Jiří Vacek

[Jana]

Mysl nemá moc udělat z Tebe někoho jiného, než jsi.

A paradoxně, mysl má moc udělat z Tebe cokoliv, čemu uvěříš,

co se v podvědomí jeví jako pravda.

Proto všechny ty zákony založené na víře fungují.

Proto fungují afirmace, modlitby, mantry.

Mohou směřovat jak k prohlubování iluze,

tak k poznávání skutečnosti.

Proto to, co vede k prohlubování iluze oddělenosti,

nemá v místě, kde se směřuje k poznávání pravdy,

místo.

[Pavla]

Mysl nemá moc udělat z Tebe někoho jiného, než jsi.

A paradoxně, mysl má moc udělat z Tebe cokoliv, čemu uvěříš,

co se v podvědomí jeví jako pravda.

to přece není pravda....
Ne vždycky, ne za všech okolností... Př. žena si může namlouvat, že je muž, ale muže to z ní neudělá ...

Proto všechny ty zákony založené na víře fungují.

Proto fungují afirmace, modlitby, mantry.

zákony založené na víře občas za těžko definovatelných podmínek zafungují, ale určitě bych netvrdila, že fungují nějak obecně....
Spíš někdy fungují a jindy ne....

Mohou směřovat jak k prohlubování iluze,

tak k poznávání skutečnosti.

Proto to, co vede k prohlubování iluze oddělenosti,

nemá v místě, kde se směřuje k poznávání pravdy,

místo.

Co je to skutečnost? Skutečná skutečnost? Přece jen to, čemu člověk uvěřil, na základě svojí víry... Tedy jen další z iluzí.

[Jana]

Mysl nemá moc udělat z Tebe někoho jiného, než jsi.

A paradoxně, mysl má moc udělat z Tebe cokoliv, čemu uvěříš,

co se v podvědomí jeví jako pravda.

to přece není pravda....
Ne vždycky, ne za všech okolností... Př. žena si může namlouvat, že je muž, ale muže to z ní neudělá ...

Z absolutního pohledu to samozřejmě pravda není, nejsme nikdy ničím jiným, než samotným Bytím (Vědomím).

K tomu, aby v nás vznikl pocit nějaké pohlavní příslušnosti, tady musí být připoutanost k tělu a mysli a ta připoutanost (ego) je právě tím snem, který není Skutečností.

A v rámci toho snu je možné se opravdu stát čímkoliv, na co mysl pomyslí. Všechno, co vymyslí mysl a čemu jsme schopni uvěřit, je realizovatelné, ať to vypadá sebeabsurdněji.

Není problém žít v ženském těle život muže, není problém ženské tělo přeoperovat na mužské.

Proto všechny ty zákony založené na víře fungují.

Proto fungují afirmace, modlitby, mantry.

zákony založené na víře občas za těžko definovatelných podmínek zafungují, ale určitě bych netvrdila, že fungují nějak obecně....
Spíš někdy fungují a jindy ne...

Mou zkušeností je, že fungují na 100%, dokonce funguje i to, že nefungují, když je tady víra, že nefungují.

Mohou směřovat jak k prohlubování iluze,

tak k poznávání skutečnosti.

Proto to, co vede k prohlubování iluze oddělenosti,

nemá v místě, kde se směřuje k poznávání pravdy,

místo.

Co je to skutečnost? Skutečná skutečnost? Přece jen to, čemu člověk uvěřil, na základě svojí víry... Tedy jen další z iluzí.

Skutečností jsi Ty. Skutečností je Tvé jediné pravé Já, který je vším, co existuje, celou existencí, Bytím. Neexistuje vícero skutečných Já, neexistuje několik Bytí, Vědomí.

[Pavla]

Mysl nemá moc udělat z Tebe někoho jiného, než jsi.

A paradoxně, mysl má moc udělat z Tebe cokoliv, čemu uvěříš,

co se v podvědomí jeví jako pravda.

to přece není pravda....
Ne vždycky, ne za všech okolností... Př. žena si může namlouvat, že je muž, ale muže to z ní neudělá ...

Z absolutního pohledu to samozřejmě pravda není, nejsme nikdy ničím jiným, než samotným Bytím (Vědomím).

K tomu, aby v nás vznikl pocit nějaké pohlavní příslušnosti, tady musí být připoutanost k tělu a mysli a ta připoutanost (ego) je právě tím snem, který není Skutečností.

A v rámci toho snu je možné se opravdu stát čímkoliv, na co mysl pomyslí. Všechno, co vymyslí mysl a čemu jsme schopni uvěřit, je realizovatelné, ať to vypadá sebeabsurdněji.

Není problém žít v ženském těle život muže, není problém ženské tělo přeoperovat na mužské.

zase lži... Tvé tělo je ženské i bez toho, aby sis to myslela. Nejsi obou pohlavní ani bezpohlavni bytost. Tvůj způsob myšlení je ženský, aniž bys byla k mysli pripoutana.
Žiješ v tak velkých iluzich, že skutečnost ani Skutečnost už bohužel nejsi s to vidět.

[Jana]

Co se staráš o moje tělo?

Zkoumej si sebe, jen tak můžeš poznávat pravdu, pokud Tě opravdu zajímá.

Mysl nemá moc udělat z Tebe někoho jiného, než jsi.

A paradoxně, mysl má moc udělat z Tebe cokoliv, čemu uvěříš,

co se v podvědomí jeví jako pravda.

to přece není pravda....
Ne vždycky, ne za všech okolností... Př. žena si může namlouvat, že je muž, ale muže to z ní neudělá ...

Jestli věříš, že jsi muž v ženském těle, pak můžeš žít život jako muž v ženském těle, můžeš podstoupit i plastiky, aby to prožívání mužství mohlo být co nejrealističtější.

S připoutaností k tělu jsme samozřejmě přesvědčeni o tom, že jsme pohlavní bytostí, že jsme tělem.

Z tohohle pohledu se pak jeví Pravda jako nesmysl a iluze jako skutečnost.

Proto také Mooji říká: "Nejraději bych tě chytil za palce u nohou a obrátil naruby."

Pak zmizí iluze, že jsi tím tělem ve světě a objeví se poznání, že Tvé tělo i svět je ve Tvém vědomí, tedy jsi tím, co tělo přesahuje, jsi tím, co tady je nezávisle na těle.

Jestli chceš opravdu poznávat pravdu, zapomeň na to, co si myslíš o mně, zapomeň na to, co si představuješ pod tím, co říkám a uvědomuj si, kdo skutečně jsi, aniž by sis tu ryzí skutečnost zkreslovala nějakými představami o sobě, aniž bys byla připoutaná k nějakým myšlenkám, aniž by sis o sobě cokoliv myslela.

Kdo jsi ?

[Pavla]

Co se staráš o moje tělo?

Zkoumej si sebe, jen tak můžeš poznávat pravdu, pokud Tě opravdu zajímá.

Mysl nemá moc udělat z Tebe někoho jiného, než jsi.

A paradoxně, mysl má moc udělat z Tebe cokoliv, čemu uvěříš,

co se v podvědomí jeví jako pravda.

to přece není pravda....
Ne vždycky, ne za všech okolností... Př. žena si může namlouvat, že je muž, ale muže to z ní neudělá ...

Jestli věříš, že jsi muž v ženském těle, pak můžeš žít život jako muž v ženském těle, můžeš podstoupit i plastiky, aby to prožívání mužství mohlo být co nejrealističtější.

S připoutaností k tělu jsme samozřejmě přesvědčeni o tom, že jsme pohlavní bytostí, že jsme tělem.

Z tohohle pohledu se pak jeví Pravda jako nesmysl a iluze jako skutečnost.

Proto také Mooji říká: "Nejraději bych tě chytil za palce u nohou a obrátil naruby."

Pak zmizí iluze, že jsi tím tělem ve světě a objeví se poznání, že Tvé tělo i svět je ve Tvém vědomí, tedy jsi tím, co tělo přesahuje, jsi tím, co tady je nezávisle na těle.

Jestli chceš opravdu poznávat pravdu, zapomeň na to, co si myslíš o mně, zapomeň na to, co si představuješ pod tím, co říkám a uvědomuj si, kdo skutečně jsi, aniž by sis tu ryzí skutečnost zkreslovala nějakými představami o sobě, aniž bys byla připoutaná k nějakým myšlenkám, aniž by sis o sobě cokoliv myslela.

Kdo jsi ?

Ale my jsme tělem...... I ty. Bez těla a mysli bys nenapsala ani slovo. Bytí obsahuje všechna těla.
Samozřejmě jsem tím, co všechna těla přesahuje a zároveň jsem tělem a individualitou. I ty jsi to samé.

[Jana]

Ale my jsme tělem...... I ty.

Jakým jsi tělem? Tím, které tady bylo, když se narodilo? Nebo jsi tím, které vyrostlo a vyměnilo všechny buňky? Jsi těmi buňkami, které už tělo opustily? A byla jsi těmi buňkami, které ještě Tvým tělem nebyly?

Mění se nějak to "jsem", kterým stále jsi?

Bez těla a mysli bys nenapsala ani slovo.

Bez slunce bych nesvítila...bez deště bych nepršela...

Bytí obsahuje všechna těla.

Všechno, co existuje, je ve své podstatě existencí, Bytím.

Samozřejmě jsem tím, co všechna těla přesahuje a zároveň jsem tělem a individualitou. I ty jsi to samé.

Individualitou jsme v tom snu mysli, ve kterém se jeví projev jako statický.

Individualitou jsme ve zúženém vědomí, které připoutanost k iluzi odděluje od poznání naší celistvosti.

Moře je všemi vlnami, které se na něm objevují, na moři jsou vlny, ale když budeš opravdu poctivě zkoumat jednu jedinou vlnu, tak zjistíš, že ani na vteřinku ji z toho moře nevyčleníš, ani na vteřinku nedokážeš definovat, které molekuly vody té vlně patří a které patří jiné vlně, kde přesně ta vlna začíná a kde začíná ta vlna vedle ní.

A když půjdeš do nitra molekul vody, tak najdeš jen prázdný světélkující prostor.

Stejné je to s tím Tvým tělem, je jen potravou, je vytvořené z molekul potravy, která do tvého těla přichází, která z těla odchází a mění tvar těla. A i ty molekuly potravy jsou ve své podstatě světélkujícím prázdnem.

[Pavla]

Ale my jsme tělem...... I ty.

Jakým jsi tělem? Tím, které tady bylo, když se narodilo? Nebo jsi tím, které vyrostlo a vyměnilo všechny buňky? Jsi těmi buňkami, které už tělo opustily? A byla jsi těmi buňkami, které ještě Tvým tělem nebyly?

Mění se nějak to "jsem", kterým stále jsi?

Bez těla a mysli bys nenapsala ani slovo.

Bez slunce bych nesvítila...bez deště bych nepršela...

Bytí obsahuje všechna těla.

Všechno, co existuje, je ve své podstatě existencí, Bytím.

Samozřejmě jsem tím, co všechna těla přesahuje a zároveň jsem tělem a individualitou. I ty jsi to samé.

Individualitou jsme v tom snu mysli, ve kterém se jeví projev jako statický.

Individualitou jsme ve zúženém vědomí, které připoutanost k iluzi odděluje od poznání naší celistvosti.

Moře je všemi vlnami, které se na něm objevují, na moři jsou vlny, ale když budeš opravdu poctivě zkoumat jednu jedinou vlnu, tak zjistíš, že ani na vteřinku ji z toho moře nevyčleníš, ani na vteřinku nedokážeš definovat, které molekuly vody té vlně patří a které patří jiné vlně, kde přesně ta vlna začíná a kde začíná ta vlna vedle ní.

A když půjdeš do nitra molekul vody, tak najdeš jen prázdný světélkující prostor.

Stejné je to s tím Tvým tělem, je jen potravou, je vytvořené z molekul potravy, která do tvého těla přichází, která z těla odchází a mění tvar těla. A i ty molekuly potravy jsou ve své podstatě světélkujícím prázdnem.

přesně takovým tělem jsme.... Ačkoliv sebevíc můžeme věřit, že je tělo jen svetelkujici prázdno... Tak toto prázdno, stále se měnící, má tu schopnost "nosit" individuální vědomí... A také, jeli už toto světélkující prázdno na hranici toho, co je mu dáno, dokáže individualitu vyhodit z inkarnace.

[.Petra]

přesně takovým tělem jsme.... Ačkoliv sebevíc můžeme věřit, že je tělo jen svetelkujici prázdno... Tak toto prázdno, stále se měnící, má tu schopnost "nosit" individuální vědomí... A také, jeli už toto světélkující prázdno na hranici toho, co je mu dáno, dokáže individualitu vyhodit z inkarnace.

[Jana]

... Ačkoliv sebevíc můžeme věřit, že je tělo jen svetelkujici prázdno..

Z pohledu mysli je něco takového jen otázkou víry, ve vědomí probuzeného srdce není nic jiného, než prázdnota plná světla, světla, které je spojením s tím vším, co existuje, bez jakékoliv iluze individuality, bez jakékoliv iluze rozdělenosti, bez jakékoliv iluze dvojnosti.

Tak toto prázdno, stále se měnící,

Pouze mysl umí být strůjcem projekce časoprostoru, v ní se odehrávají všechny ty proměny. Samotné vědomí v probuzeném srdci je beze změn, je stále stejné, čisté, neměnné.

má tu schopnost "nosit" individuální vědomí...

Projekce mysli, projekce snu.

A také, jeli už toto světélkující prázdno na hranici toho, co je mu dáno, dokáže individualitu vyhodit z inkarnace.

Další sen mysli.

Ve vědomí probuzeného srdce není co odkud vyhazovat.

Ten sen mysli není nic špatného.

Ale to kým jsme, mysl přesahuje.

A při poznávání Skutečnosti se objevuje poznání,

že

[Pavla]

... Ačkoliv sebevíc můžeme věřit, že je tělo jen svetelkujici prázdno..

Z pohledu mysli je něco takového jen otázkou víry, ve vědomí probuzeného srdce není nic jiného, než prázdnota plná světla, světla, které je spojením s tím vším, co existuje, bez jakékoliv iluze individuality, bez jakékoliv iluze rozdělenosti, bez jakékoliv iluze dvojnosti.

Tak toto prázdno, stále se měnící,

Pouze mysl umí být strůjcem projekce časoprostoru, v ní se odehrávají všechny ty proměny. Samotné vědomí v probuzeném srdci je beze změn, je stále stejné, čisté, neměnné.

má tu schopnost "nosit" individuální vědomí...

Projekce mysli, projekce snu.

A také, jeli už toto světélkující prázdno na hranici toho, co je mu dáno, dokáže individualitu vyhodit z inkarnace.

Další sen mysli.

Ve vědomí probuzeného srdce není co odkud vyhazovat.

Ten sen mysli není nic špatného.

Ale to kým jsme, mysl přesahuje.

A při poznávání Skutečnosti se objevuje poznání,

že

ti všichni, kteří toto tvrdili (tvrdí) přece zemřeli (zemřou) nebo ne? Zemřou ve smyslu, že zmizí z projeveného světa...

[Pavla]

Proto všechny ty zákony založené na víře fungují.

Proto fungují afirmace, modlitby, mantry.

Mou zkušeností je, že fungují na 100%, dokonce funguje i to, že nefungují, když je tady víra, že nefungují.

mohla bys uvést konkrétní příklady z vlastního života?

[Jana]

ti všichni, kteří toto tvrdili (tvrdí) přece zemřeli (zemřou) nebo ne? Zemřou ve smyslu, že zmizí z projeveného světa...

Opustili tělo, ale před tím, aby mohli toto tvrdit, poznali to, co se nikdy nenarodilo a co nikdy nezemře, tedy to, kým skutečně jsou.

[Jana]

mohla bys uvést konkrétní příklady z vlastního života?

Kdysi, když jsem začínala poznávat zákon přitažlivosti, který učí například Abraham, jsem měla v šuplíčku hromádku afirmací toho, co bych bývala ráda, aby se splnilo. Po letech jsem tenhle balíček vyndala a s úsměvem si uvědomila, že se všechny ty afirmace do poslední splnily. Opravdu to funguje. Můžeš si to vyzkoušet.



Ale to, o co ve skutečnosti opravdu jde, není z tohoto projeveného světa.

Nicméně i k tomu je možné dospět pomocí afirmací.

[Pavla]

ti všichni, kteří toto tvrdili (tvrdí) přece zemřeli (zemřou) nebo ne? Zemřou ve smyslu, že zmizí z projeveného světa...

Opustili tělo, ale před tím, aby mohli toto tvrdit, poznali to, co se nikdy nenarodilo a co nikdy nezemře, tedy to, kým skutečně jsou.

A k čemu jim to je? Asi k ničemu.

[Pavla]

mohla bys uvést konkrétní příklady z vlastního života?

Kdysi, když jsem začínala poznávat zákon přitažlivosti, který učí například Abraham, jsem měla v šuplíčku hromádku afirmací toho, co bych bývala ráda, aby se splnilo. Po letech jsem tenhle balíček vyndala a s úsměvem si uvědomila, že se všechny ty afirmace do poslední splnily. Opravdu to funguje. Můžeš si to vyzkoušet.



Ale to, o co ve skutečnosti opravdu jde, není z tohoto projeveného světa.

Nicméně i k tomu je možné dospět pomocí afirmací.

A o co ti doopravdy ve skutečnosti jde? A proč ti o to jde?

Jinak si pamatuji na pokus zde na poradně, kde jsi pomocí afirmaci zkoušela zlepšit si zrak. Bez úspěchu. Takže...?

[arikiran]

Ahoj Jani
Pokud si trochu pamatuju
Na posledbim Exmperimentu se zakonem pritazlivosti si mela tri ukoly:
1- zlepsit zrak....to se ti povedlo
2- dostat povzbuzujici dopis-zpravu....taky povedlo
3- dostat darem 2 kg merunek na kolac....a to se myslim nepovedlo

Tedy uspesnost 66%

Ted, po roce se mozna tva uspesnost zvysila, vyzkousime?
...x...

[Jana]

ti všichni, kteří toto tvrdili (tvrdí) přece zemřeli (zemřou) nebo ne? Zemřou ve smyslu, že zmizí z projeveného světa...

Opustili tělo, ale před tím, aby mohli toto tvrdit, poznali to, co se nikdy nenarodilo a co nikdy nezemře, tedy to, kým skutečně jsou.

A k čemu jim to je? Asi k ničemu.

S připoutaností k tělu a mysli je život jedním bojem o zachování života, o místo na slunci. S poznáním nezrozenosti a nesmrtelnosti, tohle puzení zmizí a dostavuje se klid a mír, díky kterému je možné vychutnávat si tenhleten život, tedy to, co tady právě teď je.

[Jana]

Ahoj Jani
Pokud si trochu pamatuju
Na posledbim Exmperimentu se zakonem pritazlivosti si mela tri ukoly:
1- zlepsit zrak....to se ti povedlo
2- dostat povzbuzujici dopis-zpravu....taky povedlo
3- dostat darem 2 kg merunek na kolac....a to se myslim nepovedlo

Tedy uspesnost 66%

Ted, po roce se mozna tva uspesnost zvysila, vyzkousime?
...x...

Péťo, aby se využíval zákon přitažlivosti, musí být splněny některé podmínky a ty jsem tak úplně nesplňovala. Tohle byly úkoly, které sis vymyslel Ty. Ten první mě oslovil a přijala jsem ho, druhý jsem nějak nebrala vážně a jeho splnění se jevilo spíš jako náhoda a to třetí jsem nepřijala, jelikož máme na zahradě strom, letos jsme měli několik metráků meruněk a zásobovali jsme jimi celé široké sousedství. Tys nebral meruňky ze stromu jako "dar" a dostat a přijmout v téhle kalamitě od někoho 2 kg meruněk by bylo padlé na hlavu. I když možná by se jako dar mohlo vzít v úvahu i to, že manžel načesal košík meruněk mé kamarádce, která si pro ně nakonec nepřišla.

[Pavla]

S připoutaností k tělu a mysli je život jedním bojem o zachování života, o místo na slunci. S poznáním nezrozenosti a nesmrtelnosti, tohle puzení zmizí a dostavuje se klid a mír, díky kterému je možné vychutnávat si tenhleten život, tedy to, co tady právě teď je.

pro mě život žádným bojem není, přesto nepopírám, že bez těla bych tenhle život žít nemohla

tak o čem to je?