Návštěvník píše:Návštěvník píše:přihlížející píše:Čím se osobní já oslabuje ? Obvykle nedobrovolně, utrpením
bohužel
Duchovní praxí, prací s myslí, disciplínou, sebekázní....naprosto dobrovolně, bez tvého vnitřního souhlasu to přece nejde.
Duchovní praxí, prací s myslí, disciplínou, sebekázní se posiluje duchovní já, které tohle všechno dělá. Proto si po nějaké době připadá náramně ušlechtile a pokročile - na rozdíl od těch ostatních - a to je mnohem větší malér než obyčejné já. K sebeodevzdávání, o kterém se tu zmínila amiable, dojde, až když si to uvědomí.
Bez práce nejsou koláče a ani pečení holuby do úst sami nelétají.
Bez práce sám na sobě, sám se sebou, poznat sám sábe, všechny složky, z kterých se skládám, lze jen dobrovolnou prací sám na sobě. Ne tím, že budu pouze koukat na ty druhé a kritizovat, jak to oni dělají podle mého názoru špatně, aniž sám v sobě rozpoznám a své složky, své city, pocity, emoce, sklony, strachy, obavy atd., nechávám se dál jimi vláčet, podléhat jim, spoléhat na Boha, že mne, hříšníka, ON osvobodí sám, aniž bych já pro to cokoli udělal.
Duchovní cesta je cestou morální disciplíny, sebekázně, askeze, očisty a to za nás Bůh neudělá, to musíme udělat my sami.