Sat-čit-ánanda

[Návštěvník]

Bůh je láska, poučuje nás evangelista Jan. Ježíš říká jinými slovy totéž: Já jsem, vědomí Já jsem, je láska. Vědomí Já jsem je jen jiné jméno boží. Pravá láska a blaženost z ní, kterou prožívají všichni, kteří milují, je podstatou vědomí Já jsem, jeho nedílnou částí. Milujeme svým vědomím Já jsem, které je schopností milovat i být blažený.

To, že jsme v lásce někdy zklamáni, není vinou lásky, ale naší nevědomostí. Lásku a její blaženost nám neposkytují ani lidé, ani zvířata ani předměty. Když jim věnujeme svou lásku, probouzíme v sobě blaženost principu lásky našeho pravého Já.

Když milujeme nevědomě a nesprávně to, co není hodno lásky, zklamání z takové lásky nám působí bolest. Jejím zdrojem je naše nevědomost a nikoliv „zánik lásky“. Tou jsme stále, ale ona se neprojevuje, protože podmínky pro její projevení nejsou splněny.

Kdo nechce být v lásce zklamán, ať na prvém místě miluje své vědomí Já jsem, které je samo láskou i jejím výhradním zdrojem včetně její blaženosti.

https://www.pratelejirihovacka.cz/clank ... nosti.html

[Návštěvník]

"Je svatou povinnsotí člověka znát a prožít základní příčinu vesmíru a všechnu lásku a sladkost, kterou evokuje. Poté může mít neohraničenou blaženost. Všechno trápení je způsobené pocitem odloučení od Zdroje. Člověk je Sat-Čit-Ánanda svarúpa(vtělení Bytí-Vědomí-Blaženosti) a aby mohl být šťastný, musí si být tohoto faktu vědom.
Jestliže věří, že není Sat, ale nějaký podřadný princip, vystavený úpadku, rozkladu a smrti, bude pronásledován obavami a nejistotou. Jestliže si myslí, že není Čit, bude ponořen v pochybnostech a rozporech a bude se pohybovat po křivolakých cestách klamu. Jestliže si bude představovat, že není Ánanda, bude zasažen každým přechodným zklamáním a bude mít plnou hlavu starostí po každém banálním neúspěchu.
Sat-Čit-Ánanda je zájkladem Vesmíru, a ježto se člověk vynořil z tohoto základu, i on je Sat-Čit-Ánanda."
(Sáí Bábova myšlenka dne z 30.11.2005)

[Návštěvník]

[Návštěvník]

V každém člověku je něco , co je vlastním prazákladem jeho života , míru a štěstí. Něco , čeho si člověk ani není vědom. A přesto každý po štěstí touží, ale většina z nás jej hledá jinde, než ono skutečně je. Jako by každý byl majitelem velikého pokladu, a nevěděl o tom. Poklad míru, blaženosti a spokojenosti, pramenící právě z prazákladu veškerého života, z nitra každého z nás.

Někteří jej nazývají království nebeské, jiní átman, tao, nirvána nebo duše. Ale je mnoho těch, kteří se houževnatě brání přijmout skutečnost, že něco takového je. Existují cesty, říká se jim jóga a mystika, které vás k prazákladu vašeho života přivedou. Co je to vlastně jóga? Jóga je široký pojem pro ovládání mysli ale i těla. Např. hatajóga.To jsou tělesná cvičení různých pozic, (ásan) s nutností vydržet v nich nějakou dobu. To je velmi dobré k upevnění zdraví, pro dobrou kondici, . Ale nyní nám půjde spíše o praxi jógové a mystické filozofie a o jejich naplnění splynutím se svým prazákladem.

Stoupencům těchto směrů duchovního poznávání, jde na rozdíl od většiny náboženství, o přímý kontakt s duší člověka. Nezaznělo “stoupencům tohoto směru” ale “těchto směrů” . Říká se , že duchovních cest je tolik kolik je lidí. Každý má svůj temperament , svou víru, pocházíme z různých kultur a národů, proto nemůže existovat jedna univerzální cesta. Každý si vybírá sobě , ten směr, nebo kombinaci směrů jógové praxe, která vyhovuje jeho temperamentu. Proto si uvedeme ty základní, jógové cesty, jako jsou BHAKTIJÓGA,-cesta lásky a sebeodevzdání, DŽŇÁNAJÓGA-cesta duchovní moudrosti, KARMAJÓGA-cesta altruistické činnosti, RÁDŽAJÓGA-cesta královská,ASPARŠAJÓGA-jóga nad protiklady a ÁTMAVIČÁRA-cesta sebedotazování.

O co ve všech těchto a jiných cestách jde?? V indických védách se hovoří o pěti charakteristikách všech jsoucností.(všech věcí) A to bytí, vědomí, blaho, jméno a tvar. Ty tři první ,(sat-čit-ánanda) jsou charakteristikami božskými, neboť jsou součástí tvoření a stvoření. Ty další dvě jsou charakteristikami světa neboli lidské. Jméno a tvar známe dobře, neboť jsou zcela zjevné a viditelné, chápané našimi smysly. Ty první tři, existence vědomí a blaho-neznáme.Ačkoliv jsou přítomné všude, ve všech věcech, zvířatech, lidech v zemi ve vodě i ve vzduchu.Jsou to univerzální charakteristiky, označované ve věcech jako brahma, a v člověku jako átman. A nyní pozor- co zbude z lidí věcí a všeho ostatního, když odmyslíme jejich jména a tvary?? Zbude absolutní bytí, absolutní vědomí a absolutní blaženost.

Tato skutečnost je metafyzickým odůvodněním jógové filozofie, a vyplývají z ní všechny jógové nebo mystické směry. Absolutno neboli Bůh, je všude ve všech věcech projevené právě jako jeho tři první charakteristiky. Pro člověka však je absolutno nejblíže v něm samém, čili v člověku. A to je vlastně odpovědí na otázku, o co ve všech jógových směrech jde. O poznání Absolutna v sobě i ve všech ostatních jsoucnostech, a trvalé ztotožnění se s tímto stavem věčného míru, klidu a blaženosti.

Eduarda Tomáš CESTAMI SEBEPOZNÁNÍ

[Návštěvník]

Satcitánanda – „Bytí, Vědomí, Blaženost“

Satcitánanda (sanskrt: सच्चिदानन्द; IAST: Saccidānanda) je složené sanskrtské slovo vyjadřující tři základní atributy konečné duchovní skutečnosti v hinduistické filozofii – sat (bytí, pravda), cit (vědomí, poznání) a ānanda (blaženost, radost). Tyto aspekty nejsou oddělitelné; společně představují esenci Brahmanu – absolutní, neměnnou a věčnou realitu.

Význam jednotlivých složek

Sat (सत्): označuje skutečnou existenci, pravdu a podstatu věcí – to, co skutečně „je“.

Cit (चित्): znamená vědomí, duchovní poznání, inteligenci či vnitřní světlo.

Ānanda (आनन्द): představuje blaženost, radost, stav dokonalé vnitřní spokojenosti nezávislé na vnějších podmínkách.

Společně tedy Satcitánanda vyjadřuje stav „blaženého vědomí pravdy“ nebo „blažené existence poznání“.

Filosofické pozadí

V hinduistických tradicích se tento pojem vztahuje ke dvěma základním směrům:

Teistické tradice (např. Višnuismus, Šivaismus, Šaktismus) chápou Satcitánandu jako atribut Boha – Višnua, Šivy nebo bohyně Šakti.

Monistické tradice, zejména advaita védanta, ji vnímají jako stav sjednocení Átmana (individuálního já) s Brahmanem (univerzální skutečností) – tedy jako konečný cíl duchovního hledání.

Duchovní realizace

Realizace Satcitánandy přichází skrze duchovní poznání, meditaci a odstranění klamu ztotožnění s Mayou (dočasnou, hmotnou realitou). Jakmile jednotlivec pochopí, že je Átman – čisté vědomí a blaženost, uvědomí si: „Aham Brahmasmi“ – Jsem Brahman.

Tím se osvobozuje od karmy a samsáry a dosahuje stavu mókši – duchovní svobody.


Satcitánanda je nejen filozofickým termínem, ale také hlubokým vnitřním zážitkem a stavem bytí. Je to živá zkušenost absolutní pravdy, čistého vědomí a nekonečné blaženosti – a konečná podstata všech bytostí, kterou lze realizovat skrze duchovní rozvoj.

[Návštěvník]

Sat Čit Ananda

V písmech existují tři formy Boha – Sat, Čit a Ananda. Parambramha se také nazývá Sachchidananda, tj. Sat Čit Ananda. To znamená, Sat (existence), Čit (vědomí) a Ananda (štěstí). Sachchidananda není jméno, je to stav Parambrahma, který obsahuje pravdu, mysl a blaženost. Sat-čit-ánanda tedy znamená neomezenou vědomou existenci.

„Pole“ této neomezené vědomé existence obecně znamená já (znamená ātmā) – protože je to základní realita nebo obecně podstatný aspekt všeho. A protože může existovat pouze JEDNA základní realita – proto by základní realitou celku měla být základní realita nebo konečná realita prominentní osoby. Vzhledem k tomu, že zdánlivý jedinec je důležitou součástí celku pro osobní zkušenost, pojďme se podrobně seznámit s Sat Čit Ananda.

Co to znamená Sat Čit Ananda?

Bůh má nekonečná jména; Ale nejsrozumitelnější a nejsmysluplnější název mezi nimi je; Sachchidananda. Sat Čit Ananda je sanskrtské slovo, které odkazuje na povahu autenticity, jak je abstrahována v jógové filozofii a hinduistické filozofii.

Někteří považují Sat Čit Ananda za totéž jako Brahman nebo Bůh (Absolutní pravost). Jiní jej používají jako slovo k definování znalosti pochopení celistvosti a jednoty veškeré reality.

Říká se, že Sat Čit Ananda je základem veškerého vědomí a veškeré dokonalosti bez omezujících parametrů. Cvičení Sat Čit Ananda znamená dosáhnout rozhodujícího cíle posvátné cesty v józe nebo hinduismu.

Význam a přínos „Sat“:

Sat znamená – věčný, trvalý, neměnný nebo nikdy nekončící. Sat není omezená existence efemérních objektivních jevů. Toto kritérium splňuje pouze Parabrahma. Jeho pravidla, disciplína, legislativa a úsilí jsou stabilní. Je u kořene vesmíru. Je tam i provozovatel změn. Celý tento vesmír se množí v jeho lůně.

Svět se dokonce mění ve stav velké katastrofy a pak se to po nějakou dobu projevuje dál. Ale nikdo do něj nevstoupí v moci kontroly. Proto se Parabrahma nazývá „Sat“

Význam a přínos „Čit“

Čit znamená – vědomí a myšlení. Informace, rozpoznání, pocity atd. jsou toho v mnoha podobách. Cit není vědomí vnímatelných objektivních jevů. V lidském svědomí a základních parametrech je viděn jako mysl, intelekt, mysl a ego. Psychologové ji klasifikují jako vědomou, nevědomou nebo nadvědomou. Čisté vědomí zůstává nezměněno ve své původní podobě i ve stavu bdění, snu, spánku a ve stavu zkoušky.

Blaženost bytí vědomí se nadále objevuje a projevuje v Satta, Raja a Tama Prakriti. Ani po smrti to nekončí. Učenec a blázen jsou přítomni ve všech podle jejich různých úrovní. Mezi kořenovou hmotou a zvířecím společenstvím je pouze zásadní rozdíl – absence vědomí.

Atomy inertní hmoty také zůstávají v pohybu. V nich také pokračuje proces produkce, zesilování a transformace; ale naprostý nedostatek osobních znalostí. Pod vlivem nějaké inspirace rotují v ose a obíhají jako planety a souhvězdí; ale nikdo není v pozici, aby se určoval v kontextu, zatímco zvířata rozhodují o své činnosti.

Vědomí bytostí je pouze částí vyššího vědomí. V tomto vesmíru je zásobárna věčného vědomí. Tím věci dostanou povolení k uspořádání a bytosti k vědomí. Konečné vědomí se nazývá Parabrahma. Podle svého plánu každého nazývá schopností běhat a myslet, tj. Chetan.

Význam a přínos „Ananda“:

Největší atrakcí tohoto světa je ‚Ananda‘ neboli čisté štěstí. Radost, ve které se objeví, běží tímto směrem. Cizoložníci si užívají nebeskou radost v nevěstincích. Alkoholici žijí ve svém evidentně existujícím světě.

Když po celodenní dřině padnete na postel, jste ztraceni ve spánku štěstí, jako by pro ně sotva existovalo jiné štěstí.

Podobně vědci, umělci, farmáři a hudebníci dostávají ve svých oborech skvělou šťávu. To je čas od času jen část zdroje radosti. Nelze to nazvat obnovitelnými.

Jeho tvorba a ponoření pokračuje jako vodní bublina. Je vidět, jestli člověk cítí v nějaké oblasti štěstí. Takže po nějaké době vypadá nudně a Nirananda začne hledat Anandu (štěstí) jinde. Taková není povaha původní nebo věčné „radosti“.

Jasné vysvětlení „Sat Čit Ananda“ nebo Sachchidananda:

Typická interpretace Sat Cit Ananda je „štěstí z poznání pravdy“. Někdy je Sat Čit Ananda vnímáno jako trojité uvědomění, kde každou ze tří složek lze brát nezávisle nebo považovat za jednu, protože jako obecné pravidlo se každá složka nachází ve všech věcech.

Někteří uvádějí, že zkušenost Sat Čit Ananda je dostupná pouze několika špičkovým a hlubokým šéfům. Je možné, že jen 20 nebo 30 odborníků mělo někdy možnost oslovit a zůstat právě teď.

Pro jednotlivce je jednodušší dosáhnout rozsvícené mysli, ale Sat Čit Ananda je ještě vyšší stav.

Ve způsobu myšlení védánty se Sat Čit Ananda používá jako ekvivalentní slovo pro tři vlastnosti Brahmanu. Je to pozoruhodně extatický zážitek nefalšovaného poznání, solidarity a extrémní reality.

I když se jedná o grandiózní cíl, který se nemusí splnit za celý život, cvičení jógy může pomoci jednotlivci přiblížit k Sat Čit Anandě.

************************************************************

Otázka: Co to znamená Sat?

A. Sat (सत्) znamená „Absolutní Bytí“, „Pravda“ a „intenzivní síla pravdy a ctnosti“. Sat tedy odkazuje na princip, který je nadčasový a čistý, který se za žádných okolností nemění.

Q. Co to znamená Čit?

A. Čit znamená „pravé vědomí“, „vědomí“, „rozumět“, „být si vědom“, „a chápat“.

Q. Co to znamená Ananda?

A. Ananda je eminence, která jde s úplností života, plností. Největší atrakcí tohoto světa je 'Anand'.

Q. Co to znamená Sat-Čit-Ananda?

Odpověď: Jednoduchá konverze Sat-Čit-Ananda je „pravda-vědomí-blaženost“. Příležitostně je Sat-Čit-Ananda uvažováno jako třícestné uvědomění, kde lze všechny 3 prvky brát zřetelně nebo měřit jako jeden, protože každá složka je objevena ve všem.

Otázka: Proč bych měl praktikovat meditaci Sat-Čit-Ananda?

A. Říká se, že Sachchidananda, tj. Sat Čit Ananda, je základem veškerého vědomí, stejně jako všech schopností. Zažít Sachchidananda, tj. Sat Čit Ananda, znamená dosáhnout zásadního cíle posvátné cesty v meditaci nebo hinduismu.

Otázka: Co znamená Sat-Čit-Ananda/Sachchidananda?

A. Sat-Čit-Ananda nebo Sachchidananda je sanskrtské slovo, které definuje povahu autenticity, jak je abstrahována v jógové a hinduistické filozofii. Někteří si však myslí, že Sat-Čit-Ananda nebo Sachchidananda jsou podobné Brahmanu nebo Bohu (Absolutní realitě).

https://themeditationguides.com/meditat ... it-ananda/

[Návštěvník]

Existuje mnoho způsobů, jak praktikovat meditaci sat-čit-ánanda, ale obecně zahrnuje následující kroky:

Uvolněte se a zklidněte svou mysl pomocí dechu, mantry nebo jiné techniky.

Soustřeďte se na své srdce nebo na třetí oko a vnímejte své vnitřní světlo, které je projevem božské přítomnosti.

Ponořte se do tohoto světla a nechte ho naplnit celé vaše bytí.

Vnímejte, jak se vaše vědomí rozšiřuje a sjednocuje s vším existujícím.

Prožívejte pocit radosti, míru a lásky, který vyplývá z tohoto spojení.

Udržujte tento stav co nejdéle možné a pak se pomalu vraťte do běžného stavu vědomí.

[Návštěvník]

Sat-Čit-Ánanda: Brána k Věčné Skutečnosti

V srdci mnoha duchovních tradic leží pradávná pravda, kterou moderní mysl často přehlíží: naše nejhlubší podstata není pomíjivý svět, který vnímáme, ale něco mnohem hlubšího, věčnějšího a nezměnitelného. Tato podstata je v sanskrtu výstižně popsána trojicí slov: Sat-Čit-Ánanda. Nejedná se o pouhá slova, ale o ukazatele k naší skutečné přirozenosti, k tomu, co přesahuje veškeré naše vnímání a myšlenky.


Sat: Čisté Bytí – To, Co Vždy Bylo a Vždy Bude

Slovo Sat znamená "bytí" nebo "existence". Nejde však o existenci v běžném slova smyslu – o existenci předmětů, které vznikají a zanikají. Sat je čisté, neosobní Bytí, které je základem veškeré existence, ale samo není ničím ovlivněno. Je to to, co "je", vždy bylo a vždy bude, nezávisle na čase a prostoru.

Představte si nekonečný, klidný oceán. Všechny vlny, bouře a proudy jsou projevy tohoto oceánu, ale oceán sám zůstává nedotčený a beze změny. Podobně je Sat tou základní realitou, neměnným podkladem všeho, co se objevuje a mizí. Je to nepopsatelné "Já" bez jakýchkoli přívlastků.

Čit: Čisté Vědomí – Světlo, Které Rozptyluje Tmu

Čit se překládá jako "vědomí" nebo "poznání". Opět se nejedná o vědomí, které známe z naší každodenní zkušenosti – o vědomí ega, myšlenek, pocitů a vjemů. Čit je čisté, transcendentní Vědomí, které je nezávislé na jakémkoli objektu vědomí. Je to světlo, které osvětluje vše, ale samo není ničím osvětleno.

Čit je bezmezná, univerzální bdělost, která je neoddělitelnou přirozeností Bytí. Nejde o aktivní myšlení, ale o stav bezmyšlenkové bdělosti, kde není rozdíl mezi pozorovatelem a pozorovaným. Je to stav, kdy jsme si plně vědomi své podstaty, aniž bychom se identifikovali s pomíjivými myšlenkami a emocemi.

Ánanda: Čistá Blaženost – Přirozený Stav Bytí

A konečně, Ánanda znamená "blaženost", "štěstí" nebo "radost". Nejedná se o radost, která je závislá na vnějších okolnostech, jako je získání něčeho, co si přejeme. Tato radost je pomíjivá a vždy následuje její protiklad – smutek. Ánanda je vnitřní, nepodmíněná blaženost, která je neoddělitelnou přirozeností Sat-Čit.

Je to hluboký, trvalý klid a spokojenost, která vyvěrá z poznání naší pravé podstaty. Když se mysl uklidní a rozpustí se do čistého Bytí-Vědomí, zůstane jen nepopsatelná blaženost. Tato blaženost není opakem utrpení, je to stav, který utrpení vůbec nezná, protože přesahuje dualitu. Je to přirozený stav naší existence, když jsme osvobozeni od iluzí a omezení mysli.

Sat-Čit-Ánanda: Jednota, Která Přesahuje Mysl

Zásadní je pochopit, že Sat, Čit a Ánanda nejsou tři oddělené entity, ale spíše tři aspekty jedné a té samé Skutečnosti. Jsou neoddělitelné, jako jsou neoddělitelné teplo, světlo a energie ohně.

Tato jednota Sat-Čit-Ánandy je to, co přesahuje mysl. Mysl, se svými myšlenkami, koncepty, vzpomínkami a projekcemi časoprostoru, je pouhým nástrojem, který funguje v rámci iluzorního světa duality. Skutečnost Sat-Čit-Ánandy je však nedotčena myslí a jejími výtvory. Je to před myslí, za myslí a nad myslí.

Jak říkal velký mudrc Ramana Maharshi, Skutečnost je to, co je neměnné. Vše, co vnímáme v našem světě – těla, předměty, myšlenky, emoce – je neustále v pohybu, mění se, rodí se a zaniká. Ale Sat-Čit-Ánanda je to, co se nikdy nemění, co je věčné, nehnuté a trvalé.

Uvědomění si Sat-Čit-Ánandy má hluboké důsledky pro naše každodenní životy:

Když pochopíme, že naše pravá podstata je věčná blaženost, přestaneme se identifikovat s pomíjivými pocity a emocemi, které způsobují utrpení.
Přestaneme hledat štěstí ve vnějším světě a objevíme nekonečný zdroj klidu a míru uvnitř sebe.
Uvědomíme si, že nejsme oddělenými bytostmi, ale součástí jedné univerzální Skutečnosti.
Pochopíme, že naše pravá podstata je nesmrtelná a nemůže být zničena.

Sat-Čit-Ánanda není filozofický koncept, který bychom měli jen intelektuálně pochopit. Je to prožitek, který nás zve k hluboké introspekci a k hledání pravdy uvnitř sebe. Je to brána k věčné Skutečnosti, k naší pravé, neměnné a blažené podstatě.

Nechť se tato slova stanou inspirací na vaší cestě k probuzení.

[Návštěvník]

Vědomí, Bytí a tanec iluze: Mezi "nejsem nic" a "jsem vším"

Lidská zkušenost je často protkána hledáním. Hledáním svobody, štěstí, smyslu, naplnění. V tomto neustálém pátrání se však někdy ztrácíme v povrchnosti projevů a zapomínáme na hlubší podstatu, která všechno propojuje. Starobylé duchovní tradice, stejně jako moderní mystici, nám nabízejí úchvatný pohled na tuto realitu.

Představme si světlo. Ne to konkrétní, viditelné světlo, ale esenciální, bezbarvé světlo, které je zdrojem všech barev. Když toto světlo projde hranolem, rozloží se na celé spektrum – červenou, oranžovou, žlutou, zelenou, modrou, indigovou a fialovou. Každá z těchto barev se nám jeví jako samostatná entita, jako něco, co „je“. Její barva je zdánlivým důkazem její individuality, odlišné od „neviditelného“ celku, který ji zplodil.

Podobně je to s Vědomím – neomezeným, neměnným Bytím, které je základem veškeré existence. Naše smysly, myšlenky a připoutanost k tělu fungují jako hranol, který rozkládá jednotné světlo Bytí do mnoha barev zkušeností. Tak vzniká svět forem – nespočetné odstíny pocitů, myšlenek a projevů života. A přece všechny tyto barvy mají jediný zdroj.

Když se však objeví ego – to jemné přesvědčení o oddělenosti – vrhá na toto světlo stín. Nezastíní ho úplně, ale zkreslí jeho jas. Vnímáme pak jednotlivé barvy jako odtržené, soupeřící, hodnotíme je: „tato je krásná“, „tato je temná“. Tím vzniká temnota mysli – zapomenutí, že všechny barvy jsou jen různými odrazy jedné a téže Lásky.

Ego se dívá na spektrum a říká: „Chci jen určitou barvu.“ Chce vlastnit radost, lásku, úspěch – a odmítá bolest, prázdnotu, ztrátu. Ale světlo se neláme jen tam, kde se nám to líbí. Proudí skrze všechny odstíny bytí a září i tehdy, když ho nevidíme.

V okamžiku, kdy přestaneme bojovat se stíny, kdy dovolíme světlu prozářit i temnotu, se hranol rozplyne. Barvy se navrátí do svého zdroje. Vědomí, které bylo rozděleno na tisíce „já“, se ztiší v jednotě.

Velký mudrc Nisargadatta Maharaj řekl:
„Moudrost říká: nejsem nic. Láska říká: jsem vším. Můj život plyne mezi tím.“

Tento výrok není protimluvem, ale klíčem.
Moudrost rozptyluje stín ega a ukazuje, že v jádru nejsme žádnou formou – nejsme tělem, myšlenkou ani emocí. Jsme čistým světlem Bytí.
Láska pak vnáší do tohoto světla barvy. Prožívá jednotu s každým odstínem života, objímá všechno, co existuje, a raduje se z rozmanitosti projevu.

Když se tyto dva proudy – moudrost a láska – spojí, nastává vnitřní rovnováha.
Světlo a barvy se již nevylučují, ale tančí spolu.
Stín ega se rozpouští, protože už není čím se od světla oddělovat.

A tehdy poznáváme, že světlo nikdy nezmizelo.
Jen bylo na chvíli zastíněno hrou mysli.
Vědomí je stále zde – zářivé, tiché, prosté i nekonečné.
Všechno, co se zdálo být oddělené, se v něm spojuje v jedno.

Naše existence není ani „nic“, ani „všechno“ – je to nádherný tanec mezi nimi.
Cesta, kde moudrost osvobozuje a láska naplňuje.
Cesta, na níž i stín dostává smysl – protože nám připomíná, odkud přichází světlo.