Zdeněk píše:...domníváš se, že tak ostatním zpřítomníš tu krajinu. Což je nesmysl.
P. En píše:Smrt je závěr života, ať už ukončen nemocí, střelou, nožem, atd... Mám pocit že lidé cítí strach, Miroslave!
Jana píše:Přínosem tady může být to, že všechno, v co jsme věřili, že je pravda, že je jasné, v temnotě není ničím. Je možné tady pustit nějakou připoutanost a podívat se s příchodem světla na věci nově, s větším porozuměním.
miroslav píše:P. En píše:Smrt je závěr života, ať už ukončen nemocí, střelou, nožem, atd... Mám pocit že lidé cítí strach, Miroslave!
No, je to konec života tohoto těla.
O konec našeho "života" se snaží např. buddhismus. O konec života ega. A to není vůbec snadné. Toho se lidé - když na to přijde - bojí nejvíce a mylně si to zaměňují za smrt těla.
Smrt ega, to je opravdová, konečná Smrt, konec.
Smrt těla, to ego nijak neohrožuje, to neumírá, je to jen proměna formy podle karmy a závislostí ega.
Zdeněk píše:Jana píše:Přínosem tady může být to, že všechno, v co jsme věřili, že je pravda, že je jasné, v temnotě není ničím. Je možné tady pustit nějakou připoutanost a podívat se s příchodem světla na věci nově, s větším porozuměním.
Není možné pustit nějakou připoutanost a podívat se s příchodem světla na věci nově, protože to světlo nesvítí na starého člověka, který se do té tmy dostal. Ten zmrtvýchvstalý je tím světlem.
Jana píše:Zdeněk píše:Jana píše:Přínosem tady může být to, že všechno, v co jsme věřili, že je pravda, že je jasné, v temnotě není ničím. Je možné tady pustit nějakou připoutanost a podívat se s příchodem světla na věci nově, s větším porozuměním.
Není možné pustit nějakou připoutanost a podívat se s příchodem světla na věci nově, protože to světlo nesvítí na starého člověka, který se do té tmy dostal. Ten zmrtvýchvstalý je tím světlem.
Moc pěkná úvaha, Zdenku. Ano, připoutanost k iluzi zmizela a s probuzením je jasné, že tady nikdo takový, kdo by mohl být připoutaný, neexistoval. Zdroj utrpení není a nebyl skutečný.
Zdeněk píše:Ale kdo o tom píše? Probuzený nebo snící?
Probuzený a snící mají odlišná vědomí.
Kdyby Probuzený vešel do snu spícího, aby jeho vědomí vyjevil osvícení, utvrdil by jej v jeho vědomí, ve snu. Což Probuzení nedělají. Ale ty jo. Protože sníš.
Probuzení vchází do snu spících, aby je probudili. Třeba jim dávají neřešitelné úlohy a pak je mlátí holí. Nebo se v tom snu zabijou. To už leckoho probudí.
A proč ti tohle vyjevuji? Protože sním.
No jestli to nebude spíš tak, že provozuješ Poradnu, abys před skutečným Tichem nevědomě utekla (po Noci smyslů pochopitelně následuje svítání, ale to by měl být začátek cesty k Noci Ducha).Jana píše:V tichu srdce není žádná projekce, žádné divadlo, žádný sen, jen Ticho. Neutíkej z něj, nenech se odradit, že je příliš obyčejné, stejné, jednotvárné... Zkoumej, kdo jsi v tom tichu.
Nejsem. Nejsem iluze, která chce ukázat kde stojí, a tak ustoupí, aby ukázala, kde nestojí.Jana píše:Jsi Já
Zdeněk píše:No jestli to nebude spíš tak, že provozuješ Poradnu, abys před skutečným Tichem nevědomě utekla
miroslav píše:Zdeněk píše:No jestli to nebude spíš tak, že provozuješ Poradnu, abys před skutečným Tichem nevědomě utekla
To já jsem rád, že Jana provozuje poradnu ať k tomu má důvody jaké chce.
Lidé před skutečným Tichem utíkají všemožnými způsoby a provozování poradny mi přijde zrovna jako docela dobrý a pro druhé užitečný způsob.
A k čemu před skutečným Tichem utíkáš ty?
K tomu, že Janu přesvědčuješ, že se mýlí?
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 17 návštevníků