Malý Vlk píše:orog píše:co vidím jako nejúčinnější je, že když se to bere jako dobrodružství ... a formu hravého experimentu ... než příliš tlačit na pilu
třeba velmi přímé a jednoduché jsou experimenty bezhlavé cesty od Richarda Langa, fokusing nebo metoda Katie Byron - posílal jsem něco k tomu Danovi, systematické konstelace ...
u sedí
Díky, Orogu.
Pomohlo ti to?
Malý Vlk
sice cituješ tydýta J ale to nevadí
mohu ti napsat naprosto konkrétně co mně osobně pomohlo a jaký dopady to mělo na změnu vnímání a vůbec na můj osobní život ...
pomohla mi především podpora a tichá účast seberealizovaných lidí - konkrétně Šrí Brahmám (v jeho Přítomnosti jen vnímám, ani nevím co říká na přednáškách, ani si nečtu jeho texty, protože mne navedl tak, že nemám poslouchat to co říká, ale naslouchat tomu z čeho to vychází), dál Marta Janssen (v jejíž Přítomnosti automaticky docházelo k odblokování a k transformaci potlačených emocí a zejména tun nezpracované bolesti, skutečně tun - můj CNS byl velmi silně traumatizován), dál Gái (krom dalšího zpracovávání traumat, mi doslova otevřel oči), Joshi s Richardem Langem - zprostředkováním přímé neverbální zkušenosti ohledně toho co jsem, dále katarzně očistné techniky - hlubinná terapie (kde jsem podstoupil i posléze sám působil jako prostředník) a dlouholetá konstelační praxe (dle Berta Hellingera) a možnost sdílení a osobních konzultací s celou řadou vynikajích přátel, někteří z nich vystupují i zde na poradně.
Všechno podpořily bachové esence a práce s tělem - uvolňující masáže a obyčejné relaxační techniky a cvičení vycházející z jógy a různé formy dechových technik. Před tím jsem prošel klasickým systémem jógy v denním životě (co tu zprostředkovává Mahéšvaráránda) a několikaleté cvičení tai-chi a technika autogenního tréninku.
Dál nejvíce texty od Balsekara a Tolleho, fotografie a videa s Moojim, Papadžím, fotografie Šrí Ramana Maharišiho ta co jsem tu včera dával a Maharadže Nisargaddaty. Setrvával jsem hodiny prostým díváním - vnímáním na ně - s nimi.
Co mi pomohlo naprosto nejvíce byly rány osudu, které mne opakovaně přiváděly jednak k ochotě podívat se na jádro pudla, jednak k poznání, že sám za sebe nezmůžu nic a dovedlo mne to k osobnímu debadlu tudíž k tomu, že došlo k odevzdání všeho včetně sebe vyššímu principu, výsledkem čehož je, že jsem přestal svůj život a to co bych měl dosáhnout - včetně osvícení a toho co bych neměl a jak by to celý mělo být nejlíp, přestal řešit, což je neskutečná úleva
Co mi hodně pomohlo - i když v negativním slova smyslu - teda ukázalo se to naprosto nefunční, byly několikaleté těžké koncentrační cvičení s pokusem udržování jednobodové pozornosti, dále usilovná snaha dostat mysl a emoce pod kontrolou a udržet stav klidu mysli za každou cenu, dále usilovná snaha manipulovat a měnit svůj způsob vnímání a přizpůsobovat se požadavkům druhých, abych jim vyhověl, abych je nezranil apod.
Při mém osobním nastavení mne celkem úspěšně minuly pokusy měnit druhé, cíleně manipulovat realitu a pozitivismus new age - páč mi bylo tak nějak jasný, že to nemá žádný smysl, protože je to nesmírným způsobem únavný a vyčerpávající ... ale to taky nevím, jak jsem se k tomu dostal
jinak když se dívám zpátky, tak je to cesta pokusů a omylů, která má svoje nepopíratelný kouzlo a pociťuji za všechno hluboký vděk
za všechny ty životní průsery i období co se dařilo - děkuju ... za všechny setkání, zkušenosti, vztahy - děkuju ... děkuju i sám sobě ...
mám (se) rád