OTOKY
Příčina: Člověk má zatvrzelé a bolestné představy, nepružné myšlení. Strach, že člověk něco ztratí.
Co dělat: Nechat věci volně plynout, přijmout nové názory s lehkostí. Uvolnit se. O co se bojím, že to ztratím?
http://www.bylinky-maya.cz/dusevni-priciny-nemoci/
Návštěvník píše:OTOKY
Příčina: Člověk má zatvrzelé a bolestné představy, nepružné myšlení. Strach, že člověk něco ztratí.
Co dělat: Nechat věci volně plynout, přijmout nové názory s lehkostí. Uvolnit se. O co se bojím, že to ztratím?
http://www.bylinky-maya.cz/dusevni-priciny-nemoci/
http://blazkova.net/duchovni-priciny-nemoci.html
http://marieblankytna.blog.cz/0706/duch ... onemocneni
Návštěvník píše:Kosmická Energie ze sebe vytváří všechno hmotné i nehmotné. Těla, myšlenky i pocity. Všechno se dá proto uvidět jako určitý druh jejích vibrací, od nejnižších - těch ničivých - až po nejvyšší, nejjemnější vibrace, hojivé. S jakým energetickým polem se momentálně bezděčně propojíme, to působí na tělo i mysl.
Cokoliv, na co myslíme a jaký pocit přitom máme, automaticky propojí naše hmotné i pránické tělo s odpovídajícím polem kosmických vibrací a to na nás působí. Způsobuje buď regeneraci (jako v noci, když hluboce spíme a ego v té době nevnáší do těla svoje negativní pocity - ráno se vzbudíme odpočatí), nebo naopak.
pokud chceš psát vulgarismy,
tak musíš uzavřít srdce,
musíš se hněvat,
to ti pak zablokuje hrdelní čakru atd. atd.
Tohle funguje naprosto spolehlivě, kdybys praktikoval šaktijogu, tak bys to pak rovnou viděl a uvědomil si,
jak tokový "di do prdele" perfektně blokuje hrdelní čakru
V jedné malé vesničce žila stará žena, které přezdívalí "Plačka". Plakala, když pršelo, a plakala, když svítilo slunce.
Když se o ní doslechl zenový mistr ze sousední vesnice, navštívil ji: "Proč bez přestání pláčeš, stará ženo?"
"Mám dvě dcery," dala se žena do vyprávění, "starší prodává pantofle ze slámy, mladší zas deštníky. Když je pěkné počasí, musím pořád myslet na mladší u které nikdo nekupuje deštníky. A když prší, musím pořád myslet na tu starší, u které pak nikdo nekupuje slaměné pantofle."
"Pomysli jen na to, že se tvé starší dceři daří obchody, když slunce svítí, a že za deště se dobře prodávají deštníky tvé mladší dcery" radil zenový mistr.
A od toho dne už "Plačka" neplakala. Usmívala se za deště a usmívala se i za slunečního svitu. Brzy se jí začalo říkat "Usměvavá".
nop píše:Jsou tady zajímavé odkazy, jenže laik si vše neumí snadno srovnat.
Tak jsem si řekl, že se přihlásím o slovo.
Kdo si vzpomíná na sejití čtenářů Poradny v létě v Hranicích na Moravě, mohl tam slyšet, že mám z neznámé příčiny opuchnutý hřbet ruky a neví se proč. To je téma na diskuzi.
Byl jsem s tím postupně na čtyřech pracovištích a bez výsledku.
Připisuje se to váznoucímu oběhu lymfy a půjdu s tím na rehabilitaci, která dosud měla poloviční úspěch. To ale řeší jen výskyt opuchnutí na hřbetě a neřeší, že dva prsty nelze narovnat. Mám si je ohýbat a procvičovat, „aby to nezatuhlo“, mohlo by to zůstat i na celý život ohnuté.
V prosinci rezignoval obvodní ortoped a poslal mne na vyšetření do nemocnice. Tam jsem dostal termín na začátek února. Takže jako pacient budu čekat a dva měsíce pouze procvičovat prsty.
Také jsem si s někým psal. Honzam mi napsal, že nemoci mají duchovní příčiny. Jenže já tu moji neznám. Nevíte někdo o přírodním léčiteli, který najde tu moji duchovní příčinu?
Návštěvník píše:Dokud se při tom naladění na harmonicky vibrující energii nerozpoznají a nepřijmou i zatím neuvědomované (v dané situaci bezděčné, "samozřejmé") negativní pocity, prána je v čakrách blokovaná dál a opravdu jde jen o sebeoblbování. Místo přeladění vibrací na vyšší kmitočet, které by se automaticky projevilo spontánním uvolněním, šlo jen o pokus všechno negativní odsunout z dohledu (protože je to "nežádoucí - nespásné"). Spouštěčem té snahy nebylo plné přijetí toho, co ve mně je, jako tvaru kosmické energie, ať je to cokoliv, ale neuvědomovaná obava, abych "nebyl špatný", abych neporušil přikázání, atd.
že v případě prodýchávání těla energií to až tak nevadí, že to nerozpoznáš a nepřijmeš,
v případě energií může jít mnoho věcí zcela mimo naše uvědomění...
Tedy ta energie to zvládne i bez tebe..
realizace samá se taky děje bez tebe, bez nějakýho uvědomění či poznání ega
Návštěvník píše:že v případě prodýchávání těla energií to až tak nevadí, že to nerozpoznáš a nepřijmeš,
v případě energií může jít mnoho věcí zcela mimo naše uvědomění...
Tedy ta energie to zvládne i bez tebe..
realizace samá se taky děje bez tebe, bez nějakýho uvědomění či poznání ega
Ano. Jenže když dojde na každodenní situace v práci a rodině atd, automaticky dál reaguju postaru (návyky mají svou setrvačnost, co si budem povídat :-))). Při těch situacích, které převažují, se neuvědomovaný sklon, jehož se nějaká část relaxem rozpustila, zase znovu vytváří, on se znovu dál posiluje a ovlivňuje myšlení i tělo. Jako když ledovatka na chodníku při oteplení sice na chvíli roztaje, ale jakmile začne mrznout, znovu se voda mění v led. A tak pořád znovu. Možná proto Mahariši seděl celá léta sám v jeskyni a relaxoval ;-)
Pro tyhle každodenní situace se mi osvědčuje rozpoznat ten neuvědomovaný spouštěč = důvod, proč tak automaticky reaguju, a přijmout ho, vždyť je to taky energie v nějakém svém projevu. Nejlíp je bavit se tím v relaxu, asi že je egoušek v něm oslabený a je na to líp vidět. Je docela zábavné tyhle souvislosti ve vědomí sledovat, jak přesně úměrně tomu, nakolik se tenhle doteď neuvědomovaný sklon rozpoznal, sám od sebe zčistajasna zeslábnul i při činnostech. Ty slabší sklony se nakonec přestanou projevovat i mimo relax, těm silnějším to holt trvá :-)))
Takže když mrknu na "pocit nasranosti" tak jej automatickay pojmu do vědomí ???
Návštěvník píše:Takže když mrknu na "pocit nasranosti" tak jej automatickay pojmu do vědomí ???
Ne, když ustane sebeztotožnění, rozpozná se ten "pocit nasranosti" rovnou jako Energie - jak aspekt všetvořící Energie. Tím se energie toho pocitu sjednotí s vědomím, obrys toho jejího tvaru, který jí dodával zdání "pocitu nasranosti", se sám rozpustil, scelilo se to samo od sebe rozpoznáním, že je to pohyb Energie.
Potíž je v tom, že se to daří jen u slabších sklonů, u těch silných jen dodatečně (retro-rozpouštění funguje stejně jako aktuální, čas ve vědomí neexistuje). Za provozu dál dochází často k navyklém sebeztotožňování se vším možným, které je automatické, vychází z příčinného těla
Klíč bude asi v něm
vostalpetr píše:potíž je v tom, že ti tvoje vlastní všednodenní reakce vadí... no tak reaguješ emotivně, postaru, no a co? Mysl se přichytla nějakého vzoru, ke kterému vzhlíží a to chování odsuzuje (nechce, odmítá) a ono stále znova neočekávaně vylézá... Tady je potřeba se tomu svému programu zasmát... Když si dovolíš reagovat tak, jak reaguješ běžně, i tak, jak se ti nelíbí, už to je uvolnění... Navíc to sebedovolení ti v každé další všední situaci dá zlomeček vteřiny, ve kterém si budeš svoji reakci moct vybrat... (Ego už přestává mít nad tebou moc)... Když něco děláš a jsi naprogramovaný(á) na to, že to tak nechceš, vytváříš odpor... Tím se prostě jen zablokuješ a následně to přebiješ chtěním už tak nikdy nereagovat, což bývá impulzem k dalším a dalším "umělým" relaxacím se stále stejným (minimálním ) účinkem.
vcelku pěkný,
tedy ale na tohle :
Navíc to sebedovolení ti v každé další všední situaci dá zlomeček vteřiny, ve kterém si budeš svoji reakci moct vybrat... (Ego už přestává mít nad tebou moc)...
To je fuj, fuj, fuj a ještě jednou fuj...
Tak tomu fakt nerozumím,
takže když pomine pocit nasranosti,
tak si uvědomím, že jsem byl nasranej
a ta nasranost byla jen energie ??
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 6 návštevníků