Mahájánové sútryTradice tathágatagarbhy vychází ze starého buddhistického konceptu "přirozený jas mysli" (prakrti-prabhásvara-čitta), jenž se objevuje už v pálijském kánonu (AN 1.10). Podle tohoto konceptu je naše mysl ve své přirozenosti čistá a jasně zářící, avšak byla poskvrněna nečistotami či vášněmi (kléša) jako jsou chtivost, nenávist a zaslepenost. Očistit mysl od těchto nečistot a přivést mysl zpět do jejího přirozeného stavu je obecným cílem buddhistické meditační praxe.
"Jako když se voda velkého oceánu začne díky větru vlnit a vítr a voda se stávají nerozlučitelnými. Voda sama o sobě však nemá vlastnost pohybu [který patří větru], a když ustane vítr, pohyb vody ustává též. Nezničitelná zůstává jen vlastnost vody, vlhkost. Stejně tak i vědomí bytostí je ve své přirozenosti čisté, ale hýbe se větry nevědomosti...
Vědomí samo o sobě nemá vlastnost (xing) pohybu, a tak když ustane nevědomost, kontinuita toku rozlišujícího vědomí ustane též. Jen přirozenost poznání zůstává nezničitelná."
https://buddhismus.webnode.cz/mahajanove-sutry/