Moderátor: rafael
rafael píše:jak poznáme, že jsme realizovali..?? spálili trvale ego..??
Jana píše:Hoření ega v lásce je nádherná záležitost.
Jana píše:Na začátku roku 2007 se celou noc tavila má oddělenost od Boha. Bůh, já a bližní, ve kterém jsem poznávala Krista, jsme hořeli láskou, která byla takovou extází, že to vypadalo, že se to nedá přežít. Přijímala jsem svou smrt jako něco nádherného, protože bližnímu, který trpěl, uvolním své místo v Boží náruči. Ta láska byla tak obrovská, že jsme s Bohem objímali celý vesmír.
Celou noc jsem nespala a ráno vstávala svěží. Neumřela jsem já, ale zmizel Bůh, který mě brával do náruče. Zůstala jen Boží přítomnost, láska, která je celou existencí.Z toho všeho, co jsem byla, zůstalo jen srdce, které začalo hořet vždycky, když se objevovala myšlenka, že někoho miluju. Ten žár v srdci tuhle dvojnost spaloval, to já a milovaný se tavilo a zůstávala jen Boží přítomnost.
S tím, jak se objevuje stále jasněji, že projekce mysli je iluze, tak se to hoření srdce přestává objevovat.
Ptáš se, co je ego. Ego je myšlenka, že já jsem někdo jiný, než to ostatní. Ego je myšlenka, že já jsem tím, kdo má nějaké jiné vlastnosti, než Ty, že já jsem tou formou, která vypadá jinak, než Ty, že mám nějaké schopnosti, které jsou jiné, než Tvoje...
Jana píše:Návštěvník píše:
Takže ego je jen produkce nevhodných myšlenek? A často se to střídá, občas jsou takové myšlenky, občas takové myšlenky nejsou, hlavně když se tvrdě spí. Ego je tudíž jen občasník a převážně není...
Neřekla bych, že ego je produkce nevhodných myšlenek, ego je víra v pravdivost iluze, kterou vytváří mysl. Tedy mysl může vytvořit i lidského pohledu velice vhodnou myšlenku, třeba, že miluješ Boha. Ego je to, co věří v iluzi oddělenosti. Žár lásky při hoření ega tuhle dvojnost spálí a objevuje se stav jednoty.
Jana píše:A jak se nazývá produkce vhodných myšlenek? To není ego?
Jsou to osvícené myšlenky, které jdou přímo ze Zdroje a jsou myšlenky zbarvené iluzí, filtrem psychosomatiky. Myšlenka sama o sobě není ego, ego je připoutanost k iluzi, kterou myšlenky vytvářejí a ego samo o sobě je myšlenka.Při prohlédnutí iluzornosti myšlenky, tedy že myšlenka ve skutečnosti vůbec ničím není, je jasné, že ani ego není ničím skutečným, ego ve skutečnosti neexistuje.
Jana píše:Ano, je to možné. Všechno je sice možné, ale ne všechno prospívá.
Jana píše:kdo pak rozezná osvícenou boží myšlenku od neosvícené osobní myšlenky...?
Bezpodmínečná láska.
Jana píše:V bezpodmínečné lásce všechny myšlenky mizí a zůstává jen ona, protože je Bohem. Bůh tvoří jen dobré věci, takže ty zbylé funkce, co uvádíš, nejsou potřeba.
Jana píše:Životu.
Návštěvník píše:Co když je někde iluze o tom, že žiji bezpodmínečnou láskou, jsem bezpodmínečnou láskou, hovoří ze mne Bůh, jsem božími rukami a přitom si to jen namlouvám.
Že si to namlouvám, rozpozná opět jen bezpodmínečná láska. Já bych řekla Pravda, resp. ten, kdo ji "zná", "vidí", žije ji a zná tedy, vidí i projevy nepravdy.
Existuje takový pěkný citát:
"Pravda lež pozná, ale lež Pravdu nepozná."
Návštěvník píše:Proč to hned Jani obrátíš na toho druhého? V tom, co píšeš, je skrytá vlastní obrana. Svou reakcí jasně říkáš, že ty tu bezpodmínečnou lásku žiješ a pokud se objeví myšlenka, že ne všichni ji skutečně žijí, někteří si to namlouvají - hned to otočíš PROTI té myšlence a proti tomu, kdo ji psal.
Koho chráníš?
Návštěvník píše:Že nastala realizace se pozná podle utichnutí mysli cokoli chtít, protože není pro koho...
Že nenastala realizace pozná se podle neustálé potřeby a někdy až hladu(!) něco....
Něco chtít pro hladovou mysl, nějaký pokrm, hračku, aby...
Chybí tiché plutí, projev je spíše kraválem, někdy menším, někdy větším, protože takové shánění potravy je bojem.
Utichnutí v mysli i v srdci s sebou přináší i pro "své" okolí až hmatatelný klid..., např. v oblasti desítek kilometrů kolem místa, kde bydlí Matka Meera, tento klid je.
Také podle přítomnosti takových projevů a právě takových projevů, jako je obrana nebo útok se pozná, jestli se jedná o nositele realizované mysli nebo ne.
Návštěvník píše:Že nastala realizace se pozná podle utichnutí mysli cokoli chtít, protože není pro koho...
Že nenastala realizace pozná se podle neustálé potřeby a někdy až hladu(!) něco....
Něco chtít pro hladovou mysl, nějaký pokrm, hračku, aby...
Chybí tiché plutí, projev je spíše kraválem, někdy menším, někdy větším, protože takové shánění potravy je bojem.
Utichnutí v mysli i v srdci s sebou přináší i pro "své" okolí až hmatatelný klid..., např. v oblasti desítek kilometrů kolem místa, kde bydlí Matka Meera, tento klid je.
Také podle přítomnosti takových projevů a právě takových projevů, jako je obrana nebo útok se pozná, jestli se jedná o nositele realizované mysli nebo ne.
Existuje takový pěkný citát:
"Pravda lež pozná, ale lež Pravdu nepozná."
Návštěvník píše:Návštěvník píše:Že nastala realizace se pozná podle utichnutí mysli cokoli chtít, protože není pro koho...
Že nenastala realizace pozná se podle neustálé potřeby a někdy až hladu(!) něco....
Něco chtít pro hladovou mysl, nějaký pokrm, hračku, aby...
Chybí tiché plutí, projev je spíše kraválem, někdy menším, někdy větším, protože takové shánění potravy je bojem.
Utichnutí v mysli i v srdci s sebou přináší i pro "své" okolí až hmatatelný klid..., např. v oblasti desítek kilometrů kolem místa, kde bydlí Matka Meera, tento klid je.
Také podle přítomnosti takových projevů a právě takových projevů, jako je obrana nebo útok se pozná, jestli se jedná o nositele realizované mysli nebo ne.
A co tvá mysl, je už zticha, nebo má stále hlad?
Návštěvník píše:Existuje takový pěkný citát:
"Pravda lež pozná, ale lež Pravdu nepozná."
Možná i takto:
Pravda je ke lži milostivá, jako matka, která se dívá na spící dítě. Chápe a ví, vidí, že dítě ještě spí a miluje ho, jako sebe samou a ani to ne, protože celé její srdce patří jemu, dítěti, patří Jemu, ona sama není...
Lež k Pravdě není milostivá, podvědomě vnímá ohrožení, ego vnímá ohrožení pro svou existenci a brání se, kope nebo utíká.
Přitom kdyby vědělo....
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník