Bolest

Bolest

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 28. led 2014 10:46:06

Uzdravování skrze přijetí bolesti

V životě všichni prožíváme fyzické i duševní bolesti. Většinou když bolest přijde, nevědomě se jí bráníme třeba tím, že zadržíme dech. Prostě ji nedokážeme přijmout, zadržíme dech, tím si bolest podržíme, místo abychom ji s výdechem pustili ven.

Stejně prožíváme nevědomě i bolest duševní. U té je to těžší tím, že si ji většinou nejsme vědomi. Něco nás v životě potká, nějaký prožitek, který je pro nás bolestný: zklamání, odmítnutí, kritika, ponížení….. ale mi si to ani neuvědomíme, tím to nezachytíme a tato bolest v nás zůstává.

Děje se to od našeho ranného dětství prostřednictvím rodičů. Oni nám samozřejmě nechtějí ubližovat, přesto ubližují…… jim bylo také takto ubližováno jejich rodiči a oni pokud to neuvědomí a neléčí, nemají jinou možnost, než v tom pokračovat…..

Každé dítě potřebuje lásku…… láska je nezbytná pro život ve zdraví po všech stránkách. Láska ale nekritizuje, neobviňuje, neodmítá, neponižuje, nemanipuluje, nevlastní….láska je přijetí, svoboda, odvaha, otevřenost….. a to my neumíme, protože ani naši předkové to neuměli… proto vlastně vůbec lásku neumíme žít. To, co považujeme za lásku je vše možné, ale ne láska….. a tímto neuměním žít lásku způsobujeme bolest těm, na které jsme se jako nastávající rodiče tolik těšili, které vychováváme, našim dětem. Děti jsou proti takovému našemu zacházení úplně bezbranné. Nemají šanci nám v tom zabránit. A tak vyrůstají a hromadí se v nich bolest, někdy ta bolest dá zprávu například nemocí, ale jsme tak krutí, díky bolesti, kterou v sobě máme a o níž nevíme…. že jim nasadíme antibiotika, příznaky rychle mizí a my jsme „spokojení“ , že je naše dítě zase zdravé… ale ono není zdravé, jeho duše je bolavá a informaci o tom jsme potlačili antibiotiky…. a tak to jde dál a dál…Myslíme si, co pro své děti děláme dobrého, že jim stále říkáme co mají dělat, jak se mají chovat, jaké mají podávat výkony, hodnotíme je, manipulujeme jimi, zároveň je kritizujeme a odmítáme. Vůbec nevěříme v jejich vlastní schopnost rozlišovat, rozhodovat se, získávat zkušenosti, dělat chyby. Jsme nemocní vlastními bolestmi a tak působíme bolest svým dětem…. je to jako epidemie. A je zde lék, ale lék, který nepotlačuje příznaky, ale skutečně léčí. Léčí tím, že jde k příčině bolesti a odstraněním příčiny může začít léčení a uzdravení.

Cesta je jedině ta, že bolest v sobě objevím, přiznám si ji, přijmu ji a prožiji ji vědomě, teď ji skutečně prožiji, v duši, v srdci, v těle. Ano, velmi stará bolest, když ji v sobě objevím strašlivě bolí, je tak stará, že tím časem narostla, nabobtnala. A já tu velikou bolest prožiji se vším všudy znovu a teprve teď začne odcházet. Odchází pomalu, ale když to přijmu, zmizí zcela. Ve mě potom zůstane volný prostor, ten, který doposud vyplňovala ta bolest. A ten prostor je třeba naplnit, teď ho mohu naplnit skutečnou láskou . Láskou, kterou najdu ve svém srdci. Lásku, kterou nehledám venku, u druhých, ale v sobě. Lásku, která je svobodná, odvážná, otevřená, bezpodmínečná a rovná. A takto uzdravená již nebudu dál šířit epidemii bolesti…..ale lásku…..

http://www.nasandel.cz/2010/06/12/uzdra ... i-bolesti/
Návštěvník
 

Re: Bolest

Nový příspěvekod Miri » stř 29. led 2014 8:13:36

Díky za příspěvek, Návštěvo.
Přišlo mi to do noty, v posledním období se na mě takto vyhrnula stará zapomenutá potlačenná bolest.
Je fajn si připomenout, že není potřeba vymýšlet, jak se jí zbavit, kde se vzala, ...
... stačí dýchat ... :)

Armine, já nikdy nemusela hledat ani tu psychickou. :'-(

;)
Miri
 

Re: Bolest

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 29. led 2014 11:13:17

jednou z forem potlačení psychické bolesti je způsobování si bolesti fyzické - sebepoškozováním, případně sebevraždou
Návštěvník
 

Re: Bolest

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 29. led 2014 11:29:09

Návštěvník píše:jednou z forem potlačení psychické bolesti je způsobování si bolesti fyzické - sebepoškozováním, případně sebevraždou


:yes:

takže jít ke kořeni bolesti?
nikoliv v ní nalézat zalíbení?
uvědomovat si pravdu, že přirozené je neulpívání na zdroji bolesti?
Návštěvník
 

Re: Bolest

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 29. led 2014 13:55:00

Návštěvník píše:
Návštěvník píše:jednou z forem potlačení psychické bolesti je způsobování si bolesti fyzické - sebepoškozováním, případně sebevraždou


:yes:

takže jít ke kořeni bolesti?
nikoliv v ní nalézat zalíbení?
uvědomovat si pravdu, že přirozené je neulpívání na zdroji bolesti?


otevřít se bolesti ve smyslu toho uvolnit se do ní
a plně jí procítit v sobě
jak se vůči ní člověk brání a vymezuje, tak bolest intenzivní

je to ovšem velmi těžké, protože jsme navyklí se bolesti
bránit a chceme jí dostat mimo nás

což nejde, protože ona v nás je a my ji vnímáme

jestliže se bolest objeví, tak jí neutečeme tím, že jí potlačíme

stejně jako s bolestí se dá postupovat i jakoukoliv jinou
složkou, která se objeví v naší přítomnosti vnímání

lpět na čemkoliv je utrpení, jak na bolesti, tak na radosti

když se nechá bolest v sobě plně procítit, tak se objeví zdroj
ze kterého vše přichází a vše se i vrací a zdroj
absorbuje jak prožívajícího tak prožívané
zůstane jen prožívání, které se nevztahuje k nikomu
hluboký klid a mír, ticho prostoru ve kterém jsou uvědomovány
vjemy čekoholiv

zpočátku je to velmi těžké, chce to trénovat co nejčastěji to jde
aby se to zautomatizovalo :what:
Návštěvník
 

Re: Bolest

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 29. led 2014 14:39:06

když je přítomna ve vnímání bolest, tak je to to co se aktuálně projevuje a my se

buď toho chceme zbavit a stáhneme se, čímž vytváříme napětí v těle i v mysli a to jsme se naučili od rodičů - typickým rčením je MYSLI NA NĚCO JINÉHO tj. odvrácení pozornosti od ní s nadějí, že zmizí, ale ona nezmizí, naopak bude se hlásit o slovo o to silněji a bude se kumulovat a při kterékoliv nejbližší příležitosti se zaktivizuje

a nebo je tu možnost, pro většinu z nás nezvyklá - postupovat opačně, otevřít jí náruč doslova dokořán, s plnou pozorností jí prociťovat a nechat jí plně vyjádřit, s důvěrou že síla u-vědomění se o to postará sama a VĚDOMÍ má skutečně neuvěřitelnou sílu

té druhé možnosti se říká bezpodmínečná láska - láska ne nějaký vztah někoho k někomu, ale naprostá otevřenost nechávající všemu co se objeví prostě být :)
Návštěvník
 

Re: Bolest

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 29. led 2014 15:00:06

že plné uvědomění osvobozuje je stále se opakující zkušenost například viz

"Pocity v těle, jako kontrakce, se stanou silnějšími, pokud chceš, aby odešly. Pokud se jich chceš zbavit, je to ještě horší. Klíčem je všimnout si odporu. Jen pozoruj, že je zde něco, co něčemu odporuje. Je zde frustrace a napětí. Kde v těle to přesně je? Umísti to tam. Ciť to, nech to v pohodě být po dobu 1 minuty a 23 sekund. Pozoruj to, spřátel se s tím, pociťuj to plně, otevřeně, jen... ciť...

To je všechno."

Jak zastavit utrpení od Ilony Ciunaite http://www.zivotvpritomnosti.cz/clanky/ ... t-utrpeni/
Návštěvník
 

Re: Bolest

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 29. led 2014 16:07:23

člověk si způsobováním fyzické bolesti také řeší frustrace ze stavů se kterými si nedovede poradit, fyzická bolest je snesitelnější a lépe se s ní zachází než s bolestí psychickou.

"Sebepoškozování (neboli automutilace) je záměrné a opakované ubližování si ve snaze vypořádat se s nepříjemnými duševními stavy. Projevuje se zraňováním vlastního těla a je signálem vážného psychického problému, jenž postižený nedokáže zvládnout jiným způsobem.

Člověk se dostane do stavu, se kterým si sám neporadí a který mu je nepříjemný a nutně potřebuje úlevu. Jak se do tohoto stavu dostali, jak se při něm cítili a proč je napadlo zrovna ublížit si sám sobě, si většinou lidé již nedokážou vzpomenout. Důvodů může být celá řada: pocit frustrace, vzteku, lítosti, přetížení, negativní emoce, osamělost, flashbacky (náhlé a intenzivní vzpomínky na prožitá traumata). To, že se sám zraní, mu může pomoci hned z několika důvodů:

1.Fyzická bolest odvede pozornost od nepříjemných psychických bolestí, s kterými si nevíme rady. Jednoduše je přebije.
2.Při poranění dochází k vyplavení endorfinu, který pomáhá organismu zvládnout fyzickou bolest, což přináší člověku okamžitou úlevu, po které prahnul.
3.Poranění odvede pozornost od nežádoucích pocitů. Zaměstná mysl praktickými starostmi, protože rána se musí omýt, ošetřit, zavázat, krev nesmí kapat na koberec, musí se vyhledat lékař, …

Toto působení je však jen dočasné a problémy se objeví znovu a ve vážnější formě(ať už ty staré, kvůli nimž se jedinec poranil, nebo zcela nové, podobného charakteru) a člověk se poraní opět, protože jednou to pomohlo (stejně jako u drogy se tu vypěstuje spojení pocitu úlevy s tímto aktem a vzniká závislost)."

papouškovi stačí dát možnost hrát si a škubání zmizí :) proto obvyklou součástí vybavení klecí bývá chrastící rolnička, zrcátko, houpačka a občas se to obměňuje ... taky je třeba se mu řádně věnovat

podobně u člověka

"Pokud se psychoterapeutovi podaří odstranit primární problém (neboli důvod, proč k prvnímu sebepoškozování došlo), problém sebepoškozování vymizí. Tedy léčba traumatu, terapie zaměřující se na rodinné a sociální vztahy, sebeobviňování a podobně. ..."
Návštěvník
 

Re: Bolest

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 29. led 2014 17:30:42

Návštěvník píše:že plné uvědomění osvobozuje je stále se opakující zkušenost například viz

"Pocity v těle, jako kontrakce, se stanou silnějšími, pokud chceš, aby odešly. Pokud se jich chceš zbavit, je to ještě horší. Klíčem je všimnout si odporu. Jen pozoruj, že je zde něco, co něčemu odporuje. Je zde frustrace a napětí. Kde v těle to přesně je? Umísti to tam. Ciť to, nech to v pohodě být po dobu 1 minuty a 23 sekund. Pozoruj to, spřátel se s tím, pociťuj to plně, otevřeně, jen... ciť...

To je všechno."

Jak zastavit utrpení od Ilony Ciunaite http://www.zivotvpritomnosti.cz/clanky/ ... t-utrpeni/

http://magazin.maitrea.cz/procitit-vsec ... -co-je-to/
Návštěvník
 

Re: Bolest

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 31. led 2014 20:32:08

PRÁCE S POCITY: CO PŘIJMEŠ, TO ZMIZÍ

Velkou část svého života, jsem prožíval zvláštní stavy. Nespokojenost, deprese, smutek, strachy. Všechny tyhle věci byly někde hluboko uvnitř ve mně. Byly pod pokličkou. Ven se promítaly jen občas ve formě emocí. Až později jsem zjistil, že jsem byl nechtěné dítě a zde byl původ velké části pocitů a smutku. Oči mi pořádně rozsvítila až návštěva Indie a učení na Univerzitě Jednoty.

V Indii nás učili, že vše co je prožito naplno, je blaženost. Tedy i smutek, hněv, stud atd. A že naše pocity jsou jako tygr, co nás honí. Nejde mu utéct. Jedinou možností, jak se zachránit, je otočit se a nechat se sežrat. Tedy své pocity doprožít. Nechat je projít tělem. Pod nimi je totiž naše pravá přirozenost. Láska. Lidi ovšem nechtějí cítit nepříjemné věci. Proto je spousta lidí odpojených od svého těla, srdce, pocitů.

Začněme nejprve s názvoslovím neboť čeština má nádherné výrazy. To, co je běžné v prožívání, jsou city. Cit je forma energie, která teče skrze naše tělo-srdce např. láska. Prožíváme je. Ve chvíli, kdy cit je pro nás příliš těžký na prožití, např. když nám jako malému dítěti někdo umře nebo nás něco v dětském věku třeba vystraší, cit zůstane v těle neprožitý ve formě bloku nebo spazma. V takovém místě pak neproudí dostatečně energie ani krev.

Horší, ale častou variantou je, že se dítě odpojí od svých pocitů, protože by danou situaci citově vlastně nezvládlo (doslova skoro nepřežilo) a tak si zavře své cítění. Radši se odstřihne od svých pocitů, aby mohlo fungovat a přežít.

Neprožitý cit je tedy pocit. „Pocit“, tedy něco co vzniklo po citu, ale nebylo plně prožito. Emoce se na rozdíl od citu týká hlavy a rozumu. Emoce je v podstatě alergická reakce těla na rozum. Jste například doma v posteli a vzpomenete si na hádku se šéfem. Rozčílíte se. Přesto, že se právě v tuto chvíli nic takového neděje, vaše tělo reaguje. Emoce začíná myšlenkou. Doslova se to děje tak, že „Něco vás napadne …J“. To vyvolává pak emocionální reakci. Emoce je něco, co nás v životě nejvíce ovládá. Emoce ovšem mají i svojí kladnou stránku. Jsou nástrojem změny. Dlouhodobá nespokojenost nás vede k tomu, abychom něco změnili. Nástrojem ke zkrocení emocí je přítomnost.

Jak to vlastně s těmi pocity funguje? Představte si, že tělo je vlastně velký elektro magnet. To co nás v životě pohání je elektrická nebo magnetická energie. Je prokázané, že srdce oproti mozku vyzařuje 60-krát více elektricky a 5 000-krát magneticky. Vše je vlastně energie a tělo si můžete představit jako velkou paměť nebo hard disk. Naše pocity a prožitky se do této paměti zapisují. Tím vnikají naše bloky. Což jsou do určité míry i naše učební programy a také jak uvidíte naše dary.

Pocity jsou totiž jazykem naší duše. Můžete si to představit tak, že naše duše si dopředu vybere, co chce prožít a naučit se. Neprožité pocity jsou pak naše zranění, přes které jsme se rozhodli v životě něco naučit. Pocity totiž fungují jako jakési háčky. Přitahují nám pak do života právě ty situace, které jsou s tímto pocitem spojené a tedy nám většinou nepříjemné. Vlastně nás re-traumatizují. Když se nám podaří pocity doprožít, tak tyto háčky zmizí. Tím nás ze života zmizí i zmíněné situace. Platí totiž, jak uvnitř, tak venku. Pokud změníme náš vnitřní svět, změní se vám i váš svět venku. Bohužel v takovýchto situacích se nám většinou pocity doprožít nepovede. Vesmír nám však tímto způsobem ukazuje, kde máme problém a slabé místo. Můj terapeut mi kdysi řekl, že si mám představit, že lidé kolem mě jsou herci na divadle. Jejich jediným úkolem je ve mně vyvolávat pocity. A že nemám řešit ty lidi, ale ty pocity. Ty pocity jsou totiž klíčem. Klíčem k sobě a naší duši.

Asi se ptáte jak tedy pocity doprožít nebo jak se svými pocity spojit pokud žijete převážně v hlavě? Spojení se svými pocity by bylo na knížku samo o sobě. Já doporučuji začít pomalu pozorovat své tělo. Kde mě co píchá, kde co cítím, jak vnímám svůj dech, jakou vnímám vůni, chuť v puse a co cítím svým hmatem. Většinu svých klientů s podobnými problémy posílám třeba na http://www.aquahealing.cz kde masáží ve vodě často dochází k samovolnému napojení zpět na tělo a pocity. Taky to často znamená práci se svým vnitřním dítětem, což by bylo opět na samostatnou knížku a dnes se tomu věnovat nechci.

Pocity jsou v těle stopovatelné různými způsoby. Můžete je cítit fyzicky (bolest, tlak, píchání), prožívat (smutek, vztek) nebo jsou formě symbolů (nůž v srdci, kamenné srdce) nebo například barev (těžké pocity = tmavé barvy a opačně). Pocity jdou doprožít nebo rozpustit různými způsoby. Nejlepší je když v životě začnete cítit nějaký pocit, třeba vztek či smutek, tak s ním prostě zůstat v přítomnosti. Není to příjemné, ale garantuji vám, že to brzo přejde. Když projdete skrz pocit (zůstanete s ním v přítomnosti) tak ho odžijete, integrujete a on může odejít.

Mimochodem jeden známý světový terapeut, který vynalezl tzv. emocionální kód (můžete si najít na Google) vystopoval, že většina lidí má před srdcem symbolickou zeď. Někteří jí mají dokonce z neuvěřitelných materiálů a obrovské tloušťky i délky. Symbolicky si zavřeli srdce. Moje zkušenost ukazuje, že hodně bloků a tím pádem i bolesti v těle souvisí například s neodpuštěním. Najdeme blok, zjistíme příčinu, klient odpustí a odchází vesele, i když přišel původně kulhající. Nebo přijde klient, který má paniku z vody. Doprožije si svůj pocit, vzniklý většinou nepříjemným zážitkem např. topením a s vodou již nemá problém. Neuvěřitelné? Ne jen znalost těla a pocitů.

Spoustu věcí ohledně práce s pocity, traumaty a fobiemi jsem se naučil na Havaji. Moudrost předávaná domorodci po staletí byla obrovská. Potlačovat své pocity je jako když se snažíme cpát všechny naše odpadky pod koberec. Co se stane? Jasně, jednou to přeteče a hlavně to strašně smrdí. Co potlačujeme, to roste. Co přijmeme, to zmizí. Takže klíčové slovo pro práci s pocity je přijetí. Přijmout, dovolit si, odevzdat a věřit. To je takové moje Hoponopono pro práci s pocity.

Často se našich pocitů bojíme a utíkáme před nimi. Někdo to řeší kouřením, sportem, léky, alkoholem, pornografií, sexem a někdo třeba drogami. Ať tak nebo tak, neprožité pocity se hlásí o slovo a chtějí být prožity. Když se bráníme, přichází třeba deprese. Tedy něco co je potlačené. Co s tím? Nejjednodušší způsob je podle mé zkušenosti najít daný pocit v těle, pojmenovat ho a prožít ho. Tedy smířit se s ním a přijmout ho. Jinak vlastně třeba bolest, kterou máme někde neprožitou je vlastně od nás oddělena. Tedy není integrována a my nejsme celiství. Jakmile ji přijmeme a prožijeme tak se bolest stane naší součástí (přijali jsme jí a integrovali) a může zmizet. Už s ní nebojujeme.

Pojďme se podívat na možnosti prožití pocitů. Vždy je potřeba si najít čas a klidné místo, zavřít oči, vyvolat si situaci spojenou s daným pocitem (např. těsně předtím než si zapálím cigaretu) anebo najít pocit v těle (kde přesně ho cítím), pojmenovat ho (tlak, bolest, smutek, vztek, píchání, nenávist atd.) a zkusit ho prožít. To se dá udělat více způsoby.

1. Dotekem a masáží. Pokud terapeut ví kde a jak se dotýkat (často stačí velmi jemný dotek) tak pocity jdou často lehce rozpustit a doprožít. Naše tělo ovšem z hlediska pocitů připomíná cibuli. Loupeme a loupeme, prožíváme a jdeme skrz až je to lepší a lepší.

2. Můžete si buď představit, že se tento pocit ve tvém těle stupňuje na maximum a vy ho necháte rozlít do celého těla. Chvilku to trvá a prožití pocitu poznáte podle toho, že se jakoby otřesete po celém těle. Zpětnou kontrolou, že se to povedlo, může být, že daná situace již ve vás tyto pocity nebude vyvolávat nebo v daném místě na těle zmizí blok (bolest, tlak, píchání atd.)

3. Další možnost je po pojmenování pocitu, se zavřenýma očima nahlas říkat: Přijímám, že cítím … (tady si doplň svůj pravý pocit – tlak, smutek atd) a opakovat to dokola tak dlouho, dokud neucítíte, že vám to opravdu přestalo vadit. Někdy pomáhá určit si na začátku na škále od 1 do 10 (kde 10 je nejvíc) intenzitu pocitu a pak si postupně při přijímání kontrolovat, zda je pocit na škále slabší. Můžete zpočátku zažít zvětšení intenzity. Může se vám chtít brečet. Pocit se může přemístit do jiné části těla. Opět můžete použít přijímání.

4. Jinou možností je tzv. „nodding“, kdy opět zavřeš oči a vybavíš si daný pocit, či tobě nepříjemné situace spojené s pocitem a jemně přikyvuješ hlavou jakoby na souhlas a opět si nahlas říkáš: „Ano, i toto jsem já. Přijímám, že i toto je součást mého života.“ A děláš to stále dokola, dokud daný pocit nebo situace nejsou opět prožité a zpracované. Tahle metoda nejlépe funguje na nepříjemné obrazové vzpomínky a zážitky (tedy kdy si je umíte vybavit i s obrazem a přitom se úplně oklepete nepříjemným pocitem). Někdy se mi stávalo, že moje brada se vůbec nechtěla pohnout do přikyvování, jak daná vzpomínka byla silná a nepříjemná.

5. Tato metoda je možná nejtěžší. Je potřeba jít na nějakou dobu do samoty. Může to být den či dva nebo tři. Být jen sám se sebou bez všeho rušení. Pocity se pak většinou vynoří samy. Lze si pomoci zmíněnou metodou „Přijímání“ dle bodu 3.

6. Ještě jedna možná metoda je ve chvíli, kdy se nám přihodí traumatická situace či něco co nás zraňuje a co o naše neprožité pocity škrtá. V tuto chvíli můžete opět použít základní postup pro nalezení pocitu v těle a jeho pojmenování a pak použít opět metodu Přijímání dle bodu 3. Ale spíš až večer po dané situaci nebo například v klidu v autě.

Zajímavé je, že pocity bývají v těle různě zřetězené a jejich umístění není náhodné. V krku mají lidé často pocity způsobené zablokovanou komunikací, bolest hlavy bývá často způsobena konfliktem mezi naším rozumem a citem (něco jiného chci a cítím a něco jiného dělám). Na zádech a ramenou lidé často cítí tlak (tlak naší minulosti i přítomnosti = je toho na mě moc). Tlak vzadu mezi lopatkami je spojen s nedostatečnou sebeláskou. Bolest v bedrech často s nerovnováhou ve vztazích a někdy i s penězi. Většinou když člověk čistí svoje tělo končí všechny pocity v srdci. Srdce bývá nejvíce zraněné. Pod vrstvami pocitů se vždy skrývá láska. Naše přirozenost. Krásně o tom píše Brandon Bays v knížce Cesta. Její metoda je vlastně další metodou co by mohl být na seznamu metod práce s pocity. Výhodou je, že pokud s vámi někdo pracuje tímto způsobem, můžete si odžít hluboká traumata a zranění aniž by musel jít znovu do příčiny problému. Někdy je to nutné, ale málokdy. Existuje taky jednoduchá metoda určení věku, ve kterém pocit vznikl. Pocity žijí v přítomnosti. Jsou tady a teď. Emoce k nám naopak mohou, když nejsem v přítomnosti. Většina pocitů vzniká ve věku do deseti let a v prenatálním věku. Ano, i tam se lze celkem jednoduše dostat.

Všechny tyto metody směřují ke smíření s něčím, co je nám nepříjemné a způsobuje nám problémy. Zpětnou kontrolou je, že vám daná věc přestane vadit a dané situace se vám přestanou dít v životě. Říká se, že každý máme svoji „temnou“ stránku. Lidé z našeho okolí nám často hrají „role“ a tuto temnou stránku nám „zrcadlí“. Tím v nás vyvolávají pocity. Temná stránka (náš stín) je něco, co na sobě nemáme rádi nebo to ze svého života odmítáme a je to pro nás těžké přijmout. S přijmutím něčeho v sobě (co se nám přijmout nechce) většinou bojujeme, neboť máme dojem, že musíme být vždy mravní, hodní, správní. Temná stránka v nás ale vždy je. Lepší život získáme tím, že ji přijmeme a přiznáme si ji.

Pamatujte: S čím bojujete, to roste. Co přijmete, to zmizí.

http://cestapravehomuze.cz/prace-s-poci ... -to-zmizi/
Návštěvník
 

Re: Nepodmíněná láska

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 16. dub 2014 21:24:52

Setkání s Bytostným Já

Bolest říká: Pokud chceš někoho učit, musíš si nejprve získat studentovu pozornost. To já umím znamenitě.

Jsem hluboká. Kdyby ses mě nebál, byl bys hluboký jako já.

Přicházím ze středu. Mým znamením je bod. Bodnutí uštědřuji kosmickým ostnem.

Kdyby ses mě nebál, žil bys v každém okamžiku stejně hluboce, jako mě zakoušíš.

Jsem velká očišťovatelka. Pouze to podstatné dokáže moje působení vydržet. Vše ostatní je spáleno.


Jsem tím, kdo stanovuje hodnoty. Všechny hodnoty pocházejí ode mne a od mého partnera, od Smrti.

Jsem bránou k mystériím. Tvoje nejvyšší idea posvátna je mým obrazem. Jsem nejčistším výrazem Nyní. Čekám ve skrytu na ty, kterým se nedostává jejich denní dávky života. Pokud není tento elixír spotřebován, shromažďuje se a nakonec se ze své malé lahvičky vylije; rozlije svůj příval po lhostejné duši.

Jsem andělem, jenž zvěstuje své děsivé Nyní. Čas je plížícím se hadem. Jeho kůže je pokryta drahokamy – každý drahokam je jedním Okamžikem.

viewtopic.php?f=140&t=3325&p=69774#p69774

Návštěvník
 

Re: Bolest

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 23. kvě 2016 20:18:55

Zraněné vnitřní Dítě

Zraněné vnitřní dítě bývá schováno za oponou racionálního vědomí. Většinu času si tak jeho existence a působení nejsme vědomi. A vlastně i možná právě naopak – upozorní-li nás někdo, že se chováme "jako dítě", podráždí nás to. Reagujeme uraženě nebo agresivně, tedy opět – jako dítě.

Skrývání dítěte v nás, je však obranným mechanismem. Je dost možné, že našemu vnitřnímu dítěti se vedlo tak špatně, že se rozhodlo raději "nebýt tím dítětem". Rozhodlo se, že nebude již více cítit bolest, osamění, zraňování, jež mu působili jiní, a namísto dětského cítění začalo užívat dospělé a racionální způsoby chování a triky dospělých.

Zraněné vnitřní dítě nám brání v prožívání základní esenciální radosti ze života. Radost z bytí by však měla být přirozená pro každého zdravého jedince.

http://www.spektrumzdravi.cz/jak-se-cit ... itrni-dite


Některé z projevů zraněného vnitřního Dítěte:

• Návaly naštvanosti, zloby, agresivity

• Podezíravost, nedůvěra vůči okolí

• Navazujeme špatně vztahy s ostatními nebo špatné destruktivní vztahy...
Návštěvník
 

Re: Bolest

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 14. říj 2016 9:37:52

O UVOLNĚNÍ VNITŘNÍ BOLESTI

Je nutné, abychom si uvědomili, že největší překážkou naší osobní i kolektivní proměny je tělo bolesti. Nezáleží na tom, jak jste bohatí, mocní, známí či krásní, i tak máte tělo bolesti. Můžete se nacházet v nejlepší kondici nebo naopak být nemocní, tělo bolesti i přesto ovlivňuje váš život. Můžete být hluboce nábožensky založení nebo být ateisté, tělo bolesti je i tak s vámi. Tělo bolesti je příčinou většiny rozvodů, stejně tak jako frustrací, vzteku, nejistoty, nedorozumění a bolesti, kterou lidé zažívají v milostných vztazích. Veškeré milostné neštěstí a nehody v životě úzce souvisí s aktivací vašeho těla bolesti. Práce s Božskou duchovní moudrostí mohou pomoci s jeho neutralizací. Tělo bolesti je ten zvířecí instinkt v nás, který nás nutí konat a bez rozmyšlení reagovat, jehož výsledkem jsou tragédie v našich životech.
Veškerá síla Boha je v našem duchu. Avšak, duch člověka potřebuje ideální podmínky, aby se mohl správně manifestovat. I přesto, že fyzické tělo je dokonalý nástroj vytvořený Bohem, nevytváří ideální podmínky, protože je zatížené tělem bolesti. Jinými slovy, tělo světla nemůže použít fyzické tělo jako nástroj k dokonalé manifestaci síly a světla našeho ducha, je-li toto tělo zatíženo tělem bolesti. Co vlastně tělo bolesti opravdu je? Je to naše nevědomá součást, energetické pole, které je živeno naší životní energií. Vytváří se z energií našich planet, jak jsou tyto planety rozmístěny v našem osobním schematu, ze sedmi karmických vlivů a z karmy, kterou si neseme z předchozích životů. Žije z bolesti, bolesti, kterou sami prožíváme, a bolesti, kterou způsobujeme ostatním. Tím, jak žije z našich bolestných zkušeností, vylučuje do našeho fyzického těla látku, která je pro naše tělo návyková. Po určitém čase začneme být závislí na pocitech, které prožíváme, když je naše tělo bolesti aktivní. Takto se tělo bolesti stává prostředkem karmy. Je důležité si uvědomit, že nikdo není imunní vlivu jeho těla bolesti. Je to právě tělo bolesti, které určuje jaký náš život bude, protože je zdrojem všech nemocí, potíží a nerovnováhy. Tělo bolesti zároveň ovlivňuje naše volby, které pak ovlivňují kvalitu našich zkušeností, a do jaké míry jsme schopni najít naplnění. V širším smyslu naše tělo bolesti má vliv na naše rodiny, společenství, národy i planetu.

Každý člověk je paprskem Slunce a jako takový představuje Boha sám. V této manifestaci je náš potenciál neomezený. Naším základním lidským problémem je právě to, že nerozumíme svému tělu bolesti, a pokud ho nepochopíme, nemůžeme porozumět ani ostatním. Je pro nás obtížné pochopit, že máme neomezený potenciál, a stejně tak ho mají i všichni ostatní. Proto naše vztahy jsou neustále pod vlivem strachu, vzteku, pochybnosti a sporů a jasné pochopení nám neustále uniká. Život se tak stává hádankou, kde chybí klíč k jejímu rozluštění. Abychom získali kontrolu sami nad sebou a nad naším životem, musíme porozumět z jakých prvků se naše tělo bolesti skládá a naučit se je správně řídit. Naší největší zodpovědností v životě je zbavit se svého osobního těla bolesti, čímž zároveň přestaneme přispívat ke kolektivnímu tělu bolesti. Studiem Božské duchovní moudrosti, praktikováním Naam Jóga meditace a s využitím přírodních sil, jsme schopni pochopit smysl života a neutralizovat naše tělo bolesti. To nám na oplátku umožní kultivovat toleranci, lásku a odpuštění ostatním stejně tak, jako respekt sami k sobě.

Je nezbytně důležité vědět, že to, co nás svazuje a zároveň i to, co nás může osvobodit, leží v každém z nás. Vnitřní svoboda nemůže přijít zvenčí. Každý člověk je jedinečný a jeho osvobození přichází pouze díky jeho pochopení, uvědomění si a jeho duchovní praxi. Přijetí zodpovědnosti za vlastní osvobození je prvním krokem k tomuto cíli. Pokud pochopíme, že problémy tohoto světa reflektují tělo bolesti každého z nás, dokážeme začít pracovat na pozitivní změně, a to jak osobní, tak kolektivní. Neutralizováním našeho těla bolesti se učíme žít teď a tady, a v tomto okamžiku fungujeme v souladu s vyšší vůlí. Vyšší vůle existuje v nás i kolem nás v přítomném okamžiku a osvobozuje nás od iluzí minulosti a planých slibů budoucnosti. Splyneme-li s pravdou přítomného okamžiku, pochopíme, že v každém okamžiku se nachází příležitost pro regeneraci a znovuzrození, šance začít znovu a stát se takovým, jakým chceme opravdu být. Pochopíme, že nemusíme být stále svázáni našimi minulými chybami a litovat našich omylů. Naopak poučíme se z těchto chyb a můžeme se od základu změnit.

Každý z nás se narodil se schopností najít si své správné místo na zemi. Kolem nás je oceán možností, duchovní hojnosti a zdraví, ke kterému každý máme volný přístup, podaří-li se nám neutralizovat naše tělo bolesti a zbavíme se vnitřních překážek způsobené našimi sedmi karmickými vlivy. Pravda je, že je to naše tělo bolesti, které je zodpovědné za to, že nejsme schopni vzkvétat a zároveň i za to, že nejsme schopni pochopit, proč to nejde. Jak silné je naše tělo bolesti se promítá do síly našeho magnetického pole. To určuje, jak hluboce se jakákoliv negativita nás dotýká a zanechává na nás následky. Jakmile neutralizujeme naše tělo bolesti, přilákáme si k sobě pozitivní vibrace a příležitosti a naopak všichni negativní lidé a energie z našeho okolí budou odpuzeni silou našeho těla světla. Automaticky, všechna slabá místa ve vašem životě budou ochráněna. Neutralizací těla bolesti a aktivací těla světla způsobíme, že vesmírná síla v nás získává převahu a z našeho života odstraní jakoukoli temnotu. Díky tomu, kamkoli přijdeme, přinášíme s sebou světlo, krásu, štědrost a naplnění. Snadno pochopíme, že právě my jsme tím tvořivým zdrojem a jádrem celého vibračního účinku, ve kterém žijeme, a vše kolem nás se stane přirozeně podnětné a tvůrčí. Naopak tělo bolesti, které nebylo neutralizováno, dokáže v našem vědomí způsobit dualitu nebo-li rozpor mezi naší myslí a chováním. Díky tomu pak jednáme, aniž o tom dopředu přemýšlíme.

Dokážeme-li vnímat vesmír bez negativního vlivu těla bolesti, pak jsme dosáhli stavu harmonie mezi námi a vesmírem a dostává se nám veškeré podpory shora. Když se nám podaří neutralizovat tělo bolesti a aktivovat tělo světla, začneme vnímat naše city odlišně, vše nám je najednou jasné. Jsme schopni lépe jednat s ostatními lidmi a vědomě se v případě potřeby oprostit od jejich negativního vlivu. Neutralizované tělo bolesti a silné tělo světla dovolují nebesům, aby naše magnetické pole natolik posílilo, že naše aura bude schopna zharmonizovat všechny ostatní magnetické pole v jejím dosahu. Díky tomu, jakékoli prostředí, ve kterém se budeme nacházet, se automaticky naladí na naši vibraci a bude fungovat dle našich nejhlubších tužeb. Poté budeme schopni vyvinout intuitivní vztah mezi naším individuálním vědomím a vědomím univerzálním do té míry, že se automaticky naučíme respektovat sami sebe, milovat své bližní a sloužit Bohu. Naše intuice nás bude vést do té míry, že budeme schopni vnímat důsledky našich činů, a tím budeme chráněni před neštěstími a dalším utrpením. Pamatujme, že je to nedostatek vnitřního energetického proudění, které vede ke stagnaci a ke smrti.

Bůh určuje osud lidí, kteří pracují na neutralizování jejich těla bolesti. Platí tedy, neutralizujeme-li tělo bolesti, náš osud již není pod vlivem náhodných událostí. Proto také, nikdo jiný nemá moc a sílu změnit něčí osud. Pouze my sami to můžeme udělat. Lze se vymanit z negativního vlivu osudu tím, že změníme způsob našeho myšlení, cítění, mluvy a chování. Jakmile změníme naše myšlenky, slova a činy, poté Bůh změní náš osud. Musíme projít ohněm při práci s naším tělem bolesti, abychom poté mohli vstát z mrtvých jako sám Kristus vstal. Dokud nedokončíme práci s naším tělem bolesti, budeme trestáni, vysmíváni se a znevažováni jeho aktivitou v našem životě. Znovuzrození není možné bez utrpení, které prožíváme při práci s naším tělem bolesti. Existují utrpení, která jsou nevyhnutelná a která nejsou nutná. Některým událostem se můžeme vyhnout, jiným ne. Pamatujte na slova Apoštola Pavla, který řekl: “Utrpení dnešního dne je nesrovnatelné s budoucí slávou těch, kteří milují Boha.”

Studiem Božské duchovní moudrosti a praktikováním Naam jógy, očišťujeme naše tělo bolesti na pravidelné bázi, čímž umožňujeme, aby skrze nás mohl bez překážek proudit božský život. Tím naše fyzická, emoční, mentální a spirituální těla mají vše, co potřebují k výbornému zdraví. Znovu zopakuji, že sedm negativních karmických vlivů, které vytvářejí tělo bolesti, jsou zdrojem všech problémů a nemocí. Pokud je ponecháváme bez povšimnutí, jak tělo bolesti, tak naše problémy, se začnou násobit. Naopak neustálým pročišťováním těla bolesti získáváme přístup ke zdravým a čistým myšlenkám, pozitivním citům, které nás propojují s Bohem a dodávají energii našim aktivitám. Neutralizováním těla bolesti skrze Božskou duchovní moudrost, jsme schopni snáze čelit překážkám, získat lásku, moudrost a pravdu, nalézt respekt sami k sobě, ke druhým a k Bohu. Nic se nám neděje pouhou náhodou. Naše tělo bolesti jemně a bez přestání ovlivňuje, jak myslíme a cítíme. Na oplátku, naše myšlenky a city přitahují události v životě, které odpovídají těmto myšlenkám a citům. Toto určuje, jak rozličným způsobem se v nás projeví zdraví nebo nemoc, síla nebo slabost, moudrost nebo krátkozrakost, krása nebo ošklivost. Máte-li v životě problémy, je to díky vašim sedmi negativním karmickým vlivům. Prací na těchto sedmi negativních karmických vlivech a neutralizaci těla bolesti v rámci tohoto učení, získáte díky Božské duchovní moudrosti všechny kvality, které potřebujete k vašemu znovupřenastavení. To je pravé tajemství duchovního znovuzrození. Potřebujeme zneutralizovat našich sedm negativních karmických vlivů a vybudovat si silné tělo světla k dosažení rovnováhy, lásky, míru, světla a harmonie v nás. Celkové zdraví a harmonie jsou výsledkem správného vzájemně propojeného fungování našeho kardiovaskulárního, lymfatického, žlázového, dýchacího, nervového, trávícího a energetického systému. Každý z těchto systémů je propojen s naším éterickým, astrálním, mentálním, kauzálním, budhickým a atmickým tělem. Neutralizováním těla bolesti jsou schopny všechny tyto systémy znovu vzájemně harmonicky fungovat. (Více o sedmi negativních karmických vlivech naleznete v knize Divine Doctor.)

My nejsme pouze maso a kosti, ani sloučení různých psychologických aspektů. Každý z nás má neuvěřitelný potenciál, který je možné rozvinout. Při meditaci v Naam józe zažívá tělo dokonalý pocit odpočinku a naše intuice začíná plně fungovat. Cílem duchovního života není pouze porozumět podvědomým a nevědomým úrovním naší mysli, ale také získat nadvědomou zkušenost skrze meditaci. Není možné se dostat za naši vědomou mysl, zůstáváme-li uvěznění přítomností rozsáhlých a neznámých částí nevědomé mysli a minulými zkušenostmi našeho vědomí, které pochází ze sedmi negativních karmických vlivů. Pokud setrváváme v tomto zajetí, naše takzvané vědomí se stává pouhou identifikací s klamnými představami, které jsou projektovány nevědomými instinkty a impulsy pocházejícími ze sedmi negativních karmických vlivů. Zanedbané tělo bolesti zůstává aktivní a je jako páchnoucí bažina, do které se nikomu nechce. Naopak vyčištěním těla bolesti se staneme jasnými a zářícími. Při práci s tělem bolesti je důležité si zapamatovat, že soustředíme-li se na nedostatky ostatních, poskvrňujeme si čistotu svého života a vystavujeme se smrti, protože negativita je nakažlivá. Jinými slovy, není možné očistit své tělo bolesti a žít v lásce, moudrosti a pravdě, a zároveň se angažovat na pomluvách, nenávisti a kritice. Utrpení, těžkosti a neštěstí mohou přijít, ale naším úkolem je neustále se soustředit na to, abychom zůstávali pozitivní. Trénujte vaši mysl, tělo i duši, aby se stali neohroženými loděmi, které proplují bez úhony skrze moře lidské vřavy. Možná pocítí, jak s nimi rozbouřené moře zmítá ze strany na stranu, ale neutralizací vašeho těla bolesti se posílí a rozšíří vaše tělo světla, harmonie a mír budou vládnout uvnitř vás, nehledě na okolní bouři. Pokud nepřemýšlíte správně, nevnímáte správně, nemluvíte správně, nejednáte správně a nechováte se správně, mohou ve vaší lodi vzniknout trhliny. Vody zkázy a smrti se mohou dostat dovnitř ocitneme-li se uprostřed bouře. Stejně tak negativní a destruktivní myšlenky a slova, kterých bychom se měli vyvarovat, se mohou těmito trhlinami dostat dovnitř. Služebníci Saturna, Vládce Karmy, nás následují a čistí po nás veškeré nečistoty, které vyprodukovaly naše negativní myšlenky, city a činy. Mějte na vědomí, že pokaždé, když jsou nucení po nás uklízet, my musíme zaplatit za jejich služby. Dokud sebou neseme tyto odpadky, než kompletně očistíme naše tělo bolesti, nejsme ani čistí ani svatí. Teprve, když si začnete všímat čistoty ve fyzickém světě, budete zároveň čistí i v mentálním a duchovním světě. Nic, co je pro nás opravdu hodnotné, nepřichází bez náležité oběti. Pravda je taková, že neexistuje žádná jednoduchá duchovní cesta. Z pohledu alchymie, součástí člověka je, jak substance, která musí projít ohněm, tak i filozofická podstata, a obě musí být přeměněny. Pokud vám někdo nabízí rychlý pokrok na duchovní cestě a dává najevo, že to bude jednoduché, není k vám upřímný.

Tělo bolesti není problémem pouze osobním. Je problémem kolektivním, který se přenáší na jedince skrze společenské a kulturní přizpůsobení. Je udržováno při životě žijeme-li nevědomě, čímž dále přispíváme svou osobní bolestí ke kolektivnímu tělu bolesti. Než budeme schopni očistit své tělo bolesti, musíme ho nejdříve pochopit. Tělo bolesti je živá entita nebo-li energetické pole, které je spojené s vaším jedinečným projevem v životě. Jak již bylo zmíněno, každý z nás má tělo bolesti, které ovlivňuje náš život. Nikdo není imunní vlivu svého těla bolesti. Tělo bolesti má na svědomí naše volby, které určují kvalitu našich zkušeností a míru, do jaké jsme schopni najít naplnění. Může mít ochromující vliv na naši osobnost a vést nás k závislostem, fobiím, impulzivnímu chování, ztrátě citu a smyslu a celkové neschopnosti. Většina lidí po celý svůj život zůstává vydána na milost svému tělu bolesti. Pokud nevědomý shluk emocí a astrálních bytostí, které vytváří tělo bolesti, zůstává neznámý, neprozkoumaný a nekontrolovatelný, nejsme schopni se s ním adekvátně vypořádat. Tělo bolesti se musí stát zjevnou bytostí, vnímanou egem, abychom byli schopni ho mít pod kontrolou. Když je tělo bolesti aktivní, znamená to, že nežijete dosti vědomě na to, aby jste byli schopni ovládat vaše jednání tak, aby nebylo pod vlivem ve vás ukrytých bolestí.

Existují dva druhy paměti: psychologická paměť, která je kombinací starých pocitů, zážitků a předsudků, které pochází ze sedmi negativních karmických vlivů, a technická paměť, která představuje znalosti, jak věci fungují, neboli vědecká znalost. Je to naše psychologická paměť, která se může stát překážkou, když se budeme snažit pochopit realitu. Protože lidská mysl je jako opice, která skáče z jednoho tématu na druhý, je nemožné správně pochopit skutečnost, pokud mysl nemá šanci si odpočinout. Mysl je nepolapitelná. Dokáže udělat nebe z pekla a peklo z nebe. Nevědomost je hlavní příčinnou neštěstí a zkázy. Dokud mysl bude prožívat neklid, který pochází z připoutání, strachu, žárlivosti, viny a nenávisti, nebude schopna prožít vnitřní mír a harmonii. Je důležité si uvědomit, že emoce, jako je strach, překračuje hranici, za kterou se člověk vzdaluje Bohu. Pokud ale člověk je schopen pochopit situaci čistou a jasnou myslí, je strach transformován v racionální sílu. Ti, kteří přemýšlí moudře, nemají strach. Tam, kde existuje připoutání, strach, žárlivost, vina a nenávist, láska a svoboda nemohou existovat. Duchovní probuzení znamená, být si vědom každého záchvěvu mysli. Jsme-li ve střehu a vědomě pozorujeme naši mysl, pak nemá příležitost chytnout se do pasti strachu a frustrace. Naopak je možné dosáhnout stavu božského ticha, které je předzvěstí objevení Božské podstaty.

Nejdůležitější pro změnu je uvědomění si našeho těla bolesti do té míry, že jsme schopni vnímat jeho manifestaci v rámci našeho vědomí a jednání. Poznáte, kdy se ve vás tělo bolesti probouzí a budete si vědomi, že to nejste vy, kdo tak cítí či koná. Uvědomíte si, že jedinou konstantou je právě změna, a čímkoli si procházíte je pouze dočasné a pomíjivé. To vám pomůže rychleji se zotavit z projevů těla bolesti.. Prostřednictvím pokory, soucitu, lásky, víry a pochopení můžeme najít sílu přemoci bytosti podsvětí a silné komplexy z našeho nevědomí, které utváří tělo bolesti, a tyto síly neutralizovat. Tím se tělo bolesti dostává pod kontrolu vůle a vědomí. Destruktivní astrální bytosti, které jsou součástí našeho těla bolesti přestanou být nezávislými astrálními bytostmi putujícími v astrálním světě, nebo částečné součásti našeho nevědomí, kteří narušují náš vědomý život. Tělo bolesti se stane pozitivně naladěné a jako takové se znovu stane součástí naší osobnosti. Zároveň se sedm negativních karmických vlivů stane přirozenou součástí naši duše, protože přestanou být vetřelcem, který narušuje naši psychickou vyrovnanost a my se budeme moci navrátit do přirozené jednoty. Tato celistvost je poté návratem do přirozeného stavu souznění s prvotním stvořením, stavu přirozeného vědomého bytí, návratem k tomu co nazýváme Bůh. Cestou je neutralizování těla bolesti, aby se naše fyzické tělo mohlo stát nositelem těla světla. Oprostíme-li se od našeho sebe destruktivního chování, máme možnost získat tu nejvyšši duchovní sílu. Hloubka této síly podmíní hloubku naši autenticity. Je nutné zdůraznit, že není možné rozšířit naše tělo světla, aniž se předem zbavíme těla bolesti. Neutralizováním těla bolesti tělo světla rozšíříme tak, že náš duch dokáže plně oživit naše fyzické tělo a rozjasnit hmotu.

Mnoho jogínů získalo nadvládu nad svým fyzickým tělem, ale v podstatě nevědí, co dělat se svým tělem bolesti. Mohou stát celé dny na hlavě, ale v životě se dokáží chovat nezodpovědně. Omlouvají svoji nezodpovědnost tím, že mají duchovní zkušenost. A to není správné. My jsme duchovní bytosti, které mají pozemskou zkušenost, ne však lidské bytosti, které mají duchovní zkušenost; být duchovní znamená mít zodpovědnost v tomto materiálním světě. Jinými slovy, dělejte to, co je správné. Pokud by vás Bůh chtěl v Nebi, zůstali byste tam. Poslal vás na Zem, abyste měli příležitost se o Zemi naučit. Očistěte vaše tělo bolesti, a udělejte čistotu základem vaše fyzického života. Vaše vlastní zdraví závisí na vaší vnitřní a vnější čistotě. Čistota těla bolesti vede k čistotě myšlenek. Chceme-li být svobodní, jakákoli nečistota z našeho života musí zmizet. Nemůžete hlásat, že věříte v Boha, pokud nejste schopni dodržovat tu nejzákladnější čistotu ve fyzickém světě – čisté tělo bolesti. Fyzická, mentální a duchovní čistota jsou všechny podmínkou k získání absolutní čistoty ve vašem celém životě. Pokud chcete být zdraví a šťastní, očistěte své tělo bolesti a nechte každou myšlenku, pocit a čin prostoupit touto myšlenkou nejvyšší čistoty. Toto je jediná cesta, jak získat požehnání od Boha. Nenechte v žádné části vaší bytosti prostor pro jakoukoli negativitu. Očistěte vaše tělo bolesti a dokažte, že jste osobou plnou respektu a důstojnosti, vnitřní síly a moci. Očistěte své tělo bolesti, ať se můžete projevit ve vaší plné kráse a pravé podstatě.

Ti, kteří nepracují se svým tělem bolesti, zastřou horizont svých možností stejně tak, jako mraky zahalí slunce. Aktivní tělo bolesti zakrývá oblohu života oblaky. Chcete-li se zbavit mraků, buďte služebníky Boha tím, že věnujete čas studiu Božské duchovní moudrosti, budete respektovat sami sebe díky očištění svého těla bolesti a milovat bližního svého projevem tolerance, odpuštění, laskavosti a pomoci ostatním. Řiďte se pravidlem: Služte svému duchu, který vás vede. Respektujte vaši duši, která obsahuje v sobě vše hodnotné. Milujte své tělo, protože je chrámem nejvyššího Boha. Pokud se k sobě budete takto chovat, získáte jasnou představu Boha a vše ve vašem životě bude možné. Čistota vašeho těla bolesti je doprovázena posvátností. Vnímání posvátnosti vede ke službě. Popravdě, neutralizujete-li vaše tělo bolesti a věnujete se studiu Božské duchovní moudrosti, pak sami chcete život naplnit službou a pomocí ostatním. Se službou přichází Láska. Pokud však nevíte, jak pomoci ostatním, pravděpodobně nevíte, jak milovat. A pokud nevíte, jak milovat, pravděpodobně nevíte, jak se správně učit. A bez schopnosti se učit, není možné nenalézt svobodu.

Ti, kteří jsou opravdu šťastni, dokázali neutralizovat své tělo bolesti a dovolili tak Slunci, aby mohlo prozářit jejich život. Pamatujte si, že dobré oblečení získává hodnotu pouze tehdy nosí-li ho moudrá osoba. Příležitosti přichází těm, kteří očistili své tělo bolesti. Pokud se nedokážete zbavit svého těla bolesti, příležitosti se vám budou vyhýbat. Ti, kteří neutralizovali své tělo bolesti a žijí život dle Božské duchovní moudrosti, pociťují naplnění povzbudivou energií, novým životem a duchovním pokrokem. Naopak ti, kteří žijí pod vlivem těla bolesti nebo sedmi negativních karmických vlivů, vyčerpávají svou zásobárnu energie. Bojí se budoucnosti a nerozumí smyslu života. Staví svůj hrad na písku, žijí bez zásad a přitahují k sobě problémy a neštěstí. Ti moudří z nás naopak pracují na neutralizaci svého těla bolesti a staví svůj hrad na skále Božské duchovní moudrosti. Ani vichřice nebo potopy nedokáží zničit tento hrad. Když čistíme své tělo bolesti, procházíme stejným ohněm, jako matka prochází při porodu svého dítěte. Toto je zákon přírody, který platí ve všech odvětvích života. Například, co se týká moudrosti, dokážeme si představit, že existuje soulad mezi všemi jejími částmi. V tomto případě, opravdová moudrost může sloužit jako zdroj inspirace, podpory a světla. Nepřináší-li moudrost inspiraci, světlo nebo pomoc, není ničím jiným než zátěží. Moudrost je to největší dobro, které můžeme přijmout od Boha, a skrze moudrost by každý měl měřit stejnou měrou malé i velké myšlenky, city a činy. Má-li člověk opravdovou moudrost, dokáže ocenit stejně jak malé, tak i velké věci. Bůh také ohodnocuje jak Slunce, tak lidské bytosti. Slunce v sobě skrývá obrovskou sílu, ale Bůh přikládá stejnou hodnotu jako Slunci také lidským bytostem.

Očištěním svého těla bolesti porozumíte duchovním zákonům a naučíte se je správně používat. Tím, že získáte opravdové porozumění vesmíru, porozumíte sami sobě. Univerzální duchovní učení – vědění nám poskytuje přímou cestu k nalezení pravdy, pomáhá nám zbavit se závoje egoismu a probudit naši intuitivní moudrost. Pokud si uvědomíme, že jsme božské podstaty, pak můžeme získat duchovní osvobození. Během naší duchovní praxe se naše mysl dostává do stavu absolutního ticha a meditativního vnímání. Díky tomu jsme schopni vidět věci v uceleném komplexu. Při práci s meditací je nejvyšší umění pozorovat naši mysl bez toho, aby nás rušily myšlenky. V tomto prostoru úplné pozornosti se soustředíme pouze na vymazání všech obrazů a myšlenek, které v mysli máme, a docházíme k uvědomění, že neexistuje žádný rozdíl mezi pozorovatelem a pozorovaným. Ego se stane nečinným a přestane existovat rozdvojenost. Naším cílem je oprostit od ega a směřovat naši vědomou mysl k nekonečnu věčnosti. To nám dovoluje pozorovat naše myšlenky bez toho, abychom se v nich museli emocionálně angažovat. Smysluplná vnitřní duchovní práce s meditací je nejlepší metodou k neutralizování těla bolesti, jež dovoluje božskému zdroji v nás sloučit se s Božím světlem. Výsledkem je, že veškerá temnota mizí. Kamkoliv přijdete, bude tam světlo, láska a naplnění.

Dr. Joseph Michael Levry
Návštěvník
 

Re: Bolest

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 23. bře 2018 11:02:05

Co když ta bolest když se jí chci zbavit nemizí, ale naopak roste? Možná se té bolesti ani nemůžu zbavit dokud se nevyřeší problémy, které mi způsobují ostatní.
Návštěvník
 

Re: Bolest

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 23. bře 2018 13:50:32

když je přítomna ve vnímání bolest, tak je to to, co se aktuálně projevuje, a my se

buď toho chceme zbavit a stáhneme se, čímž vytváříme napětí v těle i v mysli a to jsme se naučili od rodičů - typickým rčením je MYSLI NA NĚCO JINÉHO tj. odvrácení pozornosti od ní s nadějí, že zmizí, ale ona nezmizí, naopak bude se hlásit o slovo o to silněji a bude se kumulovat a při kterékoliv nejbližší příležitosti se zaktivizuje

nebo je tu možnost, pro většinu z nás nezvyklá - postupovat opačně, otevřít jí náruč doslova dokořán, s plnou pozorností jí prociťovat a nechat ji plně vyjádřit, s důvěrou, že síla u-vědomění se o to postará sama
a VĚDOMÍ má skutečně neuvěřitelnou sílu

Té druhé možnosti se říká bezpodmínečná láska - láska ne nějaký vztah někoho k někomu, ale naprostá otevřenost, nechávající vše, co se objeví, prostě být :)

viewtopic.php?f=157&t=3035#p57117


Otevřít se bolesti a plně jí procítit v sobě

Jak se vůči ní člověk brání a vymezuje, tak bolest intenzivní

Je to ovšem velmi těžké, protože jsme navyklí se bolesti bránit
a chceme jí dostat mimo nás,
což nejde, protože ona v nás je a my ji vnímáme

Jestliže se bolest objeví, tak jí neutečeme tím, že jí potlačíme

Stejně jako s bolestí se dá postupovat i jakoukoliv jinou složkou,
která se objeví v naší přítomnosti vnímání

Když se nechá bolest v sobě plně procítit, tak se objeví zdroj,
ze kterého vše přichází a vše se i vrací
a zdroj absorbuje jak prožívajícího, tak prožívané,
zůstane jen prožívání, které se nevztahuje k nikomu,
hluboký klid a mír, ticho prostoru,
ve kterém jsou uvědomovány vjemy čehokoliv

Zpočátku je to velmi těžké, chce to trénovat co nejčastěji,
aby se to zautomatizovalo :what:

viewtopic.php?f=157&t=3035#p57113
Návštěvník
 

Re: Bolest

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 23. bře 2018 17:09:58

Návštěvník píše:Co když ta bolest když se jí chci zbavit nemizí, ale naopak roste? Možná se té bolesti ani nemůžu zbavit dokud se nevyřeší problémy, které mi způsobují ostatní.


Bolest je individuální záležitost - jen ty můžeš cítít svou bolest. Proto je dobré brát všeobecné rady s rezervou. Dokud se nenaučíš s bolestí intuitivně zacházet a ani nenajdeš nikoho, kdo je schopen ti speciélně podle tvé induality pomoci, tak můžeš vyzkoušet různé všeobecné přistupy k bolesti - dle všech možných "odborníků" a zkusit najít, co je pro tebe v dané situaci nejvhodnější. A neulpět na tom - nechat to otevřené, než se objeví intuice. Duše a tělo nejsou stroje, které potřebují stále stejné mazaní. Jsou živé, měnící se a navíc zcela individuální. Proto tuhle odpovědnost za tebe nikdo nemůže převzít (i když tě o tom bude přesvědčovat, že ano), stejně jako nemůže převzít tvoji bolest. To by nebylo na škodu si uvědomit.

:)
Návštěvník
 

Re: Bolest

Nový příspěvekod Madla » pát 23. bře 2018 18:35:33

Možná se té bolesti ani nemůžu zbavit dokud se nevyřeší problémy, které mi způsobují ostatní.

A když se vyřeší, co dál? Že by pak už do konce života nevznikaly žádné bolestivé problémy s ostatníma? To asi těžko. Přijde mi rozumnější zjistit, co opravdu pomůže, když se taková bolest objeví, než být pořád závislý jen na tom, co udělají ti ostatní.
Madla
 

Re: Bolest

Nový příspěvekod nop » sob 24. bře 2018 7:06:51

Madla píše:
Možná se té bolesti ani nemůžu zbavit dokud se nevyřeší problémy, které mi způsobují ostatní.

A když se vyřeší, co dál? Že by pak už do konce života nevznikaly žádné bolestivé problémy s ostatníma? To asi těžko. Přijde mi rozumnější zjistit, co opravdu pomůže, když se taková bolest objeví, než být pořád závislý jen na tom, co udělají ti ostatní.

Učme se logice.
Stačí rozšířit větu.
V případě, že mi problémy způsobují ostatní, možná se té bolesti ani nemůžu zbavit dokud se nevyřeší ty problémy zvenku pocházející.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 1748
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Bolest

Nový příspěvekod Madla » sob 24. bře 2018 8:48:34

nop píše:
Madla píše:
Možná se té bolesti ani nemůžu zbavit dokud se nevyřeší problémy, které mi způsobují ostatní.

A když se vyřeší, co dál? Že by pak už do konce života nevznikaly žádné bolestivé problémy s ostatníma? To asi těžko. Přijde mi rozumnější zjistit, co opravdu pomůže, když se taková bolest objeví, než být pořád závislý jen na tom, co udělají ti ostatní.

Učme se logice.
Stačí rozšířit větu.
V případě, že mi problémy způsobují ostatní, možná se té bolesti ani nemůžu zbavit dokud se nevyřeší ty problémy zvenku pocházející.

Z toho logicky vyplývá: protože nemám žádnou moc nad tím, jak se budou chovat ti ostatní, a jelikož většina lidí prosazuje svoje vlastní zájmy bez ohledu na druhé, tak bolesti, které ve mně vyvolává jejich jednání, se mi nutně budou objevovat dál a dál.

Jen naiva by mohl doufat, že všichni začnou být najednou hodní a tím se moje bolesti natrvalo vyřeší.

Pak ale má smysl jen jedno: pokusit se zjistit, co a jakým způsobem můžu měnit v sobě, aby jejich chování přestalo ve mně vyvolávat bolest.

Zvlášť když existuje celá řada informací, že to možné je a že se to některým podařilo.
Madla
 

Re: Bolest

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 24. bře 2018 8:53:56

Podle mě nic není náhoda a to, co mě potkává, si sama zasévám, nebo jsem si zasévala, aniž bych o tom věděla a nyní jsem jen konfrontována s následkem, který a teď pozor :-), budď mohu brát jako nespravedlnost osudu s hledáním a obviňováním v viníka tam venku, že mi působí takovou bolest, nebo mohu (asi postupně, jak začínám více chápat vesmírné zákonitosti) začít se zamýšlet, PROČ tomu tak je a jestli já sám jsem někde něčím tu situaci nezasil, nezasívám. To PROČ a uvidění toho setí je ale uloženo v nevědomí, skryto pod slupkou nánosů, názorů, představ, těch hlavně a uvidět PROČ není tak jednoduché.
Ne nadarmo se říká, chceš-li změnit svět, změň nejdříve sebe.
A Svět ti odpoví. Nemůže jinak. :-)
Návštěvník
 

Další

Zpět na Inspirativní myšlenky

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 9 návštevníků