Jak je umožněna realizace?

Jak je umožněna realizace?

Nový příspěvekod rafael » sob 20. dub 2013 9:13:04

http://www.satguru.cz/article/3507.ramana-gita/


Ot.: Jak je umožněna realizace?

Odp.: Existuje absolutní Já, z něhož vychází jiskra jako z ohně. Jiskra má

jméno ego. U nevědomého člověka se v okamžiku svého vzniku ztotožní

s objektem. Na takovém sdružování s objekty nemůže ego zůstat nezávislé.

Sdružování je adžňána čili nevědomost a její destrukce je cílem našich snah. Jeli

jeho tendence k objektivizaci odstraněna, zůstane ego čisté a také se ponoří

do zdroje. Klamná identifikace s tělem je dehatma buddhi (idea „jsem tělo“).

Než bude dosaženo dobrého výsledku, musí zmizet.

„Já“ je ve své čistotě zakoušeno v intervalech mezi dvěma stavy nebo dvěma

myšlenkami. Ego je jako píďalka, jež se pustí místa, na kterém se drží, jen když

se zachytí jiného. Její pravou podstatu lze odhalit jen je-li mimo kontakt s předměty

nebo myšlenkami. [11]

Toto duchové ego, jež je bez tvaru, vchází přijetím tvaru do existence; přijmeli

tvar, trvá; vyživujíc se tvary jež přijímá, roste ještě více; opouštějíc jeden tvar,

přijímá jiný, ale je-li hledáno, prchá.

Jen existuje-li ona první osoba, ego, ve formě, „Já jsem tělo“, existuje druhá

a třetí osoba (ty, on, oni atd.). Jestliže je pátráním po pravdě první osoby tato

první osoba zničena, přestane existovat i druhá a třetí osoba a pak zazáří vlastní

podstata člověka, protože člověk bude opravdu stavem Já. [12]

Myšlenka, „Já jsem tělo z masa a krve“, je onou jedinou nití, na které jsou

navěšeny různé jiné myšlenky. Proto obrátíme-li se do nitra s otázkou, „Kdo

jsem já?“, všechny ostatní myšlenky (včetně „já“-myšlenky) skončí a spontánně

zazáří poznání Já. [13]
Uživatelský avatar
rafael
 
Příspěvky: 607
Registrován: stř 02. led 2013 13:13:54

Re: Jak je umožněna realizace?

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 16. lis 2016 8:57:05

Obrázek

"To Bůh osvětluje mysl jako čisté vědomí. Dává jí své světlo. Jak Ho chcete poznat myslí, ne-li tím, že ji obrátíte dovnitř a ponoříte ji do Něho?"

Dotaz:
Velmi těžce bojuji s učením Šrí Ramany o dosažení štěstí tázáním se 'Kdo jsem Já'. Přemýšlel jsem, zda by mně někdo zkusil pomoci porozumět tomu, co se ve mně děje.

Intenzivně medituji o 'Kdo jsem Já' každý den po dobu posledních sedmi let. Cítím, že mentálně, a svým způsobem i duchovně, jsem si vědom odpovědi. Zatím jsem ale v hluboké emocionální bolesti a ve velké depresi. V tomto stavu jsem už tři nebo čtyři roky. Nemám žádný pocit jistoty a bezpečí.

Mentálně jsem pochopil, že není žádné 'já', že jsem částí všeho, co smysly vnímají. Kvůli tomu mám také pocit, že na ničem nezáleží. Ne v depresivním slova smyslu, ale spíše ve smyslu, že není nic lepšího.

Myslel jsem si, že pochopením, co je skutečné jsoucno, se otevře svět vnitřního štěstí, že budu cítit jistotu a nebudu pociťovat potřebu po ničem materiálním – že nebude žádné 'já' k uspokojení. Přesto jsem velmi deprimovaný. Zjistil jsem, že všichni lidé, o kterých jsem si myslel, že to jsou mí přátelé, jimi vlastně nejsou. Žena, která byla láskou mého života a nejkrásnější duší, kterou jsem kdy potkal, zlomila mé srdce před pár měsíci. Jsem ve velkých bolestech a zmatený z toho všeho. Cítím se velice nejistý a osamělý. Jsem velmi zmatený, proč se necítím dobře od doby, kdy jsem pochopil, že zde není žádné 'já'.

Logicky se umím distancovat od pocitů deprese a nešťastnosti, protože zde není žádné 'já', které by je prožívalo. Ale tato logika nevytlačí bolest pryč. Cítím, jako bych se nemohl vymanit ze svého ega, přestože rozumím tomu, že 'já', které se nemůže vymanit, není ničím odděleným od všeho ostatního.

Můžete mě říci, proč nejsem schopen setřást tyto špatné pocity a cítit Boha, i když neustále vím, že tu není žádné 'já'? Začínám cítit, že je pro jedince nemožné, aby se sám(a) osvobodil z této existence. Vypadá to, že je nemožné vidět sám sebe bez pohledu do zrcadla. Jak tedy může ego skutečně poznat sebe samo? Je to jako kočka, která honí svůj vlastní ocas a není vlastně nikdy schopná ho chytnout. Ocas musí být chycen a podán kočce někým jiným.

Opravdu věřím v učení Šrí Ramany Mahárišiho, a že spojení s Bohem může být nalezeno skrze dotazování se 'Kdo jsem Já?'. Doufám, že budete schopni vysvětlit, proč se cítím tak, jak se cítím.




Odpověď:

Váš problém není neobvyklý. Mnoho aspirantů čte o učeních, jsou zasaženi jejich krásou a jednoduchostí, chápou je jako konečnou Pravdu, ale stále nejsou schopni zažít to, o čem tak často četli – všudypřítomné ryzí vědomí a štěstí. Jsou tací, kteří praktikují učení podle svého nejlepšího vědomí a po několika letech nepociťování toho, co předpokládali, že by pociťovat měli, vzdají se veškerého úsilí k realizaci Já. Důvod toho je skutečně velmi jednoduchý a může být vysvětlen.

Je to ego nebo mysl, které jsou v depresi, frustraci a zraněné. Je to to samé ego nebo mysl, které si užívá potěšení života a vyžaduje, aby se opakovala. Víra, že tyto prožitky (nebo myšlenky) potěšení nebo zármutku představují naši existenci, nás vždy strhává na nekonečnou cestu ztráty a bolesti, zrození, smrti a znovuzrození.

Pokud cítíme, že se nejsme schopni vymanit z pout točících se myšlenek a špatné identifikace, musíme stočit naši pozornost k Vyšší síle, ke Guruovi nebo Bohu a modlit se se vší upřímností za osvobození od utrpení. Zjišťujeme, že naše úsilí se ukazuje jako neadekvátní k poskytnutí nám míru nebo štěstí. Máme-li být upřímní, je to náš skutečný dojem. Proto musíme prosit Boha o pomoc, přijmout, co nám určil a učit se z lekcí životních zkušeností. Odevzdáním všeho Jemu – našich proher, našich depresí, všeho čemu věříme, že jsme my – přijdeme k poznání, že existuje jen On sám a my nejsme ničím. Toto je jistá cesta ke spáse a štěstí. Pokud to uděláme, On nás povede, převede nás přes všechny těžkosti našeho života, dá nám mír a uspořádá podmínky v našem životě tak, aby vedli k duchovnímu pokroku a osvícení. Nespočet stoupenců prošlo touto cestou úspěšně. Vzdání se a oddanost jsou jistou cestou ke spáse a Maháriši ji doporučil mnoha hledajícím. Bhagaván řekl, že oddanost je Džňána-Mata, Matka Džňány, Poznání sebe sama.

Měli bychom mít na paměti, že ti, co dosáhli velikosti během života, dokonce i podle světských norem, tak to dokázali díky zanícenému, vše pohlcujícímu úsilí pro svůj zvolený ideál. To samé, možná ještě ve větší míře, platí pro ty, kteří chtějí zažít pravé Já. Mentální podmínky (vásany), které se nahromadili a ovlivňovali naše činnosti po nespočet rození, musí skončit. Pouze poté se mysl stane klidnou a ponoří se do svého Zdroje. To vyžaduje neustálé, snaživé úsilí z naší strany. Poznat Já by měl být náš jediný zájem v životě, měl by to být náš jediný směr a cíl. Nakonec by na ničem jiném nemělo záležet. To neznamená, že bychom měli ignorovat naše povinnosti a odpovědnosti. Tak dlouho, jak pociťujeme přítomnost ega, bychom měli vykonávat naše povinnosti, jako když sluha slouží svému pánu, s patrným zájmem, entusiasmem a láskou pro vše, ale s úplnou odpoutaností.

Už jste objevil, že intelektuální pochopení Universální Skutečnosti nám nedá samo o sobě prožití této Skutečnosti. Bhagaván Ramana ale říkal, že žádné úsilí nevyjde vniveč. Jakékoliv úsilí, které vyvineme je jako bankovní vklad na naše konto. Tam se uchová, úročí se, roste a dříve nebo později dozraje. Plavec chycený v běsnící řece musí použít všechnu svou sílu k dosažení břehu a vytáhnout se z bouřlivých vod, aby se neutopil. Ti, kteří uspěli, říkal Bhagaván, to dokázali díky vytrvalosti. Musíme realizovat tento náš životní cíl a jít kupředu, ať se stane cokoliv.

"The Maharshi Newsletter" (Arunachala Ashrama)
Návštěvník
 

Re: Jak je umožněna realizace?

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 16. lis 2016 17:06:40

Mnoho aspirantů čte o učeních, jsou zasaženi jejich krásou a jednoduchostí, chápou je jako konečnou Pravdu, ale stále nejsou schopni zažít to, o čem tak často četli – všudypřítomné ryzí vědomí a štěstí.


Mnozí berou kvalitu všudypřítomného vědomého štěstí, jako ztotožnění s pocity, jako pocitářství individuality.

Pokud cítíme, že se nejsme schopni vymanit z pout točících se myšlenek a špatné identifikace, musíme stočit naši pozornost k Vyšší síle, ke Guruovi nebo Bohu a modlit se se vší upřímností za osvobození od utrpení. Zjišťujeme, že naše úsilí se ukazuje jako neadekvátní k poskytnutí nám míru nebo štěstí. Máme-li být upřímní, je to náš skutečný dojem. Proto musíme prosit Boha o pomoc, přijmout, co nám určil a učit se z lekcí životních zkušeností. Odevzdáním všeho Jemu – našich proher, našich depresí, všeho čemu věříme, že jsme my – přijdeme k poznání, že existuje jen On sám a my nejsme ničím. Toto je jistá cesta ke spáse a štěstí. Pokud to uděláme, On nás povede, převede nás přes všechny těžkosti našeho života, dá nám mír a uspořádá podmínky v našem životě tak, aby vedli k duchovnímu pokroku a osvícení. Nespočet stoupenců prošlo touto cestou úspěšně.

... Poznat Já by měl být náš jediný zájem v životě, měl by to být náš jediný směr a cíl. Nakonec by na ničem jiném nemělo záležet. To neznamená, že bychom měli ignorovat naše povinnosti a odpovědnosti. Tak dlouho, jak pociťujeme přítomnost ega, bychom měli vykonávat naše povinnosti, jako když sluha slouží svému pánu, s patrným zájmem, entusiasmem a láskou pro vše, ale s úplnou odpoutaností.
Návštěvník
 

Re: Jak je umožněna realizace?

Nový příspěvekod Jana » ned 05. bře 2017 22:15:17

"Láska sama je skutečnou formou Boha."

Bhagavan Sri Ramana Maharshi
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10543
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Jak je umožněna realizace?

Nový příspěvekod Zdeněk » ned 05. bře 2017 22:37:38

Jana píše:"Láska sama je skutečnou formou Boha."

Bhagavan Sri Ramana Maharshi

Ta ale byla ukřižována.

Zmrtvýchvstání není resuscitace.
Zdeněk
 

Re: Jak je umožněna realizace?

Nový příspěvekod Jana » pon 06. bře 2017 6:53:16

Zdeněk píše:
Jana píše:"Láska sama je skutečnou formou Boha."

Bhagavan Sri Ramana Maharshi

Ta ale byla ukřižována.

Zmrtvýchvstání není resuscitace.


Ukřižované bylo jen tělo, Duch svatý se nikdy nenarodil, proto ani nikdy nezemřel.

Kristus je živý - láska je věčná.

Skrz ukřižování Ježíše a jeho z mrtvých vstání je možné porozumět nesmrtelnosti Boha,

poznat lásku, která je skutečnou formou Boha.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10543
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Jak je umožněna realizace?

Nový příspěvekod Zdeněk » pon 06. bře 2017 7:40:03

Jana píše:Ukřižované bylo jen tělo

To je úpadkové, materialistické pojetí Cesty, že člověk není jen tělo, vyznávali Židé od nepaměti, to jim nemusel nikdo dokazovat.

Odmítnutí kananejské ženy Ježíšem mělo své důvody, sežerou li psy stravu, určenou lidem, její čistota přijde vniveč.
Zdeněk
 

Re: Jak je umožněna realizace?

Nový příspěvekod Jana » pon 06. bře 2017 9:45:41

Ujasněním toho, čím nejsme, může umožnit poznání čím jsme.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 10543
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Jak je umožněna realizace?

Nový příspěvekod nop » pon 06. bře 2017 19:11:05

Jedna možná "práce se sebou" je u křesťana přivést sebe k Ježíšovi.
Pak je možné, aby Ježíš přišel na to "co se mnou".
Nemusím se starat o to, kdo jsem a jako osoba zmizím, ale mohu dostat náplň, která mnohokrát převýší mou představivost.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 2496
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Jak je umožněna realizace?

Nový příspěvekod nop » úte 07. bře 2017 2:56:00

Zdeněk píše:.... materialistické pojetí Cesty, že člověk není jen tělo, vyznávali Židé od nepaměti, to jim nemusel nikdo dokazovat.

Odmítnutí kananejské ženy Ježíšem mělo své důvody, sežerou li psy stravu, určenou lidem, její čistota přijde vniveč.

Odmítnutí kananejské ženy: nemohlo být příčinou očekávání žáků? to, že Ježíš prostě nemá působit u pohanů?

nejdříve příběh: podle Matouše 15:
21 A vyšed .... Ježíš, bral se do krajin Tyrských a Sidonských.
22 A aj, žena Kananejská z končin těch vyšedši, volala, říkajíc jemu: Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův. Dceru mou hrozně trápí ďábelství.
23 On pak neodpověděl jí (ani) slova. I přistoupivše učedlníci jeho, prosili ho, řkouce: Odbuď ji, neboť volá za námi.
24 On pak odpověděv, řekl: Nejsem poslán (jinam), než (jen) k ovcím zahynulým z domu Izraelského.

25 Ale ona přistoupivši, klaněla se jemu, řkouci: Pane, pomoz mi.
26 On pak odpověděv, řekl: Není slušné vzíti chléb dětem a vrhnout štěňatům.
27 A ona řekla: Tak jest, Pane. A však štěňátka jedí drobty, kteréž padají ze stolů pánů jejich.
28 Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jí: Ó ženo, veliká jest víra tvá. Staniž se tobě, jakž chceš. I uzdravena jest dcera její v tu hodinu

V Palestině byla směs národů:
1/ židé v rozděleném území Izraelském a Judském,
2/ pět arabských kmenů v Samařsku (západní části Palestiny), kteří měli knihy Mojžíše, ctili Hospodina a spolu s ním také svá kmenová božstva,
3/ několik původních kananejských národů („pohanů“), nectící Hospodina, žijících promíšeně mezi židy. Tyto národy Izraelité při příchodu do země nevyhnali ani nepřemohli, ale usídlili se mezi nimi a většinou od nich vybírali daň: od původních Kananejských, od Chetitských (Hetejských), Amorejských, Ferezejských, Hevejských, Jebuzejských.
=
Mluvení s pohanskou ženou bylo pro židovského učence nemyslitelné, proto řekli učedníci: „odbuď ji“ (aby za nimi nevolala). Ale přišla ještě blíže. A byla zaznamenaná v evangeliu pro to poučení: „veliká jest víra tvá. Staniž se tobě, jakž chceš“.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 2496
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Jak je umožněna realizace?

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 14. zář 2018 10:10:52

Otázka: Svámí, dosáhl jsem džňánu tím, že jste mi ji (intelektuálně) odhalil?
Ramana Maháriši: Ne. Právě jen začínáte být schopen připravit si intelektuální základ a udělit své vůli nezbytný směr. To, co zůstává, abyste učinil, je realizace. Obdržel jste karafu plnou elixíru či nektaru, ale štěstí můžete nabýt jedině když nektar opravdu ochutnáte. Pouze při realizaci se toto stane pevnou a ustálenou záležitostí, což znamená, že staré tendence (vásány), které vás vytahovaly a měly vás ke ztotožňování s tím, co je neskutečné a co není Já-Self, vyhasly a nechaly vás volného, neztíženého tím, co je ne-Já. Tato trvalá svoboda, neustálá realizace (ve které i sám čas klesne jako neskutečný) se nazývá mókša, spása nebo osvobození.

Otázka: Je spása neboli osvícení (džňána) postupnou záležitostí nebo je okamžitá?
Ramana Maháriši: Čas se bere jako příprava pro realizaci. Tento čas se může u jednotlivých případů různit v délce. Ale realizace je něčím, co s časem nemá co dělat. Realizace Já-Self a vědomí času je jako vosk a voda. V samádhi není pocit času. To, co považujete buďto za rychlou či postupnou realizaci (džňánu), je opravdu jen rychlá či pomalá příprava vedoucí k realizaci – netýká se samotné realizace.

Otázka: Není zapotřebí, abychom studovali védy nebo alespoň prasthánatrája (Bhagavadgítu, 10 hlavních upanišad a Brahma sútry, všechno s komentářem), chceme-li být pevní v realizaci?
Ramana Maháriši: Ne. Copak to všechno potřebujete, abyste se sám poznal? Tyto věci obsahují intelektuální bohatství, které je užitečné při vysvětlování nejasností a potíží, se kterými mohou přicházet jiní lidé nebo když se s těmito nejasnostmi samy střetneme v našich myšlenkách. Ovšem k dosažení realizace není toho všeho zapotřebí. Když toužíte po čerstvé vodě, abyste se napil, tak přece k utišení žízně nepotřebujete vodu celé Gangy.

Otázka: Jaký je přesně postoj mukty, tj. toho, kdo dosáhl realizace? Je si vědom, že je realizovaný a že je dokonalým džňáninem? Že je osvobozený od vazby nevědomosti, od samsáry, že je Bohem nebo Já-Self a že je volný od triády vidícího, vidění, viděného, že je jedinou věcí, která je skutečná a že všechny vjemy jsou neskutečné?
Ramana Maháriši: To jsou intelektuální koncepty. Žádný koncept není realizací. Intelekt musíte za sebou zanechat a být přitom pevný v přímé zkušenosti Já-Self. Žádný z uvedených konceptů se nepožaduje za pomůcku k upevnění jistoty, že byla dosažena dokonalá realizace. Člověk přece nechodí kolem a neříká si: „Jsem člověk. Jsem svobodný, jsem si sebe vědomý.“ Realizace je prostým vědomím a takové myšlenky ji komplikují.

Otázka: Je tedy nedvojnost (advaita) jen jedinou Pravdou? Je dvojnost (dvaita) a relativní monismus (visištadvaita) špatná, než se realizuje? Z tohoto hlediska džňánin nerealizuje jednotu Bytí?
Ramana Maháriši: On nerealizuje jednotu Bytí. Advaita, dvaita a visištadvaita jen reprezentují různé úrovně chápání jedince dříve, než on sám realizuje. To jsou také jen intelektuální koncepty. Při realizaci nejsou žádné počty zkušeností, jinými slovy neexistuje rozdíl mezi jednotou a mnohostí.

Otázka: Copak není realita jediná?
Ramana Maháriši: Taittrija upanišad (2-9-1) o tom říká, že mysl i řeč jsou z toho zcela zmateny. Proč se tedy snažíte vložit realizaci do mentálních konceptů?

Otázka: Ale není to potom tak, že si Písmo protiřečí, když říká, že jedině myslí To lze poznat? A copak dále nepopisuje stav absolutního uvědomování?
Ramana Maháriši: Pojem mysl (manas) zde znamená mysl, která byla realizací transformována v To. Pojmy „To“, „moudrost“, „vědomí“ a podobně jsou používány proto, že jsou Tomu nejblíže.

Otázka: V Písmu se uvádí příklad, že stůl poskytuje určitý vztah, který každý druh štěstí či libosti vede k jinému druhu a za dvanáctou v této řadě se počítá realizace. Cožpak to neukazuje na fakt, že tato realizace – svarúpánanda neboli brahmánanda – je jenom relativní? Je jen bilión biliónkrát štěstím žáka. Může se toto označit za absolutní? (V dotazu je odkaz na indické reálie, které jsou Evropanovi cizí – R.S.)
Ramana Maháriši: Komentáře říkají, že slova jsou také jen přibližná. Tím se míní, že stav realizace je nekonečně šťastnější ve srovnání s každou jednotkou žákova štěstí. Není možno srovnat jednotku a nekonečnost. Neomezené je absolutní, jedno zda z pohledu štěstí, poznání, síly, atd.

Otázka: Neměl by džňánin vykonávat dobré činy i po realizaci džňány?
Ramana Maháriši: Tato otázka ukazuje, že to, co bylo dříve řečeno o realizaci (džňáně), nebylo pochopeno. Pro džňánina není nic jiného než džňána. Činnost, která obsahuje mnohost, a provádění činností, existuje pouze na intelektuální a fyzické úrovni.

Otázka: Když však člověk, který je kombinací ducha a určitého těla, pokročí při sebezkoumání a dosáhne realizaci (džňánu), nebude pak jeho tělo pokračovat ve vykonávání činností, jakožto výsledku předchozího karmanu?
Ramana Maháriši: Z pohledu džňánina nikdy nebyla žádná vázanost ani osvobození, ani žádné tělo nebo činnost. Z pohledu diváka je viděno tělo, jak vykonává práci z popudu tendencí, které v něm působí. Co je osud? Šíp vypuštěný z luku, který přímo letí, aby zasáhl cíl. Avšak džňánu pociťuje, že nebylo nikdy žádného luku ani šípu. Kde je pak cíl, který by se měl zasáhnout?

Otázka: My však vidíme, jak šíp letí.
Ramana Maháriši: Tak se vašemu zraku jeví prárabdha karman (karman pro současný život). Pro koho má prárabdha význam? Má význam pro toho, kdo jej zná či zná jeho výsledky? To tělo, co vidíte, není džňánin. Je to jeho odhozená či svlečená kůže. Vítr si pohazuje se svlečenou kůží hada, ale had je volný, šťastný a nedotčený.

Otázka: Copak nejsou všechny ty karmany a vásány realizací zničeny
Ramana Maháriši: Pro džňánina nikdy neexistovaly a proto pro něho nemá žádný význam říkat mu, že by měly být zničeny.

Otázka: Avšak z hlediska naší praxe je přece oprávněné modlit se k Bohu, aby nám odebral karman či ho zrušil, stejně jako toužíme, abychom uspíšili naše osvobození, nebo snad ne?
Ramana Maháriši: Je to oprávněné. Dokud pociťujete, že jste odlišní od vyšších sil, tak se k nim modlete. Dokud pociťujete, že je na vás naložen náklad, tak se vzhledem k těmto pocitům modlete. Avšak ještě lepší je Prapatti (stav sebepodrobení). Svěřte celý náklad Pánu, který pak také sejme břímě z vašich zad a poskytne vám pocit, že jste v Něm a jste s Ním jedno.

Otázka: Svámí, jsou tací, kteří říkají, že změny polohy těla či jeho činnosti a činnosti smyslů a mysli jsou překážkami pro samádhi. Zatímco jiní říkají, že to nemusí být na škodu. Kdo z nich má pravdu?
Ramana Maháriši: Obě strany mají pravdu. V kévala nirvikalpa samádhi je mysl dočasně utišena v nečinnosti, avšak není mrtvá. Tehdy je ve stavu lája, nikoli nasa. Proto když jsou objekty v kontaktu s tělem a smysly nebo když je mysl jinak uvedena v pohyb, pak je tenká niť samádhi přerušena. Nicméně v případě dokonalého samádhi, tj. v sahadža nirvikalpa samádhi, je stav samádhi trvalý a je stavem naší vlastní přirozenosti. Objekty mohou být v kontaktu s tělem a jeho smysly, ba i mysl může pracovat, přece však toto samádhi není přerušeno. Jak je to možné? Příklad to objasní. Chlapec jde spát, aniž by něco pojedl. Jelikož se jedná o hlubokého spáče, dá dost práce ho přimět, aby něco spolknul. Ani si neuvědomuje, že něco jí a když se ráno probudí, nic o tom neví. Podobně je to s vozky volských potahů. Usnou na svém místě na voze nebo si dokonce ve voze lehnou, ale voli stejně dotáhnou vůz na místo určení. V obou případech spánek nezanechal v mužích či chlapci žádnou stopu vzpomínky o pohybech těla. V případě sahadža samádhi vlastník těla zapomíná na pohyby či změny těla pro intoxikaci Vědomím-Blahem.
Návštěvník
 

Re: Jak je umožněna realizace?

Nový příspěvekod Jekta » pát 14. zář 2018 13:00:39

Návštěvník píše:Otázka: Svámí, dosáhl jsem džňánu tím, že jste mi ji (intelektuálně) odhalil?
Ramana Maháriši: Ne. Právě jen začínáte být schopen připravit si intelektuální základ a udělit své vůli nezbytný směr. To, co zůstává, abyste učinil, je realizace. Obdržel jste karafu plnou elixíru či nektaru, ale štěstí můžete nabýt jedině když nektar opravdu ochutnáte. Pouze při realizaci se toto stane pevnou a ustálenou záležitostí, což znamená, že staré tendence (vásány), které vás vytahovaly a měly vás ke ztotožňování s tím, co je neskutečné a co není Já-Self, vyhasly a nechaly vás volného, neztíženého tím, co je ne-Já. Tato trvalá svoboda, neustálá realizace (ve které i sám čas klesne jako neskutečný) se nazývá mókša, spása nebo osvobození.
....


Otázka: Svámí, jsou tací, kteří říkají, že změny polohy těla či jeho činnosti a činnosti smyslů a mysli jsou překážkami pro samádhi. Zatímco jiní říkají, že to nemusí být na škodu. Kdo z nich má pravdu?
Ramana Maháriši: Obě strany mají pravdu. V kévala nirvikalpa samádhi je mysl dočasně utišena v nečinnosti, avšak není mrtvá. Tehdy je ve stavu lája, nikoli nasa. Proto když jsou objekty v kontaktu s tělem a smysly nebo když je mysl jinak uvedena v pohyb, pak je tenká niť samádhi přerušena. Nicméně v případě dokonalého samádhi, tj. v sahadža nirvikalpa samádhi, je stav samádhi trvalý a je stavem naší vlastní přirozenosti. Objekty mohou být v kontaktu s tělem a jeho smysly, ba i mysl může pracovat, přece však toto samádhi není přerušeno. Jak je to možné? Příklad to objasní. Chlapec jde spát, aniž by něco pojedl. Jelikož se jedná o hlubokého spáče, dá dost práce ho přimět, aby něco spolknul. Ani si neuvědomuje, že něco jí a když se ráno probudí, nic o tom neví. Podobně je to s vozky volských potahů. Usnou na svém místě na voze nebo si dokonce ve voze lehnou, ale voli stejně dotáhnou vůz na místo určení. V obou případech spánek nezanechal v mužích či chlapci žádnou stopu vzpomínky o pohybech těla. V případě sahadža samádhi vlastník těla zapomíná na pohyby či změny těla pro intoxikaci Vědomím-Blahem.


Krásný text. :)
Jen malá poznámka ke slovu realizace.
V češtině to vyvolává dojem, jako by se mělo něco vykonat a to dokonce něco velkého a obtížného a že to je dřina.
V angličtině sloveso realize, znamená uskutečnění, ale také uvědomění. V běžné mluvě např. ve významu Uvědomil jsem si, že jsem zapomněl deštník.
Není tedy potřeba něco vykonat, pracně vytvořit něco nového, ale plně a hluboce si uvědomit to, to co JE, jak JE.
Jekta
 

Re: Jak je umožněna realizace?

Nový příspěvekod nop » pát 14. zář 2018 17:43:26

Jekta píše:
Návštěvník píše:Otázka: Svámí, dosáhl jsem džňánu tím, že jste mi ji (intelektuálně) odhalil?
Ramana Maháriši: Ne. Právě jen začínáte být schopen připravit si intelektuální základ a udělit své vůli nezbytný směr. To.......
....
Krásný text. :)
Jen malá poznámka ke slovu realizace.
V češtině to vyvolává dojem, jako by se mělo něco vykonat a to dokonce něco velkého a obtížného a že to je dřina.
V angličtině sloveso realize, znamená uskutečnění, ale také uvědomění. V běžné mluvě např. ve významu Uvědomil jsem si, že jsem zapomněl deštník.
Není tedy potřeba něco vykonat, pracně vytvořit něco nového, ale plně a hluboce si uvědomit to, to co JE, jak JE.

souhlas.
v slovenských debatách se vyskytuje ěasto slovo osvietenie
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 2496
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha


Zpět na Srí Ramana Mahariši

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků

cron