Projevuje se realizace na osobě nebo ne?

[malpan]

odpovídal jsem na:

A jsou i tací ...

pro mě jednoznačně znamená: jsou i tací, tedy i jiní

a kdybych chtěl rozvinout tu nemoc

takže souhlasíš, že rakovina u Mistra je známkou jeho nedostatečného pochopení

z mého pohledu to tak být rozhodně nemusí, ale souhlasím s tím, že to tak můžeš vidět

[Linda.]

Energie je skutečnost. A energie může mít formu jak lásky tak představy,

zdraví nebo nemoci. Formu harmonickou nebo disharmonickou. Tvořivou nebo devastující...

Bytí je. Může být i láskou proč ne, ale i je možné bytí pojmenovat tisíci jinými způsoby.

[Jarda Malej]

Pavla píše:
Jestliže člověk, zabývající se duchovnem, byť by dosahoval i uznání coby duchovní kapacita, pokud ke sklonku života trpí rakovinou, tedy nemocí, kdy nejsou v harmonii vlastní tělesné buňky, a ta nemoc je příčinou smrti, pak ten člověk realizovaný nebyl.

Tak!
Nanejvýš se (na rozdíl ode mne) plácal na nějaké duševní úrovni.

Snad jen na nějaké duševní úrovni byl osvícenější, ale ne celkově realizovaný.

[malpan]

člověk, zabývající se duchovnem....

je v mém vnímání něco jako:
člověk, zabývající se životem...

[nop]

člověk, zabývající se duchovnem....

je v mém vnímání něco jako:
člověk, zabývající se životem...

To bych viděl jinak.
Když nakoukneš do hospody v Čechách, uvidíš tam mnoho lidí, kteří žijí. Zabývají se duchovnem?

[Pavla]

...ignorovat tělesnou bolest, když už příjde a dělat, že nemoc těla není "moje". Jenže ona moje je

Tak to vnímá osobní já - ego.

Když ego zmizí, vědomí vnímá to, co právě Je - jako pohyb vesmírné Energie, ať v podobě harmonické, nebo disharmonické. Zmizelo hodnocení "dobré" nebo "špatné". Dobíhají staré energetické reakce a každá z nich se přijetím zharmonizuje (Nisargadattovo "nepřijetí dodávky").

Tím se postupně harmonizuje celkový energetický stav "jedince". Jak dlouho to tak bude probíhat, záleží na tom, kolik disharmonie se během života před Probuzením uložilo v mozku a v buňkách dotyčného fyzického těla. Disharmonické reakce se objevují dál působením setrvačnosti, jsou důsledkem dosavadního naprogramování. Proto staří Indové říkali, že existují dva druhy Probuzených: ti, kterým v těle a mysli dobíhají disharmonické reakce, a ti, ve kterých už nevznikají - protože se všechny rozpustily.

Na stavu vnímání Podstaty všech reakcí to nic nemění, ať mají podobu harmonickou, nebo disharmonickou.

souhlasila bych, ano, přijímání toho co je, co přichází harmonizuje vše do optimální hladiny bytí.... Tedy ano,projevila se rakovina jako dobíhající naprogramování, budiž a přijetím se rozpustila, ano... To ano... Jenže ve zmiňovaných případech vedla až k fyzickému skonu, kdy tělo už nebylo schopno fungovat.... Že by tedy tak úplně přijatá nebyla právě tím, že tito Mistři to "osobní" zcela sami ignorovali?

[malpan]

člověk, zabývající se duchovnem....

je v mém vnímání něco jako:
člověk, zabývající se životem...

To bych viděl jinak.
Když nakoukneš do hospody v Čechách, uvidíš tam mnoho lidí, kteří žijí. Zabývají se duchovnem?

Ta paralela tam je - zabývají se životem přesně tak, jak umí, chtějí, je jim nyní vlastní - tedy z nadhledu v "dočasném spánku, s klapkami na očích.." a současně "správně" pro daný okamžik = sbírání zkušeností (informací o životě - projevech duality)

[malpan]

souhlasila bych, ano, přijímání toho co je, co přichází harmonizuje vše do optimální hladiny bytí.... Tedy ano,projevila se rakovina jako dobíhající naprogramování, budiž a přijetím se rozpustila, ano... To ano... Jenže ve zmiňovaných případech vedla až k fyzickému skonu, kdy tělo už nebylo schopno fungovat.... Že by tedy tak úplně přijatá nebyla právě tím, že tito Mistři to "osobní" zcela sami ignorovali?

osobní a neosobní má stejnou "důležitost", nenazval bych to ignorováním

[nop]

.....člověk, zabývající se životem...

To bych viděl jinak.
Když nakoukneš do hospody v Čechách, uvidíš tam mnoho lidí, kteří žijí. Zabývají se duchovnem?

Ta paralela tam je - zabývají se životem přesně tak, jak umí, chtějí, je jim nyní vlastní - tedy z nadhledu v "dočasném spánku, s klapkami na očích.." a současně "správně" pro daný okamžik = sbírání zkušeností (informací o životě - projevech duality)

Malpe, ty jsi génius. Dovedeš vidět to vhodné i tam, kde by sebevědomý duchovňák mohl ohrnout nos nad nevzdělanými polozačátečníky v zakouřeném prostoru, ty vidíš pohyb dopředu a současně i vyváženost v situaci.
Takto bez hádek je Poradna dokonalá.

[Linda]

projevila se rakovina jako dobíhající naprogramování, budiž a přijetím se rozpustila, ano... To ano... Jenže ve zmiňovaných případech vedla až k fyzickému skonu, kdy tělo už nebylo schopno fungovat.... Že by tedy tak úplně přijatá nebyla právě tím, že tito Mistři to "osobní" zcela sami ignorovali?

Rozpouštění všeho negativního, včetně stavu fyzických buněk, chápu jako přirozený přírodní proces, podobný tání ledové kry. To se týká všeho, co existuje v časoprostorové oblasti, včetně stavu tělesných tkání. Co se skrze jejich stav dostává do vědomí, to se v tzv. Probuzeném uvědomí a rozpozná se to jako pohyb Vědomí => rozpustí se to. Do jaké míry proces rozpouštění starých karmických zatvrdlin v podobě emocí nebo nemocí proběhl, Probuzený neřeší - zmizel ten "někdo", koho by to zajímalo a kdo by proto obsahy vědomí "bral vážně" nebo "ignoroval". Tj.

osobní a neosobní má stejnou "důležitost", nenazval bych to ignorováním

"Probuzený" ve skutečnosti neexistuje. Je tu pak jen Vědomí, které se po probuzení v určitém lidském tvaru vnímá jako prázdné, prostorově neomezené, a "jeho" obsahem je proto nejen tvar Vědomí v podobě zdravého nebo nemocného těla (se kterým bylo předtím ztotožněné a ve kterém předtím Sebe Samo vnímalo jen v podobě omezeného "já", které je totožné s tělem a které něco ignoruje a něco ne): je jím i všechno ostatní, co ve vesmíru existuje. To se taky nerozpustilo, ani všechny disharmonie, ke kterým dál dochází na všech rovinách - jen se to vnímá Vědomím uvnitř nekonečného Vědomí jako pohyb Vědomí v Sobě Samém.

[nop]

...
Rozpouštění všeho negativního, včetně stavu fyzických buněk, chápu jako přirozený přírodní proces, ...

osobní a neosobní má stejnou "důležitost", nenazval bych to ignorováním

"Probuzený" ve skutečnosti neexistuje. Je tu jen Vědomí, ..."jeho" obsahem je proto nejen tvar Vědomí v podobě zdravého nebo nemocného těla .... je jím i všechno ostatní, co ve vesmíru existuje. To se taky nerozpustilo, ani všechny disharmonie, ke kterým dál dochází na všech rovinách -.....

Z toho vyplývá, že osvobozený jedinec trpí i tím, je-li v okolí válka, trpí pro vlast.
V životopisu jeptišky Markéty Alacoque jsem se dočetl, že když bylo obléhání Paříže a chystaly se boje, ona myslela na to, jak mnozí přijdou o život a budou nepřipraveni. Trávila proto celé noci na modlitbách za duše v nebezpečí.

[Linda]

ok Lindo. Byla jsi nekdy nemocna? Bolela te treba hlava?

To víš že jo. Při transformaci dochází k postupnému uvolňování podvědomě uložených, kdysi potlačených negací, v podobě náhle vzniklých bolestí, především v krční oblasti páteře a v hlavě. Když se ta bolest rozpozná a přímo uvidí (nestačí jen myšlenka) jako pohyb všetvořící Energie, během několika vteřin zmizí.

Na nějakou dobu ... dokud nedozraje k rozpuštění něco dalšího, co duchovní snaživec kdysi v nejlepším úmyslu potlačil

Jojo, příroda má své zákonitosti

[Návštěvník]

... realizace se projevuje i na buněčné úrovni - tedy i v těle = osobě = všechno souvisí se vším

[Návštěvník]

Jestliže člověk, zabývající se duchovnem, byť by dosahoval i uznání coby duchovní kapacita, pokud ke sklonku života trpí rakovinou, tedy nemocí, kdy nejsou v harmonii vlastní tělesné buňky, a ta nemoc je příčinou smrti, pak ten člověk realizovaný nebyl. Snad jen na nějaké duševní úrovni byl osvícenější, ale ne celkově realizovaný.

Tak to nevidím.
Spíš souhlasím s tím, co řekl E. Tomáš, že realizovaný může sejímat nemoci z druhých. Když je toho moc, tak se to začne projevovat na jeho těle. Ale to mu je jedno.

tak, tak ...

[Linda]

Bolest psychosomatická může být hodně silná, ale je to jen funkční porucha, při které není poškozený orgán na buněčné úrovni (což se dá zjistit lékařským vyšetřením). Nejde tedy o dlouhodobě deformovaný stav fyzických tkání, jako je tomu např. u chronických zánětů nebo rakoviny. U těch probíhal dlouhodobě proces deformace, a tak asi proces rozpouštění bude komplikovanější a taky dlouhodobější.

[Návštěvník]

pokud by realizace nenastala, tak by mu to nebylo jedno, že jeho tělo je nemocná a blíží se ke smrti, protože by se s ním ztotožňoval a nemoc a smrt těla by pokládal za svou nemoc a svou smrt

přenosy nemocí z jednoho systému do druhého jsou možné, protože systémy se vzájemně prolínají v jednom jediném celku

dokonce i zvířata na sebe mohou přejímat nemoci svých páníčků ...

[Návštěvník]

Ví, že umřít nemůže - nejsou to v jeho případě načtené informace, ale neotřesitelná pravda...
- Uvědomění tkví v tom, že on tím netrpí i přesto, že zde může být bolest
- je to dobrovolné rozhodnutí rozpouštět utrpení druhých

přesně tak akorát jen u toho dobrovolného rozhodnutí rozpouštět utrpení druhých ... realizovaná bytost je volně průchodná všem variantám - s realizací odpadl pocit osobního konatelství , zmizel společně se ztrátou osobního středobu - mně se to děje a já to dělám ...

realizovaní to opakují stále do kola ...

[Linda]

aby mohlo dojit k deformaci na bunecne urovni ma taky sve priciny a predpoklady....

Jistě. K té deformaci docházelo v časoprostorové oblasti dlouhodobě a postupně, v době, kdy se jedinec vnímal jako osoba.

A tak proces rozpouštění těch deformací probíhá taky postupně a dlouhodobě (podobně jako tání ledové kry, když se oteplí) - tudíž i po probuzení. Rozdíl je v tom, že nevědomý to přetrvávání setrvačných poruch (emocí, nemocí...) vidí jako něco nežádoucího, špatného, co by nemělo být; po probuzení se to vnímá jen jako jakékoliv jiné dění...

prostě to Je

[Pavla]

aby mohlo dojit k deformaci na bunecne urovni ma taky sve priciny a predpoklady....

Jistě. K té deformaci docházelo v časoprostorové oblasti dlouhodobě a postupně, v době, kdy se jedinec vnímal jako osoba.

A tak proces rozpouštění těch deformací probíhá taky postupně a dlouhodobě (podobně jako tání ledové kry, když se oteplí) - tudíž i po probuzení. Rozdíl je v tom, že nevědomý to přetrvávání setrvačných poruch (emocí, nemocí...) vidí jako něco nežádoucího, špatného, co by nemělo být; po probuzení se to vnímá jen jako jakékoliv jiné dění...

prostě to Je

no ja s tim postupnym a dlouhodobym vznikanim nejakych potizi moc nesouhlasim. I kdyz v plynuti casu se to tak zda. Podle me nemoc vznikne v jednom okamziku Ted. Stejne tak uzdraveni. Proto mi neprijde spravne tve vysvetleni dobihajici karmy. Podle me po probuzeni proste neni duvod k tomu, aby se jedno telo - to fyzicke, ocitlo v rozporu s ostatnimi tely emocnim, duchovnim...... A podle me se probuzeny, ktery sevnima jako vedomu musi zaroven vnimat i jako osoba...a telo...

[Návštěvník]

souhlasila bych, ano, přijímání toho co je, co přichází harmonizuje vše do optimální hladiny bytí.... Tedy ano,projevila se rakovina jako dobíhající naprogramování, budiž a přijetím se rozpustila, ano... To ano... Jenže ve zmiňovaných případech vedla až k fyzickému skonu, kdy tělo už nebylo schopno fungovat.... Že by tedy tak úplně přijatá nebyla právě tím, že tito Mistři to "osobní" zcela sami ignorovali?

osobní a neosobní má stejnou "důležitost", nenazval bych to ignorováním

ono to ani moc ignorovat nejde Telesna bolest mluvi silnymi argumenty. Takze jina odpoved by mohla byt, ze ti mistri si na mistry hrali. Vytvareli takovy dojem pred svymi obdivovateli?

to přece vůbec není o nějaké ignoraci něčeho jako těla nebo toho co probíhá

naopak je to o tom, že slovy Lídy - "Vědomí, které se po probuzení v určitém lidském tvaru vnímá jako prázdné, prostorově neomezené, a "jeho" obsahem je proto nejen tvar Vědomí v podobě zdravého nebo nemocného těla - těl, ale i všechno ostatní, co ve vesmíru existuje. To se taky nerozpustilo, ani všechny disharmonie, ke kterým dál dochází na všech rovinách"

je to naprostá otevřenost všemu a všem variantám a modifikacím, které jsou uvědomovány - a to proto, že je zcela nepochybně jasné, že uvědomované obsahy jsou podobně ohrožující nebo naopak vylepšující, jako pro obrazovku je ohrožující nebo vylepšující to co promítá