dodo píše:Určite máš pravdu, ale aj tak, Ti neverím.
Som totiž konzervativista na spôsob Buddhovho: „Never tomu čo Ti hovorím, pokiaľ si to neoveríš v praxi“ ? Má to zrejme nejaké skryté a nevyhnutné, opodstatnenie.
Návštěvník píše:"Kto začína, považuje za skutočnosť vždy svet, pretože mu vedomie Ja, vždy kamsi uniká."
Čo je Ja bez sveta?
Návštěvník píše:Ja bez sveta je absolútno. Ja bez sveta som absolútno? Zavriem oči, zápchu si uši, to je absolútno?
Ve zkratce, není to utrpení, kterého se chceš zbavit, ale podívej se sám/sama, ve tvé zkušenosti, že tam, kde si myslíš, že je já/ trpící, není nic.
Návštěvník píše:Možná zmizí ztotožňování s trpícím já, ale kdo za něj zaplatí složenky?
Ale zároveň je tu vždy bytí. Bytí tu je. Je k dispozici v každém okamžiku. Ať už sebetvoření probíhá či ne, bytí je prvotním kontextem. Když začne mysl spočívat na bytí, místo na „já“, tak konečně spočine. Spočívá na něčem, co je spolehlivé. I když je „zaneprázdněná a činná“, je tu klid.
Nejdřív by tu muselo být něco, co by mohlo být svázáno. Já tvrdím, že jsme ničím (no-thing), které ani svázat nelze. Představa, že jsme něčím, tímto tělem, je tím, k čemu je mysl sebetvořením přivázána. Zájem a pozornost krouží kolem nás jako kolem hlavní postavy příběhu života.
Návštěvník píše:Nezrozené
„Je zde, bhikkhuové, nezrozené, nevzniklé, nestvořené a nezformované. Kdyby zde nebylo toto nezrozené, nevzniklé, nestvořené a nezformované, nebylo by možno rozeznat únik od toho, co je zrozené, vzniklé, stvořené a zformované.
Ale jelikož zde je nezrozené, nevzniklé, nestvořené a nezformované, je možno rozeznat únik od toho, co je zrozené, vzniklé, stvořené a zformované.“
Buddha
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 návštevníků