Návštěvník píše:Když je malé dítě šťastné, nemá potřebu chodit po všech sousedech a vysvětlovat jim, jak úžasné je být šťastný.
Naše roční Viktorka něco takového ještě ani neumí vyslovit, ale není to třeba, protože sousedé to na ní poznají a mají radost, když ji vidí, září štěstím stejně jako ona.
Všimni si, že když v člověku není egoismus ega, když člověk není sevřený sobectvím, závistí, nepřejícností, tak štěstí bližního je pro něj jeho vlastním štěstím. Bližní sám je tím štěstím. A tohle je láska.
Když je malé dítě šťastné, nemá potřebu chodit po všech sousedech a vysvětlovat jim, jak úžasné je být šťastný.
Když člověk nemá žízeň, nepropaguje vodu.
Příčina -> následek.
Co je skutečná láska? Když v člověku není egoismus ega, když člověk není sevřený sobectvím, závistí, nepřejícností, pak to, co říká kamarád, například když se pokouší vyjádřit, co vyplývá z pochopení rozdílu mezi příčinou a následkem, je mu úplně lhostejné. Jediné, co skutečně milujícího zajímá, jsou vlastní pocity blaha, a bližním je pro něj jen ten, kdo to vnímá stejně. Všechno ostatní je pro něj nezajímavé a je proto zbytečné věnovat pozornost tomu, co druzí říkají. Neber je vážně, vždyť stejně neexistují - existuje jen (tvoje) láska.