Co mě napadá

Re: Pozvání ke svobodě

Nový příspěvekod Jana » úte 09. čer 2020 6:48:48

Ta otázka, kdo jsi, byla poslední myšlenkou, která Tě dovedla k pravdě o Tobě.

:)
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6431
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Pozvání ke svobodě

Nový příspěvekod Zdeněk » úte 09. čer 2020 7:03:07

Jana píše:Ta otázka, kdo jsi, byla poslední myšlenkou, která Tě dovedla k pravdě o Tobě.

:)

No nebyla, jak je vidět.

(Proto jsi si vytvořila tyhle stránky.)
Zdeněk
 
Příspěvky: 1760
Registrován: ned 20. led 2019 18:12:05

Re: Pozvání ke svobodě

Nový příspěvekod Jana » úte 09. čer 2020 7:12:29

Zdeněk píše:
Jana píše:Ta otázka, kdo jsi, byla poslední myšlenkou, která Tě dovedla k pravdě o Tobě.

:)

No nebyla, jak je vidět.

(Proto jsi si vytvořila tyhle stránky.)


Nic si z toho nedělej, chce to trochu víc trpělivosti a nedělat ukvapené závěry,

například Nisargadatta Maharadž zaměřoval mysl na čiré bytí "já jsem" celé hodiny, než se klid, radost a hluboká všezahrnující láska staly jeho přirozeným stavem.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6431
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Pozvání ke svobodě

Nový příspěvekod Zdeněk » úte 09. čer 2020 7:27:38

Jana píše:
Zdeněk píše:
Jana píše:Ta otázka, kdo jsi, byla poslední myšlenkou, která Tě dovedla k pravdě o Tobě.

:)

No nebyla, jak je vidět.

(Proto jsi si vytvořila tyhle stránky.)


Nic si z toho nedělej, chce to trochu víc trpělivosti a nedělat ukvapené závěry,

například Nisargadatta Maharadž zaměřoval mysl na čiré bytí "já jsem" celé hodiny, než se klid, radost a hluboká všezahrnující láska staly jeho přirozeným stavem.

Asi jsi to nedočetla, je tam "bezmezná tichost". :)
Zdeněk
 
Příspěvky: 1760
Registrován: ned 20. led 2019 18:12:05

Re: Pozvání ke svobodě

Nový příspěvekod Jana » úte 09. čer 2020 7:28:54

Ta bezmezná tichost v Tichu srdce je přece pořád.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6431
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Pozvání ke svobodě

Nový příspěvekod Jana » úte 09. čer 2020 7:33:03

A právě život z Ticha v srdci, kde mysl je prázdná, jak říká Maharadž mrtvá, je tím, co umožňuje žít život v přirozeném stavu klidu, radosti a hluboké všezahrnující lásky.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6431
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Pozvání ke svobodě

Nový příspěvekod dodo » úte 09. čer 2020 10:31:44

Zdeněk píše:Co ti jebe?

Zkušenost (např. sladkost) nelze vymyslet, je zcestné se ji snažit vytvořit slovy. Smysl má popsat cestu k jejímu získání (např. cestu k úlu).


Nepíšem sem preto, aby som ťa vyvádzal z miery a ty tak strácal prehľad a sebakontrolu.

Písal som o zániku dojmov a úvah, čo je popisom cesty vedúcej k cieľu.
dodo
 
Příspěvky: 603
Registrován: stř 01. črc 2015 0:01:01

Re: Pozvání ke svobodě

Nový příspěvekod Zdeněk » úte 09. čer 2020 11:42:18

dodo píše:
Zdeněk píše:Co ti jebe?

Zkušenost (např. sladkost) nelze vymyslet, je zcestné se ji snažit vytvořit slovy. Smysl má popsat cestu k jejímu získání (např. cestu k úlu).


Nepíšem sem preto, aby som ťa vyvádzal z miery a ty tak strácal prehľad a sebakontrolu.

Písal som o zániku dojmov a úvah, čo je popisom cesty vedúcej k cieľu.

No tak poslechni své rady, nech zaniknout své dojmy o mě, z kterých konstruuješ své úvahy o ztrátě mého přehledu a sebekontroly.
Neboli trochu bdělosti by to chtělo :).
Zdeněk
 
Příspěvky: 1760
Registrován: ned 20. led 2019 18:12:05

Re: Pozvání ke svobodě

Nový příspěvekod dodo » úte 09. čer 2020 22:38:20

Zdeněk píše:No tak poslechni své rady, nech zaniknout své dojmy o mě, z kterých konstruuješ své úvahy o ztrátě mého přehledu a sebekontroly.
Neboli trochu bdělosti by to chtělo :).


Vynachádzavosť ti nechýba. Snáď vieš o čom hovorím, rozvádzať to nebudem.

Trochu pokory by to chcelo. :)
dodo
 
Příspěvky: 603
Registrován: stř 01. črc 2015 0:01:01

Re: Vědomí

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 18. čer 2020 11:58:52

Uvědomění a vědomí (z knihy Já Jsem To)

Obrázek

Tazatel: Co děláte, když spíte?
Maharádž: Uvědomuji si, že spím.
T: Není spánek nevědomým stavem?
M: Ano, uvědomuji si, že jsem nevědomý.
T: A co děláte, když jste vzhůru nebo sníte?
M: Uvědomuji si, že jsem vzhůru nebo že sním.
T: Nechápu vás. Co tím přesně myslíte? Vyjasněme si pojmy: spánek je pro mě nevědomým stavem, bdění vědomým stavem a sněním rozumím to, že si člověk uvědomuje svou mysl, ale nikoli své okolí.
M: Dobrá, stejně to chápu i já. Přesto se však zdá, že je tu rozdíl. Vy v každém z těchto tří stavů zapomínáte na oba zbývající, zatímco promne existuje jediný stav bytí, zahrnující a transcendující všechny tři men­tální stavy bdění, snění a hlubokého spánku.

T: Myslíte, že svět je něčím řízen a že má nějaký účel?

M: Svět je pouze odrazem mé představivosti. Mohu vidět, cokoli se mi zachce. Ale proč bych si měl vymýšlet obrazy tvoření, vývoje a ničení? Nepotřebuji je. Svět je ve mně, svět je mnou samotným. Nebojím se ho a netoužím ho uzavřít do nějakých mentálních obrazů.

T: Vraťme se ke spánku. Máte sny?

M: Jistě.

T: Jaké jsou vaše sny?

M: Jsou ozvěnami bdělého stavu.

T: A co váš hluboký spánek?

M: Vědomí je přerušeno.

T: Jste tedy nevědomý?

M: Co se týče mého okolí, tak ano.

T: Takže nejste úplně nevědomý?

M: Setrvávám v uvědomění, že jsem nevědomý.

T: Užíváte slova „uvědomění" a „vědomí". Nejsou snad totožná?

M: Uvědomění je prvotní. Je to původní stav, bez počátku a konce, ne­podmíněný, samostatný, bez částí a beze změny. Vědomí je zprostředkované, je odrazem na pozadí, stavem duality. Vědomí nemůže být bez uvědomění, zatímco uvědomění může být bez vědomí, jako třeba v hlu­bokém spánku. Uvědomění je absolutní, vědomí je relativní, vždy se vzta­huje ke svému obsahu – vždy je vědomím něčeho. Vědomí je částečné a proměnlivé, uvědomění je úplné, neměnné, klidné a tiché. Uvědomění je společným podkladem všech zkušeností.

T: Jak se člověk dostane za vědomí, do uvědomění?

M: Jelikož uvědomění je tím, co umožňuje vědomí, uvědomění je potom přítomno v každém stavu vědomí. Proto již pouhé vědomí toho, že jsem si vědom, je pohybem v uvědomění. Zájem o tok vašeho vědomí vás dovede k uvědomění. Uvědomění není nějaký další stav. Je okamžitě rozpoznatelné jako původní a základní existence, která je životem samotným, a také láskou a radostí.

T: Jestliže je skutečnost neustále s námi, v čem tedy spočívá seberealizace?

M: Realizace je pouze opakem nevědomosti. Považovat svět za skutečný a své Já za neskutečné, to je nevědomost a příčina utrpení. Chápat Já jakožto jedinou skutečnost a vše ostatní jako dočasné a pomíjivé, to je svoboda, klid a radost. Je to všechno velice jednoduché. Místo toho, abyste viděl věci tak, jak si je představujete, naučte se je vidět takové, jaké jsou. Dokážete-li všechno vidět takové, jaké to je, uvidíte také sebe sama takového, jaký jste. Je to podobné, jako když vyčistíte zrcadlo. Totéž zrcadlo, které vám ukazuje svět takový, jaký je, vám stejně tak ukáže i vaši vlastní tvář. K vyleštění zrcadla vám poslouží myšlenka „Já jsem". Tak ji použijte.
Návštěvník
 

Re: Vědomí

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 18. čer 2020 20:14:30

Uvědomění je tvé pravé já - FrancisLucille

Obrázek

Mohl bys vysvětlit, co si představuješ pod pojmem uvědomění? Moje zkušenost je taková, že existuji v podobě těla a mysli, chci určité věci, a že ty i ostatní jste v tomto stejní jako já. Cítím, že mohu existovat nezávisle na druhých. Umím také přesunout vnímání z „já“ na „my“ nebo „nás“ atd. Ty tedy tvrdíš, že tohle všechno je jen přesvědčení? Znamená uvědomění vidět, slyšet a cítit, nebo něco mnohem více?

Kdopak vnímá tvé tělo, mysl, touhy, Francis nebo ostatní lidi? Evidentně to jsi ty. Ty jsi svědkem svého těla, mysli a tužeb. Takže ty nejsi žádným z těchto předmětů vnímání. Jsi čisté uvědomění, což je jen jiné pojmenování pro vědomí, nejvyššího svědka našich myšlenek, pocitů a vnímání.

Pocit, že můžeš žít nezávisle na ostatních, je zcela správný. Vychází z faktu, že ostatní nejsou v tvém vědomí vždy přítomni, zatímco ty coby uvědomění jsi přítomen pořád. Když se nad tím trochu více zamyslíš, dojdeš k závěru, že tvoje tělo také není vždy přítomno, například když přemýšlíš, jsi v hlubokém spánku nebo se nacházíš v prostoru mezi dvěma myšlenkami. Ty jako uvědomění tedy existuješ nezávisle na těle, které je tvořeno smyslovými prožitky. Jestliže budeš tuto záležitost dále zkoumat, zjistíš, že nejsi ani myšlenka, protože myšlenky přichází a odchází, zatímco ty coby uvědomění zůstáváš. Z toho vyplývá, že nejsi mysl, nebo přinejmenším její objektivní část, myšlenky.

V tuto chvíli je ti jistě jasné, že nejsi objekt, něco, co může být chápáno jako myšlenka nebo vnímáno smysly. Tohle je vše, co ti stačí pochopit. Tvoje pochopení ale musí být úplné a musíš žít a jednat v jeho souladu.

To, čím jsi, není ani přesvědčení, ani důsledek vnímání, zatímco to, o čem jsi přesvědčen, že jsi, je očividně představa, a to, co vnímáš, že jsi, je bezpochyby výsledek vnímání. Zrak, sluch nebo myšlení v uvědomění vznikají a zanikají, jsou z něj vytvořeny. Uvědomění, tvé pravé já, je nicméně mnohem více než šest smyslů, mnohem více než individuální mysl, dokonce mnohem více než tento vesmír, který každým momentem z vědomí povstává a také v něm zaniká. Je to společný základ všech vnímající bytostí: naše věčná přítomnost, která v dokonalém souběhu obsahuje všechny možné světy společně s jejich minulostí a budoucností.

Když doje k poznání, nastane konec hledání? Zmizí „ten, který hledá“?

Když sebe opravdu přestaneš považovat za něco, co nejsi, tak zůstaneš samotným uvědoměním. V tu chvíli dostaneš odpovědi na všechny otázky a budeš cele naplněn mírem.

Co je ten „který hledá“ a co je jeho podstatou?

Tuto otázku si opět musíš zodpovědět sám.

Je jasné, že více znalostí hledání neukončí, protože toto hledání bude vždy existovat z důvodu neúplnosti znalostí. Můžeme nyní probrat, jak rozumíš představám, přesvědčením a zvykům v běžném každodenním životě?

Tohle jsou dva příklady představ: člověk a Bůh. Tohle jsou tři příklady přesvědčení: „jsem člověk,“ „Bůh existuje,“ nebo „Bůh neexistuje.“ Když se přesvědčení stane trvalým, vytváří ustálené zvyky. Například přesvědčení „jsem oddělená bytost“ vytvoří určité vzorce chování, jako jsou obranná agrese, chamtivost, strach nebo touha.

Je všechno, co známe, představa? Co je a co není skutečné?

Ne všechno, co známe, dokonce ani v rámci objektivní reality, je představa. Například tělesný vjem není představa. Skutečné není všechno to, co přichází a odchází. Po noční můře se strašidelný snový svět vytratí. Proces mizení nás přesvědčuje o jeho nereálnosti. Z toho vyplývá, že ani myšlenky, ani vnímání nejsou vzhledem ke své pomíjivosti skutečné. Uvědomění, jejich věčný pozorovatel, je jediná realita.

Jak se můžeme osvobodit od představ, když je celá naše komunikace postavena na představách, kterých máme plnou mysl? Nepřinese otázka „jak?“ další představu? Co spustí proces odnaučování?

Tohle je velmi dobrá otázka. „Jak?“ nás udržuje v mysli, protože jakákoli verbální odpověď na „jak?“ je zase jen další představa. Poznání však představou není. K poznání musíme jít za mysl. Některé představy mají tu sílu zavést nás k této inteligenci, dovést nás za mysl. Pokud s touto představou chvíli žijeme, přemýšlíme o ní a zkoumáme ji, pak přijde moment, kdy se zničehonic rozplyne v poznání.

FrancisLucille
z knihy "Věčnost přítomnosti"
Návštěvník
 

Re: Vědomí

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 05. črc 2020 7:23:08

Praxe uvědomění vědomí Já jsem

Obrázek

Meditovat na Já, znamená být Já, uvědomovat si Sebe jako vědomí Já jsem, prožívat Já existuji.

Naše pravé Já je vědomí Já jsem, vědomí naší existence. Není ani zevně ani uvnitř, ale jsme to my sami zde a právě teď, takoví jací jsme.

To, čím si uvědomujeme, že existujeme, vědomí Já jsem, to jsme, to je naše pravé Já.

Zůstávat jako vědomí, které ví „Já jsem“ je pravé poznání Sebe.

Kdo jsem? Já jsem!

To, co ví, že jsem, jsem Já sám, mé pravé Já.

Toto vědomí, že existujeme, jsme my, náš život. Jen to co ví, Já jsem, Já žiji, je pravý a věčný život.

Jen co je sebe si vědomé, je i živé. Proto život je vědomí Já jsem.

Já jsem, vědomí vlastní vědomé existence, je ryzí život.

Uvědomění, Já jsem živ, je poznáním Sebe, poznáním života vědomí, kterým jsme.

Jsme nejen živí, ale jsme životem samým, živým vědomím, které ví, že žije a existuje samo sebou a samo o sobě.

Když opatrujeme s plným prožitkem Já jsem vědomí Já jsem, vědomí vlastní existence, že jsme, vystupuje ze zapomenutí a je poznáváno jako naše pravé Já, sebe si vědomé, existující a proto i žijící vědomí.

Tímto životem plným vědomí Sebe jsme my sami.

Ten, kdo existuje, je si vědom svého bytí, je jak existencí, tak i životem, to vše v jediném Já jsem.

Já jsem, vědomí Já jsem je život i sebe si vědomá existence.

11. 4. 2020
Jiří Vacek
Návštěvník
 

Re: Vědomí

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 05. črc 2020 15:07:16

Návštěvník
 

Re: Vědomí

Nový příspěvekod Absolutno » stř 16. zář 2020 5:26:22

Když si ego uvědomí že je Vědomí,

tak obvykle zblbne a začne každýmu povídat o svém uvědomění....

:D :D :D
Absolutno
 

Re: Vědomí

Nový příspěvekod Jana » stř 16. zář 2020 6:00:40

Co když je tím největším zblbnutím víra, že je ego něčím skutečným?

Víra, že ego je něčím skutečným, co může zblbnout?

Případně víra, že ego tím, co může dosáhnout nezblbnutí.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6431
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Vědomí

Nový příspěvekod Absolutno » stř 16. zář 2020 6:09:48

Máš tady tisíce kokotáren,
ale celá džnána je asi takhle složitá :


Ot.: Co je toto vědomí, jak je může člověk dosáhnout a kultivovat?

Odp.: Vy jste vědomí. Vědomí je jen vaše jiné jméno. Poněvadž jste vědomím, není třeba je získávat nebo kultivovat. Vše, co máte udělat, je vzdát se uvědomování si jiných věcí, jež jsou ne-Já. Pokud se člověk jejich uvědomování zřekne, zbude čisté vědomí, a to je Já.


Takže si strč svá uvědomění do prdle...(samozřejmě včetně toho svého sebeuvědomění)

To je prostě celá džnána v jedný větě,

ovšem tebe spíše zamíjí kydy a sračky o neskutečnosti ega

páč jsi sebevoblbovací idiotka...




Největším zblbnutím jsou ta tvoje uvědomění která považuješ za skutečná,
vždyt jsem to v předchozí reakci snad doprdele zcela jasně napsal...
Absolutno
 

Re: Vědomí

Nový příspěvekod Jana » stř 16. zář 2020 6:15:16

Co když tohle celé je jen zábavná podívaná, ve které ve skutečnosti vůbec o nic nejde?

Co když to, kým jsi, nemá šanci být něčím jiným, než je, leda v mentální projekci, leda tak ve snu?

Co když tady není nikdo, kdo by na tom mohl být jinak, než Ty?
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6431
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Vědomí

Nový příspěvekod Jana » stř 16. zář 2020 6:17:39

Z pohledu Absolutna by to mohlo být jasné.

:)
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6431
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Vědomí

Nový příspěvekod Absolutno » stř 16. zář 2020 6:23:57

Jana píše:Co když je tím největším zblbnutím víra, že je ego něčím skutečným?

Víra, že ego je něčím skutečným, co může zblbnout?

Případně víra, že ego tím, co může dosáhnout nezblbnutí.



Vždyt píšeš že je to skutečné !!!!!

Neustále považuješ své uvědomění za skutečnost !!!!

A já ti říkám neustále, že :


UVĚDOMĚNÍ JE EGO !





PS.

Proč Maharadž neustále hovoří o uvědomění ???

Prože to je jednak "čisté (nezblblé) ego" čili je to stopa vedoucí k Vědomí,

Vědomí není žádný Uvědomění, Vědomí je čirá pozornost (která neví)
Absolutno
 

Re: Vědomí

Nový příspěvekod Jana » stř 16. zář 2020 6:27:20

Jestli je uvědomění ego, pak i uvědomění je iluzí.

:)
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6431
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

PředchozíDalší

Zpět na Co mě napadá

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 6 návštevníků