Namítámí místo zmizení

Namítámí místo zmizení

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 28. dub 2020 19:56:10

Osvícený člověk necítí potřebu druhým něco vysvětlovat a dokazovat. Už neexistuje vědoucí osobní já, které by takovou potřebu cítilo a podle ní z vlastní vůle zareagovalo: proto ve vědomí Probuzeného vyvstávají jen reakce na potřeby druhých, kteří ho vyhledali a prosí ho o odpověď, případně o nahrání videa. Kdy byl v kontaktu s Probuzenými, snadno ten rozdíl mezi vědoucím duchovním já a neosobním projevem Probuzeného rozpozná. V neosobním já není nic, co by se z vlastního chtění a rozhodnutí zaktivovalo - natož nějaká snaha rok za rokem propagovat svoje přesvědčení v diskusích na internetu.

Pokud jde o mě, za osvíceného se nepovažuju a občas v diskusi zareaguju, i když se mě nikdo na nic neptal.

Obrázek Obrázek Obrázek
Návštěvník
 

Re: Souznění namísto souzení

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 29. dub 2020 12:28:41

Miluješ ve skutečnosti vždycky jenom lásku, bez ohledu na to, jaká jí dáváš jména, s čím ji ztotožňuješ. V její dokonalosti jsi jí tak naplněn, že v sobě nenajdeš nic jiného.


Láskoholik je člověk, který víc než samotného partnera a jeho názory miluje samotnou lásku


Láska nestačí https://psychologie.cz/laska-nestaci/

https://psychologie.cz/laska-nebo-zavislost/
Návštěvník
 

Re: Souznění namísto souzení

Nový příspěvekod Jana » stř 29. dub 2020 17:57:00

Návštěvník píše:
Miluješ ve skutečnosti vždycky jenom lásku, bez ohledu na to, jaká jí dáváš jména, s čím ji ztotožňuješ. V její dokonalosti jsi jí tak naplněn, že v sobě nenajdeš nic jiného.


Láskoholik je člověk, který víc než samotného partnera a jeho názory miluje samotnou lásku


Láska nestačí https://psychologie.cz/laska-nestaci/

https://psychologie.cz/laska-nebo-zavislost/


Ano, drahá návštěvnice, tradičně zaměňuješ neosobní duchovní, za osobní psychické.

Psychologie řeší osobu a její osobní vztahy,

osvícení osvobozuje nejen od všech osobních vztahů, ale dokonce osvobozuje i od připoutanosti k představě samotné osoby.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11747
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Souznění namísto souzení

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 29. dub 2020 19:17:31

Jana píše:osvícení osvobozuje nejen od všech osobních vztahů, ale dokonce osvobozuje i od připoutanosti k představě samotné osoby.


Proto - je-li tu svoboda od osobních vztahů i od připoutanosti k představě samotné osoby - nemůže vzniknout nutkání vlastní osoby vysvětlovat v diskusích ostatním osobám, jak je to správně a co by měly pochopit.
Návštěvník
 

Re: Souznění namísto souzení

Nový příspěvekod Jana » stř 29. dub 2020 22:11:09

Návštěvník píše:
Jana píše:osvícení osvobozuje nejen od všech osobních vztahů, ale dokonce osvobozuje i od připoutanosti k představě samotné osoby.


Proto - je-li tu svoboda od osobních vztahů i od připoutanosti k představě samotné osoby - nemůže vzniknout nutkání vlastní osoby vysvětlovat v diskusích ostatním osobám, jak je to správně a co by měly pochopit.


Není tady zájem vysvětlovat něco tomu, kdo není schopen danou věc pochopit.

Jinak v případě otevřené mysli, je tady hra Jediného, který Pravdu zobrazuje sám sobě.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11747
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Souznění namísto souzení

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 29. dub 2020 22:40:12

Jana píše:
Návštěvník píše:
Jana píše:osvícení osvobozuje nejen od všech osobních vztahů, ale dokonce osvobozuje i od připoutanosti k představě samotné osoby.

Proto - je-li tu svoboda od osobních vztahů i od připoutanosti k představě samotné osoby - nemůže vzniknout nutkání vlastní osoby vysvětlovat v diskusích ostatním osobám, jak je to správně a co by měly pochopit


Není tady zájem vysvětlovat něco tomu, kdo není schopen danou věc pochopit.


Zřejmě to opravdu nemá smysl, dokud neexistující osoba považuje sebe samu za Jediného a neuvědomuje si, že se snaží pořád znovu druhým neexistujícím osobám dokázat, že má pravdu a že oni se mýlí. Chová se jako nad hladinu Oceánu do výše tryskající vlna, která vyvěrá znovu a znovu z Oceánu vzhůru coby samostatný útvar, odlišný od všech ostatních vln, aby mohla z vlastní vůle oslovovat a přesvědčovat ostatní vlny, že jsou Oceánem a že coby samostatné od sebe se lišící tvary neexistují. Tím se vlnobití stále zvětšuje - místo aby vlna splynula s oceánem.

Obrázek Obrázek Obrázek
Návštěvník
 

Věčné Ticho nezávislé na mluvení

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 02. kvě 2020 14:35:32

Takže mluvit o tom není špatně. Může to být dobrá příprava.


Probuzený odpoví, jen když se ho nějaký tazatel na něco zeptá. Jinak je potichu. Už se v něm neobjevuje potřeba doporučovat svoje přesvědčení druhým - nevzniká snaha osobního já to dělat.

Dokud někdo svoje poznatky neustále doporučuje a píše o nich do diskusí znovu a znovu, i když se ho nikdo na nic neptal, pak buď se v tom svém přesvědčení musí neustále ujišťovat a utvrzovat tím, že ho doporučuje druhým, nebo jde o

https://cs.wikipedia.org/wiki/Spasitelsk%C3%BD_komplex
Návštěvník
 

Re: Souznění namísto souzení

Nový příspěvekod Jana » sob 02. kvě 2020 14:50:37

Návštěvník píše:
Takže mluvit o tom není špatně. Může to být dobrá příprava.


Probuzený odpoví, jen když se ho nějaký tazatel na něco zeptá. Jinak je potichu. Už se v něm neobjevuje potřeba doporučovat svoje přesvědčení druhým - nevzniká snaha osobního já to dělat.

Dokud někdo svoje poznatky neustále doporučuje a píše o nich do diskusí znovu a znovu, i když se ho nikdo na nic neptal, pak buď se v tom svém přesvědčení musí neustále ujišťovat a utvrzovat tím, že ho doporučuje druhým, nebo jde o

https://cs.wikipedia.org/wiki/Spasitelsk%C3%BD_komplex


Drahá návštěvnice, představa Probuzeného jakožto nějakého automatu, do kterého se vhazují otázky a vypadávají odpovědi a bez vložené otázky mlčí, je zcela zcestná.

Ani paní Míla Tomášová takhle nefungovala.

:)

Nicméně, jestli díky svému Probuzenému stavu se nalézáš v situaci, kdy opravdu jen odpovídáš na otázky a jinak mlčíš, tak se toho, prosím pěkně, drž. V opačném případě, pokud je něco takového pro Tebe jen teorie a představa, jak by to někdo druhý podle Tebe měl správně mít, tak si dovol dozrát k praxi a pak se poděl o svou vlastní zkušenost. Bylo by fajn, kdyby se Ti podařilo nesnažit se za každou cenu neustále planě narušovat hovory těch, co se tady baví. Ovšem je jasné, že jestli trpíš spasitelským komplexem a chceš diskutující před nějakou svou představou ochránit, tak to nutkání skákat do hovoru druhých, když se Tě nikdo na nic neptal, jen tak neubrzdíš.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11747
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Souznění namísto souzení

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 02. kvě 2020 15:08:01

Jana píše:Ani paní Míla Tomášová takhle nefungovala.


To je mylná domněnka, zřejmě jsi ji osobně neznala.

Znala jsem Mílu i Eduarda mnoho let, byla jsem u nich na chatě velmi často a mohu Tě ujistit, že nejen Eduard, ale i Míla reagovala na chování těch, kteří za nimi přijížděli přesně tak, jak v předchozím příspěvku píšu.

Jednou přijela za Tomášovými na jejich chatu v Jílovém moje tehdejší kamarádka Marta, protože jsem se jí zmínila, že to jsou moji duchovní učitelé a že tam za nimi už řadu let jezdím. Probudilo to v ní zvědavost, co jsou zač, co by jí asi řekli, a tak se Míly zeptala, co by měla dělat. Míla jí odpověděla: "Vy to nepotřebujete." Marta se zatvářila spokojeně a odjela.

Já jsem se pak udiveně na Mílu zadívala - protože v Martině chování k lidem kolem bylo tolik neuvědomované agresivity, že postupně ztratila všechny přátele (byla jsem poslední a taky jsem naše kontakty za nějaký čas ukončila) a Míla, která vnímala, jaká energie z koho vyzařuje a viděla do každého jak do studánky, mi tehdy řekla: "Ona to opravdu nepotřebuje - nemá žádný zájem na tom v sobě pracovat."
Návštěvník
 

Re: Souznění namísto souzení

Nový příspěvekod Jana » sob 02. kvě 2020 15:22:34

Návštěvník píše:
Jana píše:Ani paní Míla Tomášová takhle nefungovala.


To je mylná domněnka, zřejmě jsi ji osobně neznala.

Znala jsem Mílu i Eduarda mnoho let, byla jsem u nich na chatě velmi často a mohu Tě ujistit, že nejen Eduard, ale i Míla reagovala na chování těch, kteří za nimi přijížděli přesně tak, jak v předchozím příspěvku píšu.

Jednou přijela za Tomášovými na jejich chatu v Jílovém moje tehdejší kamarádka Marta, protože jsem se jí zmínila, že to jsou moji duchovní učitelé a že tam za nimi už řadu let jezdím. Probudilo to v ní zvědavost, co jsou zač, co by jí asi řekli, a tak se Míly zeptala, co by měla dělat. Míla jí odpověděla: "Vy to nepotřebujete." Marta se zatvářila spokojeně a odjela.

Já jsem se pak udiveně na Mílu zadívala - protože v Martině chování k lidem kolem bylo tolik neuvědomované agresivity, že postupně ztratila všechny přátele (byla jsem poslední a taky jsem naše kontakty za nějaký čas ukončila) a Míla, která vnímala, jaká energie z koho vyzařuje a viděla do každého jak do studánky, mi tehdy řekla: "Ona to opravdu nepotřebuje - nemá žádný zájem na tom v sobě pracovat."

Byla jsem na její přednášce, kdy mluvila spatra, měla tam sebou svou vnučku a obracela se k ní, aby potvrdila, že Míliny vasány jsou dosud činné a že by se nemělo říkat, že "něco je špatně".

Zřejmě jsi byla svědkem, jak dokázala lamentovat, aby "mladá děvčata nebrala Eduardovi sílu". Určitě to nebylo v okamžiku, kdy se jí na něco takového někdo zrovna ptal.

A určitě bys jí v tom okamžiku nevysvětlovala, že jako probuzená musí být potichu, když se jí nikdo na nic neptá.

Řekla bych, že ani sám Eduard ono poučování o mlčení Probuzeného nepoužil. Konec konců, sama jsi mi psala, že ani on pak nemlčel.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11747
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Souznění namísto souzení

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 02. kvě 2020 15:32:56

O ty přednášky je spousta lidí dlouho prosila, stejně tak i o napsání knih.

Je opravdu pozoruhodné číst po létech v diskusi tak naprosto mylné závěry a domněnky někoho, kdo s nimi nebyl mnoho let v osobním kontaktu.

.....

A ještě pokud jde o motivace, proč a kdy Probuzený odpoví a poradí někomu druhému: Probuzený pozná, jestli se tazatel zeptal s opravdu upřímným zájmem pochopit, co mu ještě uniká, co si v sobě neuvědomuje, jak dosáhnout hlubšího pochopení.

Když takový upřímný zájem v tazateli není, Probuzený mu odpoví např. jako Míla Martě, někteří Probuzení v takovém případě zůstanou potichu, žádná odpověď nezazní.
Návštěvník
 

Re: Souznění namísto souzení

Nový příspěvekod Jana » sob 02. kvě 2020 16:13:12

Návštěvník píše:Probuzený pozná, jestli se tazatel zeptal s opravdu upřímným zájmem pochopit, co mu ještě uniká, co si v sobě neuvědomuje, jak dosáhnout hlubšího pochopení.

Když takový upřímný zájem v tazateli není, Probuzený mu odpoví např. jako Míla Martě, někteří Probuzení v takovém případě zůstanou potichu, žádná odpověď nezazní.


Díky

:)
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11747
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Souznění namísto souzení

Nový příspěvekod ... » sob 09. kvě 2020 12:05:41

Jana píše:
Sútra upozorňuje na skutečnost, že všechny protiklady jsou vzájemně provázané, že všechny protiklady jsou bipolární a že nic nemůže existovat bez svého protikladu. Sútra to říká, aby vás na to upozornila. Jinými slovy – přemýšlíte-li o kráse a toužíte-li neustále po kráse, je tu i ošklivost.

Skvělá citace, díky. Ve světě mysli to takhle funguje, vše je rozděleno na polarity. Ano nicméně, když se setkáváš se skutečnou krásou, tak v Tobě není ani touha po ní a ani o ní nepřemýšlíš, nad skutečnou krásou rozum zůstává stát


a snadno se pak popře existence ošklivosti. Ignoruje se fakt, že existuje polarita všech protikladů.

Psycholog C.G.Jung konstatuje:

"U osob, které se dostaly do slepé uličky pro svoje jednostranné vědomé postoje s blokádou energie, je nezbytné vyvést na světlo dosud vytěsňované psychické obsahy.

Blud je posedlost nevědomým obsahem, který se jako takový neasimiluje do vědomí. A poněvadž vědomí existenci takových obsahů popírá, nemůže je asimilovat.

Porozuměním se uvolňujeme z nadvlády nevědomí."


https://cs.wikipedia.org/wiki/Carl_Gustav_Jung
...
 

Re: Souznění namísto souzení

Nový příspěvekod Jana » sob 09. kvě 2020 15:34:34

... píše:
Jana píše:
Sútra upozorňuje na skutečnost, že všechny protiklady jsou vzájemně provázané, že všechny protiklady jsou bipolární a že nic nemůže existovat bez svého protikladu. Sútra to říká, aby vás na to upozornila. Jinými slovy – přemýšlíte-li o kráse a toužíte-li neustále po kráse, je tu i ošklivost.

Skvělá citace, díky. Ve světě mysli to takhle funguje, vše je rozděleno na polarity. Ano nicméně, když se setkáváš se skutečnou krásou, tak v Tobě není ani touha po ní a ani o ní nepřemýšlíš, nad skutečnou krásou rozum zůstává stát


a snadno se pak popře existence ošklivosti. Ignoruje se fakt, že existuje polarita všech protikladů.

Psycholog C.G.Jung konstatuje:

"U osob, které se dostaly do slepé uličky pro svoje jednostranné vědomé postoje s blokádou energie, je nezbytné vyvést na světlo dosud vytěsňované psychické obsahy.

Blud je posedlost nevědomým obsahem, který se jako takový neasimiluje do vědomí. A poněvadž vědomí existenci takových obsahů popírá, nemůže je asimilovat.

Porozuměním se uvolňujeme z nadvlády nevědomí."


https://cs.wikipedia.org/wiki/Carl_Gustav_Jung


Jestli smím prosit, tak na tohle vlákno nevkládej citace z psychologie, jsou to samozřejmě samé dobré a užitečné věci, ale psychologie osobnosti má s poznáním neexistence osoby, asi tolik společného, jako dělání si doktorátu skládáním uhlí do sklepa.

Na onom vlákně se neřeší problematika a vylepšování psychiky osoby, ale zkoumá a poznává se to, co nikdy nebylo poškozeno a žádnou pomoc a ani opravu nepotřebuje.

Moc hezky, o čem to je, vysvětluje Gangaji

Přesouvám, co píšeš, tedy sem, aby se učení o tom, jak to osoba má, správně mít a co s tím dělat, nepletlo s tím, jak prohlédnout iluzi oddělenosti a osvobodit se od ztotožnění s tělem, myslí - osobou.

A můžeš tady klidně z pohledu psychologie osobnosti pokračovat.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11747
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Namítámí místo zmizení

Nový příspěvekod ... » sob 09. kvě 2020 16:58:28

Jana píše: psychologie osobnosti má s poznáním neexistence osoby, asi tolik společného, jako dělání si doktorátu skládáním uhlí do sklepa.


Nedovolila bych si takhle posuzovat něco, o čem vůbec nic nevím, ale každý máme jiné priority.

Podle mé dlouholeté zkušenosti je psychologie jednou ze západních cest ke sjednocení s neosobním Bytím, které C.G.Jung nazývá Bytostné Já. Ve svých knihách popisuje tuto zkušenost sjednocení stejně jako východní Mistři a velká část toho co Jung píše je věnována cestě k Probuzení, tj. definování nejrůznějších spouštěčů, kterými se v nás stále znovu bezděčně aktivují reakce našeho osobního já a blokují tak jeho rozpouštění.

Bytostné Já (něm. das Selbst, angl. Self, lat. Ipse) označuje v analytické psychologii archetyp psychické celosti a středu, nadřazený organizující princip psychického jáství. V náboženských systémech nachází analytická psychologie různé psychologické manifestace archetypu v symbolech celosti a integrace.

Specifická koncepce bytostného Já v analytické psychologii

Analytická psychologie rozlišuje pojem vědomí od psychického jáství – ego-komplexu. Vědomé já je zakotvené ve světě vědomí, zatímco určité komponenty duševna leží mimo zorné pole vědomí, v nevědomí. Obě části dostávají vyjádření ve fenoménu psychické celosti – bytostném Já. Na něj je také vázán smysl (teleologie) individuality, je jejím nejčistším a nejdokonalejším ztělesněním a náleží mu atributy jedinečnosti a neopakovatelnosti. Vědomé já je subjektem vědomí, bytostné Já je subjektem celé, tedy i nevědomé psýché. Individuální já se může různě zařazovat do kontextu s archetypem celosti. Tento proces se nazývá individuací a může být přirozený nebo podněcovaný pomocí psychoterapie.

Vztah vědomí k nevědomí není statický, ale dynamický stav psychické rovnováhy. V jeho základě vždy stojí ústřední archetyp celosti. Rozsah vědomí a význam já se zvětšuje integrací a asimilací nevědomých obsahů, které jsou projikovány do vnějšího světa. To má terapeutickou hodnotu v případě, že já je pod silným vlivem nějakého nevědomého archetypu. Z opačné strany hrozí riziko inflace (nadutosti) já. Musí dojít ke kritickému rozlišení mezi já a postavami nevědomí, jimž je však potřeba přiznat autonomní realitu psychické povahy. Nelze je pouze prohlásit za neskutečné, čímž by mohlo dojít naopak k asimilování bytostného Já ve vědomém já jejich psychologizací. Realita musí být chráněna proti věčnému, všudypřítomnému snovému stavu. Plynoucí obtíže z inflace nevědomých obsahů se řeší posílením ctností, trpělivosti, svědomitosti, pozornosti. Naopak domýšlivost já může být zviklána morálními porážkami.

Fenomén bytostného Já jako transcendentního pojmu zahrnujícího vědomé i nevědomé obsahy lze popsat jenom v podobě nějaké antinomie, která musí být doplněna protikladnými atributy (jedinečnost × všeobecnost, neopakovatelnost × věčnost). Pojem celosti zní abstraktně, avšak referují na něj empirické fenomény vyjadřované v symbolech mandal a kvaternit, jež jí dávají empirickou existenci v produktech snů nebo v umění národů. Individuální mandaly jsou symboly řádu, které zažehnávají rušivé síly temnoty. Chaos se mění v kosmos přetvářením přítomných archetypů. Carl Gustav Jung si této aktivity všiml u dezorientovaných pacientů. Symboly bytostného Já nejsou jen arbitrárně přiznanou hodnotou, ale kolektivní hodnotou, jež existuje a rozvíjí se sama o sobě, ať si je toho subjekt vědom nebo ne. Jako metoda k vyjádření celostního symbolu se používá výklad snů, asociací nebo aktivní imaginace.

Ačkoliv idea bytostného Já slouží v psychologii jako pracovní hypotéza, chybějící charakter historické události zjevení nachází v náboženských symbolech. Každý psychický proces se pojí s citovým zabarvením. To udává míru afektu, jímž je subjekt dotčen a zatažen do procesu, jímž pocítí celou váhu skutečnosti. Symbol je proto vybaven určitou numinozitou a jsou přítomné jeho mytologické aspekty. Východní átman, tao nebo západní symbol Krista, jsou produktem poznání, založeného na zkušenosti nevědomí, které produkuje archetypický symbol. Bytostné Já se díky svým empirickým vlastnostem jeví jako idea všech nejvyšších představ celosti a jednoty, které jsou vlastní monoteistickým systémům. Symbol jednoty a celosti stojí na nejvyšším stupni.

Převod německého das Selbst do češtiny
V české odborné literatuře se setkáme s určitou škálou překladů německého das Selbst. Bytostné Já převažuje ve vydávání souborného Jungova díla v překladech vedených PhDr. Karlem Plockem. Rudolf Starý převádí das Selbst jako Svébytnost, Hugo Široký často používá latinské Ipse s komentářem „vnitřní probuzené já“. Někteří překladatelé dávají přednost anglické obdobě slova – Self. V žádném z uvedených jazyků se však nelze vyhnout kontextuálnímu čtení tohoto pojmu.

Symbolika bytostného Já

Symbol Krista
Pravý obraz Boží představuje celost božského nebo nebeského druhu. Carl Gustav Jung nachází oporu v rané křesťanské teologii (evangelia, Órigenés - „Duše je podobná Kristu jako obrazu neviditelného Boha“, svatý Augustin - „Máme něco, v čem je obraz Boží, ducha a rozum“, aj.) Ale i výzvy k proměnění volají po obnovení do původního stavu (apokatastasis), spojení s původním obrazem Božím. Kristus jako historický člověk je jedinečný, jako Bůh je všeobecný a věčný.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bytostn%C3%A9_J%C3%A1
...
 

Re: Namítámí místo zmizení

Nový příspěvekod Jana » sob 09. kvě 2020 17:19:32

Rozumím. Ono všechno souvisí se vším. Pokud je tady potřeba léčit tělo, uzdravovat psychiku, tak je tady i ta možnost a jsou na to příslušní odborníci.

Když to dozraje do stádia, kdy je možné všechno pustit, a může to být zrovna ve stádiu nejmizernějšího psychického nebo zdravotního stavu, tak by tady působily dvě síly v protisměru. Jedna síla by pracovala na vylepšení psychiky osoby a druhá síla by usilovala o osvobození se připoutanosti k představě osoby. Obojí se tím ztíží a pak nebude k ničemu ani jedno.

A netvrdím, že práce na kvalitě osobnosti nemá žádný smysl a že to časem nepřeroste v duchovní prozření.

Ale je dobré, když je jasné, o co jde a nelítá se v protisměru od jednoho k druhému.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11747
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Pochopení místo domněnek

Nový příspěvekod ... » sob 09. kvě 2020 17:44:05

Po přečtení Jungových knih mi bylo jasné, že vůbec nejde o vylepšování psychiky, ale o způsob, kterým je možné rozpouštět osobní já i s jeho reakcemi. Když jsem to tehdy pochopila, začala jsem hledat nějakého duchovního Učitele, který by mi pomohl rozpoznávat ty skryté spouštěče reakcí ega z mého podvědomí, a proto jsem začala chodit na přednášky Eduarda a Míly Tomášových v Lucerně.

Něco z toho, o čem tam mluvili a hlavně z jejich odpovědí na dotazy návštěvníků bylo zřejmé, že to souvisí i s tím, co jsem pochopila díky Jungovi, a tak jsem je po jedné jejich přednášce oslovila. Míla mi položila pár otázek a pak mě pozvala do jejich chaty v Jílovém. Tam jsem pak jezdila po mnoho let, cvičila se tam bdělost k obsahům mysli a k příčinám, proč nás to či ono právě teď napadlo: od rána do večera jsme se tam učili rozpoznávat svoje neuvědomované motivace, které obvykle člověka ovládají až z 95% a on o tom nemá sebemenší tušení.

Než k ochotě rozpoznávat tyhle neuvědomované příčiny svých reakcí dojde, může nás ovládat potřeba stále znovu obhajovat svoje přesvědčení pomocí jakékoliv argumentace. Je to důsledek návyků i ze všech předchozích inkarnací a může být proto tím, co o nás bez nás v nejrůznějších situacích rozhodne, jak zareagujeme. Díky jejich postupnému rozpoznávání a upouštění od ztotožnění vědomí s nimi se ale jejich síla postupně zmenšuje.
...
 

Re: Pochopení místo domněnek

Nový příspěvekod ... » sob 09. kvě 2020 18:35:59

PS. k
od rána do večera jsme se tam učili rozpoznávat svoje neuvědomované motivace, které obvykle člověka ovládají až z 95% a on o tom nemá sebemenší tušení.

Kromě toho každý den ráno a večer byla společná meditace, ve které se osobní já s Láskou odevzdávalo všetvořícímu Bytí a v Něm se rozpouštělo.

Řadu těch, kteří za Tomášovými do Jílového přijeli, ale zajímala jen meditace, protože v nich ještě nedošlo k pochopení, proč je nezbytné celý den okamžik za okamžikem, při všech činnostech prohlubovat bdělost k mysli a k jejím neuvědomovaným motivacím. No těm Míla rychle dala kopačky...

Tohle sledovat bylo poučné i pro nás, dalo se z toho lip pochopit, že bez prohlubování bdělosti k mysli se blokuje otevřenost Tomu, co je ´nad myslí´... všetvořícímu Bytí, a rozpouštění osobního já v Tom při meditaci.
...
 

Re: Namítámí místo zmizení

Nový příspěvekod Jana » ned 10. kvě 2020 7:22:08

Díky,

a teď?
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11747
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: Pochopení místo domněnek

Nový příspěvekod Zdeněk » ned 10. kvě 2020 8:18:32

... píše:rozpouštění osobního já v Tom při meditaci.

No tak se já nabobtnalo, přemístilo do To. To je sice lepší, ale žádná výhra.
Zdeněk
 
Příspěvky: 736
Registrován: ned 20. led 2019 19:12:05

Další

Zpět na Co mě napadá

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník