Jana píše:ŘEKNI NĚCO O VZTAHU VĚDOMÍ A ENERGIE
Největším objevem moderní fyziky, jaký byl kdy učiněn, je objevení hmotné podstaty energie. Tohle je největší přínos Alberta Einsteina pro lidstvo: E=mc 2. Hmota = energie. Hmota, kterou vidíme všude kolem a na druhou stranu tutéž hmotu, která se nepodobá žádné věci, nemá žádný tvar. Dokonce i kus skály je vlastně pulzující energie, v kusu skály je tolik energie jako v běsnícím oceánu. Vlnění, které vzniká uvnitř kamene nemůžeme vidět, protože je velmi jemné, ale ten kámen se opravdu vlní, pulzuje, dýchá. Je opravdu živý.
Friedrich Nietzsche dokazoval, že bůh je mrtev. Bůh není mrtev, naopak, hmota je mrtvá. Hmota neexistovala pořád. Tento náhled na hmotu velmi sbližuje moderní fyziky s mystiky. Poprvé stojí vědci a mystikové velmi blízko a téměř se drží za ruce.
Eddington, jeden z největších vědců své doby řekl: "Vždycky jsme si mysleli, že hmota je nějaká věc, ale nyní vidíme, že je něco více. Hmota je nyní více myšlenkou, než věcí."
Existence je energie. Vědci objevili, že pozorování je energie, pozorovaný předmět je také energie. Při pohledu zpět jsou již minimálně pět tisíc let známy další polarity: předmět, pozorovatel, vědomí, vše je energie.
Tvé tělo je energie, tvá mysl je energie, tvá duše je energie. Jaké jsou rozdíly mezi nimi? Rozdíly jsou pouze v jejich rytmu, v délce vln jejich vlnění, a to je všechno. Tělo je masivní, hrubé, energie v něm pulsuje v hrubé podobě ve viditelné podobě.
Mysl je jemnější, ale ne zase nejjemnější, proto když zavřeš své oči, uvidíš plynutí svých myšlenek. I mysl může být viditelná. Není tak viditelná jako tvé tělo, tvé tělo je viditelné všemi, je veřejné. Tvé myšlenky jsou tvým soukromým viděním. Nikdo jiný nemůže vidět tvé myšlenky vyjma několika lidí, kteří velmi hluboce pracují na tom vidět myšlenky druhých. Ale běžně nejsou viditelné jinými lidmi.
A třetí nejvyšší hladina uvnitř tebe je tvé vědomí. Není dokonce viditelné ani tobě. Nemůže být redukováno na nějaký předmět, zůstává subjektivní.
Pokud tyto tři energetické funkce pracují v harmonii, jako celek jsi zdráv. Pokud tak nepracují, pokud nezní jako jeden akord, jsi nemocen, něco ti chybí. A být celek znamená být svatý.
Dřinu, kterou si dávám s tímto tématem, podstupuji, aby ti pomohl pochopit, že tvé tělo, tvá mysl, tvé vědomí mohou tančit v jednom rytmu, v jednom společenství, v jedné harmonii, bez jakéhokoliv konfliktu, naopak ve vzájemné spolupráci. V momentě, kdy tvé tělo, mysl a vědomí fungují vzájemně, stáváš se trojjedinným a tuto zkušenost lze nazvat bohem.
Tvoje otázka byla velmi důležitá. Ty se ptáš: "Řekni mi, prosím tě, něco o vztahu vědomí a energie."
Neexistuje vztah mezi vědomím a energií.
Vědomí je energie, nejryzejší energie. Mysl již není tak ryzí a tělo je ještě méně ryzí. Tělo je jedna velká směs a mysl taktéž není úplně ryzí.
Vědomí je zcela ryzí energie. Můžeš ji však poznat, vytvoříš-li jí svět mimo tuto trojici a mimo jakýkoliv chaos. Lidé žijí v chaosu, jejich tělo říká jedno, chce jít jedním směrem, mysl však na to vůbec nedbá, protože po staletí se lidé učili, že Oni nemají tělo. Po staletí byli přesvědčováni, že jejich tělo je jen jejich nepřítel, se kterým musejí bojovat, kterého musí zničit, že jejich tělo jejich hřích.
Kvůli těmto názorům, že tělo je hloupým a stupidním škodlivým a jedovatým a navíc že Vy jste částí jedné kolektivní mysli, nikdy lidé nemohli pocítit své tělo ve svém rytmickém tanci.
Proto tak trvám na tanci a hudbě, protože pouze při tanci můžete cítit, že vaše tělo, mysl a vědomí funguje vzájemně. Odtud pochází to nekonečné potěšení harmonické funkce těla, mysli, a vědomí, to skvělé bohatství.
Vědomí je nejvyšší formou energie. A když tyto tři energie vzájemně fungují, přichází čtvrtá. Čtvrtá energie je přítomna vždy, když první tři fungují vzájemně. Pokud tyto tři energie fungují v jednom organickém celku, čtvrtá je vždy přítomna, a i když sama o sobě není ničím, tvoří s třemi energiemi organický celek. Na Východě ji nazýváme jednoduše "čtvrtá" - turyia, nedali jsme ji žádné jméno. Tři mají jména, čtvrtá je bezejmenná. Poznat čtvrtou znamená poznat boha. Můžeme si říct: bůh existuje, když jsi ve nejvyšší organické jednotě. Bůh nemůže existovat, když žiješ v chaosu, nejednotě, konfliktu. Pokud jsi domem rozděleným proti své vůli, zde nemůže existovat bůh.
Když jsi se sebou bezmezně šťasten, jak jen můžeš, blažený, jak jen dovedeš, vděčný, jak jen dovedeš a veškerá tvá energie tančí v jednom společném kruhu, když jsi orchestrem své vlastní energie, existuje bůh. Toto cítění úplné jednoty je to co je bůh. Bůh není žádná konkrétní osoba kdekoliv, bůh je zkušenost pádu do jednoty tří energií a narození čtvrté. A čtvrtá není pouze součtem jednotlivých energií. Když zkoumáš obraz, uvidíš plátno a barvy. Ale obraz není jen pouhým výčtem barev a plátna, je něco víc. To něco víc je sdělení prostřednictvím plátna, barev, umělce, to "něco víc" je krása. Když budete zkoumat vůni růže, určíte všechny chemikálie a látky, ze kterých je složena, ale krása vůně zmizí. Nebyla jen pouhým součtem prvků, byla něčím víc.
Celek je vždy více, než součet jednotlivých prvků, nese sdělení prostřednictvím těchto prvků, je něčím víc. Pochopit toto "něčím víc" znamená pochopit boha. Bůh je více než jen prostý součet. Není to otázka teologie, nemůže být vyjádřena logickými argumenty. Krásu, hudbu, tanec musíš cítit. Konečně, musíš cítit tanec tvého těla mysli, duše. Musíš se učit hrát s těmito energiemi, až se spojí v jeden velký orchestr. Pak existuje bůh Ľpozorovatelem. Uč se rozpustit své tělo, mysl, duši, nalézat cestu kde můžeš fungovat v jednotě.
Osho: The Book of Wisdom, Chapter 23
Když jsi se sebou bezmezně šťasten, jak jen můžeš, blažený, jak jen dovedeš, vděčný, jak jen dovedeš a veškerá tvá energie tančí v jednom společném kruhu, když jsi orchestrem své vlastní energie, existuje bůh. Toto cítění úplné jednoty je to co je bůh.
Někdo to nazývá bohem, jiný jediným Bytím, které se projevuje jako Mnohé.
Samotnou zkušenost naplnění, scelení někdo nazývá štěstím a blažeností, někdo jiný míruplností. Slova jsou jen ukazatele a každý volí slova podle své schopnosti vystihnout jimi zkušenost, která je nepopsatelná.
Možná by bylo míň nedorozumění, kdybychom byli tolerantní ke slovům, která používá někdo jiný a do kterých si promítáme svoje vlastní představy, co znamenají, a pak je napadáme. Je možné se i přátelsky pozeptat, jakou zkušenost se jimi ten druhý pokouší vyjádřit.