od Návštěvník » pát 05. dub 2013 17:28:08
Zazen (1) zazen a jóga
(Buddhistická praxe a jóga)
I když Zazen je metoda praxe, která Gautama Buddha začal poprvé ve starověké Indii, stovky let před tím tam byl další zvláštní způsob praxe v Indii nazývá jóga. Nicméně, filosofie, které existují za buddhistické praxi a jóga, jsou zcela odlišné od sebe navzájem. Tak to je naprosto nemožné, učit se buddhismus a jógu společně.
(Pursuit of myšlenek)
Gautama Buddha všiml existence velmi silného konfliktu mezi idealismu, nebo sasvata-drsti, a materialismu, nebo uccheda-drsti, který vždy existoval téměř ve všech lidských civilizací. Myslel si, že bez vyřešení tohoto vážný konflikt mezi dvěma základními filosofiemi, bylo by to naprosto nemožné pro lidské bytosti, aby se stala šťastná vůbec. Řešení tohoto velmi závažného problému, je však něco, což jen Gautama Buddha řešena v celé historii člověka poprvé. Musíme říci, že by to mohl být zcela nemožné i pro Gautama Buddha, aby byla úspěšná, aniž by byla obětována vše pro příčinu najít pravdu.
Zpočátku, Gautama Buddha si myslel, že to, co se nazývá Pravda může být něco, co může být chycen intelektuální úvahy, založená na funkci lidského mozku. Takže on nejprve vybrali takovou metodu. Gautama Buddha navštívil Alara Kalama, a dělal jeho úsilí dostat se myšlenky, že "lidé obvykle nemají nic původně." Nicméně, poznal záhy, že to bylo nemožné, aby někdo být zachráněn od jejich závažné utrpení ve svém reálném životě tímto způsobem. Ale ve skutečnosti on pokračoval v jeho tytéž postoje dále. On byl učen myšlenku, že "každý by měl nepokládá nic, a navíc by to považovat i na to nemyslet," od Udraka Ramaputra. Ale v tomto případě příliš Gautama Buddha nemohl být uložen ze všech potíží. Takže on si všiml, že nikdo nemůže být uloženy pouze nějakým myšlenek vůbec, bez ohledu na to, co to myšlenka by mohla být.
(Asketický život)
Pak Gautama Buddha objevil, že lidské bytosti nikdy nemůže dostat štěstí tím, že jakékoliv myšlenky, a on uznal, že to bylo zcela nemožné pro lidské bytosti, aby se štěstí jen tím, že se jakékoliv myšlenky. Rozhodl se proto jinou cestu. Do té doby, Gautama Buddha věřil, že to bylo možné pro něj získat tuth tím, že nějaké skutečné myšlenky. Ale zažil, že tato skutečnost nebyla došlo vůbec na Zemi. Proto chtěl začít jinou metodu, který byl také populární ve starověké Indii, to je, askeze.
V této praxi ve starověké Indii bylo tolik druhů asketických metod, a tak Gautama Buddha šel do lesa, kde mnoho asketů žili společně. Mezi nimi Gautama Buddha asketický život byl velmi upřímný a velmi tvrdý. Vzhledem k tomu, že se chtějí dostat pravdu spoléhat na jeho asketického života, nikdy povolená sebe mají nějakou kompromitující postoj, a tak to je říkal, že on spadl do syncopic státy několikrát. Vzhledem k tomu, Gautama Buddha postoj k jeho asketický život postrádal jakýkoli kompromitující postoj, poté, co začal jeho velmi tvrdou asketický život, tam byly pověsti, že "Gautama Buddha zemřeli kvůli jeho těžké asketických studiích." Po takovém tvrdé praxe pro mnoho dní, ale všiml si postupně, že to bylo nemožné pro lidské bytosti vstoupit do vyváženého a pohodlný život, založená na jakékoliv asketického života vůbec. Proto se jednoho dne rozhodl zastavit jeho asketický život. Ale mnoho dalších asketické praktici si myslel, že "Gutama Buddha dal svůj asketický život kvůli bolestivosti toho." Proto mnoho asketů v lese se mu vysmál tak hrozně. Ale Gautama Buddha, který byl jen upřímný pochopit pravdu, neměl jakýkoliv druh emocionální reakce na to vůbec. Odešel do lesa tiše a sám.
(Cvičení zazenu)
Odlet z jeho asketického života, když Gautama Buddha kráčel tažením nohy po Nairanjana řeky, holku, volal Sujata, z nedaleké vesnice, viděl Gautama Buddhy ubohý styl, představila některé kaše vařené s živočišným mlékem. Gautama Buddha užil tak malý objem guel enormně. Můžeme snadno předpokládat, Gautama Buddha velmi radostné situaci, kdy jíst malé množství kaše z celého srdce. Můžeme si myslet, že by mohl v duchu, "Co je to jídlo?" "Co je jíst?" "Co je to žít?" "Co je to realita?"
Po těchto zkušenostech se začal jeho normální život.
Ale jeho vůle pochopit Pravdu nikdy stát slabý, a tak začal další nový praxi. To bylo Zazen. Před několika staletími, než Gautama Buddha se narodil, tam byl poněkud zvláštní praxe volala jógu v Indii již. Měl tolik druhů pozici vsedě. Gautama Buddha vybrala dvě nejlepší polohách mezi nimi, které byly tzv. Half lotosu a Full lotosu. Říkali, že mezi mnoha druhy jógy ti dva byli nejvíce duifficult pozice. Ale v případě Gautama Buddha vybral ty nejtěžší dvě polohách od začátku, a continuded praxi každý den. A po cvičení po dobu několika let, jeden den on cvičil zazen ráno, a on se díval na Venuši ve východním nebi. V tu chvíli si všiml, že on byl nikdy žije v myšlenkách, ani žijící v smyslového vnímání, ale on byl prostě žijí v realitě.
(Realizace)
Tato zkušenost je základním podkladem buddhistické filozofie, a Gautama Buddha pokračoval v praxi zazenu dále. Do té doby mnoho indických lidé věřili v Brahmanism, který byl typický idealista filozofie. Také mnoho lidí věřilo v materialismu, nebo skepticismus, který byl učen filozofy, kterou dnes známe jako "šesti non-buddhistické myslitelů." Gautama Buddha zjistil, že idealismus by nikdy nemohli být pravda, a materialismus nebo skepticismus nemůže být nikdy pravda. Ale Realismus, který našel po svém zazenu, byl jen pravda sama. V mnoha různých filozofií, k nimž došlo v oblasti lidských dějinách, mohou téměř všechny filozofie patří idealismus, nebo materialismu. Ale může to být téměř nemožné pro nás najít nějaké jiné filozofie, který patří k realismu. Je velmi podivné, že i když jsme, lidské bytosti, jsou vždy žije v realitě, ale to je velmi vzácné pro nás všimnout důležitý fakt, že jsme se právě žijí v reálném světě. V takovém smyslu, musíme myslet na nesmírně důležitou hodnotu buddhismu v lidské historii. Je pro nás nezbytné studovat realismus, který byl nalezen Gautama Buddha poprvé v lidské historii.