Při neosobním uvědomování, kdy Vědomí vnímá v Sobě všechno dění (tj. živé i neživé objekty + jejich tvary a pohyby) jako Svoje tvary a pohyby, tvary a pohyby prázdného čistého neomezeného Vědomí, nedochází už k sebeztotožňování s žádným jednotlivým objektem, tedy ani s poznávajícím individuálním "já".
Ani trvale Probuzení tohle zpočátku nezažívali trvale; natož člověk, který má ještě spoustu nerozpoznaného sebeztotožňování s iluzorní "vlastní" osobou; ale i jen dočasná zkušenost stavu čistého BYTÍ během každodenních činností, kdy všechno se změní v živou Prázdnotu, v pohyby Vědomí, pozorované Vědomím, je nezapomenutelná. Úplně změní pohled na tu takzvanou duchovní cestu k Sebe-rozpoznání, kterou podniká Vědomí v podobě neexistujícího duchovního já - a často se z ní pak stává jen další podnikatelská aktivita ega...
Jo, duchovní podnikatel, to bývá někdy síla
PS. K těm Mistrům, které Evo cituješ: je mi blízkých i mnoho dalších, každý z nich to říká trochu jinými slovy...a s vděčností a pokaždé znovu i s údivem se vnímá, že všichni mluví o tomtéž.
Přitom by se dali chytat za slova, která k tomu použili, protože každé slovní vyjádření se dá zpochybnit... pokud se v někom objeví taková potřeba. Taky se to v diskusích stává
Dá se to brát jako součást té jedinečné Hry. Jak jeden z Mistrů říká: The play must go on