rafael píše:ten kdo něco vidí je vždy ego.. jednoduchou otázko kdo to prožívá můžeme tento stav dále měnit a ego oslabovat.. nastává ale stav kdy božské JÁ vnímá ego jak vidí.. tento stav bývá ale doprovázen dočasným stavem kdy ego vidí samo sebe a přitom božské JÁ vnímá že ego vidí.. je to ale jen dočasný stav který je závislý na síle vnitřní pozornosti božského JÁ. jakmile se pomyslná dočasná hranice překoná, vnímáme božským JÁ vnitřní pozorností ego jak vidí a takto zůstává.. je to ale postupný proces přechodu a záleží na síle naší vlastní energie božského JÁ jak dlouho potrvá..
pak už nastává trvalý stav kdy božské JÁ se dívá na ego jak vnímá.. čím více síla vnitřní pozornosti stoupá tím méně jakoby ego vidí až do stavu kdy ego nevidí ale pouze vnímá..současně ale stále sílí vnitřní pozornost božského JÁ, snad sem to napsal srozumitelně aspon trošku
tohle vše ale není realizace protože ego ikdyž nevidí stále vnímá a karma nadále funguje dále.. je potřeba se dále dívat božským JÁ na pracující ego tak dlouho, dokud ego nezmizí..
Mám asi trochu jinou zkušenost a trochu jiný slovník.
Ale tady musí hodně zapojit mysl, abych rozklíčovala, co píšeš. Mám raději, když se ukazuje, jak je to prosté.
Moc neumím rozlišit "vidění a vnímání" - to co vnitřně vnímám tam používám slovo vidím. I ty to v tom odstavci zaměňuješ.
ten kdo něco vidí je vždy ego.
je potřeba se dále dívat božským JÁ na pracující ego tak dlouho, dokud ego nezmizí..
Proto mi přijde naprosto geniální setrvávat v těch otázkách ... ve stavu tázání se. Otázka totiž navrací k tomu kdo se táže. K prostému "Já jsem /Já vnímám", tj. k neosobnímu bytí/vnímání
Ta tvoje poslední věta vypadá tak čistě ... ale trochu mě tam ruší to slovo "je potřeba".
Všechny podobné poučky v nás vyvolávají obrazy a tahle věta ve mě vyvolala už zažitý obraz dvou ptáčků - jeden staví hnízdo a druhý jej pozoruje - není zde ale potřeba, aby ten, co staví hnízdo mizel.
Kde u Tebe pramení ta potřeba.
No a pak moje obligátní Kdo se dívá božským já.
Já se dívám na pracující ego a dozajista jednou to ego zmizí. Na rozdíl ode Mne. Takže bez té potřeby je to prostě je, tak jak to je.