Pavla píše:projevila se rakovina jako dobíhající naprogramování, budiž a přijetím se rozpustila, ano... To ano... Jenže ve zmiňovaných případech vedla až k fyzickému skonu, kdy tělo už nebylo schopno fungovat.... Že by tedy tak úplně přijatá nebyla právě tím, že tito Mistři to "osobní" zcela sami ignorovali?
Rozpouštění všeho negativního, včetně stavu fyzických buněk, chápu jako přirozený přírodní proces, podobný tání ledové kry. To se týká všeho, co existuje v časoprostorové oblasti, včetně stavu tělesných tkání. Co se skrze jejich stav dostává do vědomí, to se v tzv. Probuzeném uvědomí a rozpozná se to jako pohyb Vědomí => rozpustí se to. Do jaké míry proces rozpouštění starých karmických zatvrdlin v podobě emocí nebo nemocí proběhl, Probuzený neřeší - zmizel ten "někdo", koho by to zajímalo a kdo by proto obsahy vědomí "bral vážně" nebo "ignoroval". Tj.
malpan píše:osobní a neosobní má stejnou "důležitost", nenazval bych to ignorováním
"Probuzený" ve skutečnosti neexistuje. Je tu pak jen Vědomí, které se po probuzení v určitém lidském tvaru vnímá jako prázdné, prostorově neomezené, a
"jeho" obsahem je proto nejen tvar Vědomí v podobě zdravého nebo nemocného těla (se kterým bylo předtím ztotožněné a ve kterém předtím Sebe Samo vnímalo jen v podobě omezeného "já", které je totožné s tělem a které něco ignoruje a něco ne):
je jím i všechno ostatní, co ve vesmíru existuje. To se taky nerozpustilo, ani všechny disharmonie, ke kterým dál dochází na všech rovinách - jen se to vnímá Vědomím uvnitř nekonečného Vědomí jako pohyb Vědomí v Sobě Samém.