m a x píše:hlad může být popisován z hlediska přemýšlení o něm, nebo z hlediska prožitku a obojí je za pomocí slov, tedy opisu toho co představuje hlad
Hlad je hlad, nanejvýš se dá přemýšlet, co si dáš, ale samotnej hlad je prostě proces, poptávka těla po potravě - po životě, pořád dokola...
nebo příklad prožitku orgasmu ... dokud ho nepoznáme a už jsem se s tím pojmem setkali, můžeme to hledat v popisu druhých lidí, v knihách ... snažíme se to pochopit pomocí intelektu, což pochopitelně nejde
když ho prožijeme, tak přijde uvědomění - aha tak to je ono, to popisovali ti lidé, ty knihy ...
nebo jsem prožili orgasmus, ale nevěděli jsme co to je a pak narazíme na nějaký popis a uvědomíme si, aha tak to byl orgasmus, nebo tomu se říká orgasmus
Ani orgasmus bych nedával za mustr, sotva se tělo ukojí, už v něm roste další chuť...
To jsou projevy života, stejně jako slova jsou popisy těch projevů... A to je vše co
jsem chtěl k tomu říci; že "tady a teď" v oblasti projevu, jsou jen slova, kterým dává pravý význam
až otevřená mysl...
maxi hlad je hlad, orgasmus je orgasmus a myšlení je myšlení - všechno to jsou naprosto přírodní a přirozené projevy
a myslet se o tom všem dá do nekonečna v x různých variantách
ty jsi nikdy nepřemýšlel o tom co je orgasmu ? OK ... já ano v dospívání, nevěděla jsem co to je ? mí vrstvevníci o tom mluvili dokola, já to nevěděla, přemýšlela jsem o čem to vlastně mluví a to tak dlouho, než jsem ho skutečně prožila
pak jsem o tom nemusela přemýšlet, ale mluvit o tom dodnes můžu
nevím oč ti jde ?
můžu se akorát dohadovat
že o to, že bychom neměli o duchovních věcech přemýšlet a bavit se o nich ? že je uctíváme a objevujeme jedině v mlčení a ve vnitřním tichu ...
ano jen když mysl zmlkne tak může ticho promluvit
ano - neměli bychom ???
neměli bychom dělat spoustu různých věcí a měli bychom dělat spoustu věcí co neděláme
svět by pak mohl být jiný než je
lepší, snesitelnější, láskyplnější ... ano ... MOHL
ale on je takový jaký je
my se s tím každý vyrovnáváme jak nejlíp to jde, jak to nejlíp každý z nás umí a je to různý a většinou cestou pokusů a omylů, protože jsme nedokonalí a chybující jako lidské bytosti