O štěstí

Re: O štěstí

Nový příspěvekod Jana » sob 09. čer 2018 10:06:37

Návštěvník píše:Ano. V každém Jeho projeveném tvaru trvá jinak dlouho, než se konečně objeví pochopení, že být o něčem celobytostně přesvědčený ještě zdaleka neznamená, že podle toho i žijeme a reagujeme na to, co se děje.


Proto Mooji říká: "Rád bych vás obrátil naruby", protože to je přesně obráceně.

Dalo by se to připodobnit spícímu snícímu, který ve snu hledá nějaké pochopení, co má udělat, aby konečně nalezl klid, jeho reakce pořád nejsou ty nejlepší, které by ten klid přinášely. Čím víc se snaží s tím něco udělat, tím neklidnější sen je.

Mysl, která je tvůrcem celého snu, nemůže najít nikdy pochopení pro to, že ona jakožto sen, iluze, musí zmizet, aby byl klid.

S Tebou samotnou se ve skutečnosti, když spíš a máš sen, nic dramatického neděje, ale když ten sen zmizí, může se objevit spojení s tím, kým skutečně jsi, což můžeš nazývat sladkým spánkem spravedlivých, sladkým spánkem beze snů.

Bytí samo bez projekce mysli je úžasným bytím i mysl je sama o sobě úžasnou záležitostí, i když ve své podstatě je jen nádhernou prázdnotou.

Život, který od tohoto není oddělen, je sám o sobě nádherný, úžasný.

Ale je tu i ta možnost, prožívat život jako individualita mezi individualitami bez zakoušení moudrosti a lásky.

Pak se stává život dramatem se všemi těmi zábranami, různými neuvědomovanými motivacemi, připoutanostmi k tělu, hmotě, času, prostoru.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10300
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

Re: O štěstí

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 09. čer 2018 10:20:50

Jana píše:S Tebou samotnou se ve skutečnosti když spíš a máš sen, nic dramatického neděje, ale když ten sen zmizí, může se objevit spojení s tím, kým skutečně jsi, což můžeš nazývat sladkým spánkem spravedlivých, sladkým spánkem beze snů.

Bytí samo bez projekce mysli je úžasným bytím i mysl je sama o sobě úžasnou záležitostí, i když ve své podstatě je jen nádhernou prázdnotou.

Život, který od tohoto není oddělen, je sám o sobě nádherný, úžasný.

Ale je tu i ta možnost, prožívat život jako individualita mezi individualitami bez zakoušení moudrosti a lásky.

Pak se stává život dramatem se všemi těmi zábranami, různými neuvědomovanými motivacemi, připoutanostmi k tělu, hmotě, času, prostoru.

No... :what: když vidím, jaké reakce v ostatních diskutujících už po celá léta vyvolává neutuchající snaha znovu a znovu hlásat a doporučovat obecně známé pravdy, přijde mi nápomocné spíš podělit se s každým ptáčkem o ta zrníčka, která zrovna teď potřebuje (pokud se mi ozve a pokud nějaká taková mám), než neustále sypat houfům ptactva lákavé reklamy s nabídkami, co všechno je k mání v supermarketu...
Návštěvník
 

Re: O štěstí

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 09. čer 2018 10:46:17

Návštěvník píše: ...neutuchající snaha znovu a znovu hlásat a doporučovat obecně známé pravdy,..


Možná je na škodu, že se jeví jako obecně známé a tím pádem nezajímavé a k ničemu.

Zřejmě si je musí objevit každý sám, jako něco nového a svého, aby bylo možné se jim otevřít.

A dost možná je třeba je předtím zcela zavrhnout, jako nepravdivé,

aby z nich vyčpěla ta jejich obecná známost

a mohly se zaskvět ve své novotě.
Návštěvník
 

Re: O štěstí

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 09. čer 2018 11:06:19

přijde mi nápomocné spíš podělit se s každým ptáčkem o ta zrníčka, která zrovna teď potřebuje (pokud se mi ozve a pokud nějaká taková mám), než neustále sypat houfům ptactva lákavé reklamy s nabídkami, co všechno je k mání v supermarketu...

To se snadno řekne, cesta k tomu ale není snadná. Mně pomáhá zajímat se, co v nás vyvolává potřebu "vědoucího já" dávat neustále najevo, co všechno ví. A

velký rozdíl mezi sebelíp míněnou snahou vědoucího já a tím, jak na své okolí reagují Probuzení.

Probuzení reagují živě a spontánně, ale ne z vlastní potřeby se projevit. Nebublá v nich ta potřeba honem honem něco vysvětlit nevědomým. Prostě spíš jako by měli trvalý pohov, i když ochotně odpovídají. Není z nich cítit žádné chtění přimět tazatele, aby přijali to, co jim říkají. Je to opravdu pozoruhodná zkušenost, jak jsou s námi vnitřně zajedno, když odpovídají na naše otázky.
Návštěvník
 

Re: O štěstí

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 28. čer 2018 5:29:19

Chcete být šťastní? Buďte vděční.

Obrázek

Vděčnost je prostě úžasná záležitost a přitom je zadarmo. Když budete za něco vděční, zlepší se vám nálada a začnete si víc všímat toho dobrého. Nemůžete být vděční a naštvaní zároveň. Že nevíte, jak na to? Jednoduše

1) Přestaňte si stěžovat, přeprogramujte mozek
Češi už několik let po sobě obsazují většinou druhou příčku ve výzkumu společnosti Gallup v otázce nejvíc pesimistické země v EU. Moc jsem se pobavila nad těmi komentáři typu: Tak zase jsme to nevyhráli, ani ten pesimismus neumíme udělat pořádně a předběhli nás Řekové.

Až se zase příště přistihnete, jak pořád hledáte, co je špatně, co vám chybí a proč nemůžete být spokojení, tak se zastavte a zamyslete. Opravdu si takhle chcete kazit náladu? A je to opravdu tak důležité, abyste se tím nechala tak ovládat? A nejsme náhodou naučení vždycky hledat to špatné? “No dobře, máš jedničku, ale co to mínus, tady jsi to kousek přetáhla” (chápete, co tím myslím?).

Neumíme ocenit druhé a neumíme ocenit sebe. A ten negativismus, to české brblání na cokoli se nám dostal dost nezdravě pod kůži a do našich hlav.

Dobrá zpráva je, že při troše snahy se to dá změnit. Na Facebooku občas na mě vyskakují reklamy - Výzva: Týden bez stěžování si. Schválně, dali byste to? Teď nemyslím, že nemáte být smutní, když se stane něco smutného, ale snad mi rozumíte, co chci říct - přestat remcat nad nepodstatnými věcmi, závidět, pomlouvat druhé - škodíte tím akorát sami sobě.

Včera jsem viděla na youtube video, kde Cher říkala moudro své maminky:” Pokud na tomhle nebude záležet za pět let, tak na tom nezáleží.”

Obrázek

2) Deník vděčnosti
Klasika, kterou už jste určitě někde četli. Nemusíte psát každý den (ale je to lepší). Pokud nevíte, kde začít, já začínám vždycky tím, že děkuju, že jsem zdravá, moje rodina je v pořádku, a pak už to jede samo

Bude to možná znít jako klišé, ale zdraví pro mnoho lidí není samozřejmost, pokud máte, kde bydlet, mám co jíst, otočíte kohoutkem a teče pitná voda, můžete si občas koupit něco pro radost, máte kamarádku, které důvěřujete, tak jste na tom lépe než většina obyvatel planety (stačí si pustit zpravodajství).

Bohužel nebo bohudík, jakmile začnete takhle přemýšlet a měnit svůj život, budete se muset zamyslet nad tím, s kým se stýkáte, nad lidmi ve vaše okolí. Ano, mám na mysli ty toxické "energetické upíry", kterým nebude nikdy nic dobré a stěžování, litování a pomlouvání patří mezi jejich koníčky.

3) Učte vděčnosti i děti
Buď večer po přečtení pohádky nebo u večeře si s dětmi říkáme, co se nám na dnešním dni líbilo, za co jsme vděční - stačí najít aspoň jednu věc.

4) Do sklenice s ním
Další možností je psát si úspěchy, radosti a věci, za které jste vděční na lístek, ten vhoďte do velké sklenice nebo krabice a třeba na Nový rok nebo když máte splín, si je všechny přečtěte. Může to být opět rituál pro celou rodinu.

5) Oceňujte druhé, chvalte je a sebe také
Když se vám něco podaří, pochvalte se, vy sama nejlíp víte, kolik vás to stálo sil. Upřímně, od srdce také začněte chválit a děkovat druhým, stačí ocenit maličkost - Děkuju, že jsi tohle zařídil, Děkuju, že jste si tohle uklidili…

Zkrátka buďte aktivní a nuťte svůj mozek, ať si všímá celý den, za co můžete být vděční a po čase už vám to přijde jako přirozená věc.
https://www.zenysro.cz/blogy/osobni-roz ... -internetu
Návštěvník
 

Předchozí

Zpět na Inspirativní myšlenky

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 návštevníků

cron