Pozorování vlastní mysli, vědomí, je pravou, charakteristickou a konkrétní činnosti mozku, vlastní člověku, která ale bohužel seuplatňuje pouze v mimořádných případech.
Zvláště v případech těžkých nehod (je typické, že v těchto případech proběhne celý život před očima jako film), podaří se ti na sebe dívat z vnějšku, jako bys byl někdo jiný.
"Ve stavu nebezpečí (např. ve válce nebo v jistých okamžicích alpinistických výstupů) dochází k rozšíření vědomí do stavu nadvědomí, v němž je možné konat činy normálně nemožné a hrdinské skutky. (R.Assagioli, Principi e metodi della psicosintesi terapeutica s.169)