Lída píše:Děsí mě zbrojení a že se to bere na lehkou váhu. Před válkou se srocovali hitlerjúgen a hráli si na válku a nakonec brzy potom byla. Nejstrašnější je, když nad hlavou hučí letadla plná bomb a hrozí to, že to někde pustí.
Dneska když slyším zprávy ze Šluknova, tak se obávám, aby se hrůzná minulost neopakovala.
Nevidím z toho cestu.
Situace není totožná. Dnes se jednalo o netoleranci v jednání u menšiny, která se cítí utlačovaná, ale nezapadá zcela do prostředí, které zde bylo celá staletí než přišla menšina. Reakce byly neúměrné s mačetami v baru.
Tehdy šlo o promyšlený plán na vývoj lepší rasy a omezování méněcenných ras a násilí bylo dávkované. napřed malé před válkou, potom větší.
Dnes na štěstí není žádný vyhlazovací plán, ale na neštěstí se staly incidenty, které nerada snáší žádná skupina, ať menší nebo větší.
A k dotazu od "ten" ohledně omezování agrese: ptali se Buddhy, co by stručně pověděl o vzniku (příčinách) trápení. Odpověděl "strach a nenasytnost".
Teď se tam do toho už zamíchal strach a to je nedobře.