od Návštěvník » stř 25. čer 2014 14:14:26
Pro irulan:
Kdo? Něco ve mě.... :-) a není to od toho okamžiku, co jsem pustila jednu hračku..., vlastně ani nevím, od kdy :-), kdy došlo k rozpomínání.... možná od doby, co se narodila dcera, to mi bylo 36 let, dost mě to změnilo, vypadla jsem z pracovního kolotoče, starého prostředí a přišlo něco nového - těhotenství, narození dcery, doba doma s ní, ono se přejelo na jinou kolej, by se dalo říct, začalo se vnímat něco jiného, jinak, když mě na mateřské potkala kolegyně z práce, říkala, že jsem se hodně změnila... nevím, v každém případě v té době mě začaly zajímat i jiné "věci", začaly mne přitahovat časopisy s esoterikou, přišel první sebepoznávací kurz, druhý, seminář ten a onen a to se začalo rozpomínat na to, co do té doby tvrdě spalo, když bylo žito, že existuje jen to, co je okem viditelné a rukou hmatatelné.... :-)
Ve správný čas jsem se začala potkávat s těmi správnými knížkami, ale i lidmi... a jedním z nich byl i ten kamarád, o kterém jsem psala včera, který nikdy nemazal med kolem pusy, ale vždy řekl, co si myslí i proč, vedli jsme spolu dlouhé hovory, které pomohly opět hodně přehodnotit a pochopit, hlavně to a to se mi zdá skutečně nejdůležitější ze všeho a je o našem postoji - že ne s motivem PRO individualitu, ale pro Celek... a tak se začalo odhalovat uvnitř čím dál tím větší pochopení toho, jak to vlastně je a kým ve skutečnosti jsem (jeho otázka Kdo jsi tomu také hodně pomohla)... a začalo být rozlišováno ryzí, přirozené od žvatlání zbloudilých...
Pravdu máme všichni v sobě, jen u někoho je ještě hodně zanesena a překryta závoji představ..., plynoucí z představy (i potřeby) existovat coby výjimečnost, individualita...