Návštěvník píše:Jana píše:Vnímáš to?
Nebo si jen představuješ představy někoho jiného?
To je to, co si představuješ?
Rozlišuješ, co je to pouhá představa lásky, představa štěstí a ničím nepodmíněná láska, ničím nepodmíněné štěstí?
Návštěvník píše:Jana píše:Vnímáš to?
Nebo si jen představuješ představy někoho jiného?
To je to, co si představuješ?
Jana píše:Návštěvník píše:A zase je představy a představy ... do nekonečna.
Návštěvník píše:
I tohle je jen představa.
Samo sebou, že pokud hledáš štěstí v hlavě skrz mysl se vším tím smyslovým vnímáním, tak vidíš jen představu štěstí. Vidíš například jen to, že ten druhý si štěstí představuje.
Ale s jasností o čem mluví například Dalai Lama
Přemístíš pozornost z myšlenek v hlavě do ticha v srdci,
do bezpodmínečně milujícího srdce bez připoutanosti k jediné myšlence.
A tady je Ti jasné, že ten, koho ve svém srdci poznáváš jako lásku, je automaticky štěstím.
Všechno, co je tady láskou, je štěstím.
Celá existence, celé BYTÍ je štěstím, protože je bezpodmínečnou láskou.
Návštěvník píše:
pro jiného je zase štěstí se do nekonečna obluzovat koncepty o štěstí (to trvá, dokud se člověk obluznuje, tedy může připadat jako trvalé).
Jana píše:1. Představa štěstí začíná myšlenkou: "Chci štěstí",
Návštěvník píše:Jana píše:1. Představa štěstí začíná myšlenkou: "Chci štěstí",
Lidé poznávají, co je dělá štastné. A tak se ty situace, které je dělají štastné, snaží opakovaně vytvářet.
Jana píše:
V prvním případě s přítomností ega budeš dokazovat, že ten druhý, když mluví o štěstí, nemůže být šťastný,
Jana píše:Návštěvník píše:Jana píše:1. Představa štěstí začíná myšlenkou: "Chci štěstí",
Lidé poznávají, co je dělá štastné. A tak se ty situace, které je dělají štastné, snaží opakovaně vytvářet.
A to je přesně ten způsob, kterým není možné trvalé štěstí najít.
Návštěvník píše:Jana píše:Návštěvník píše:Lidé poznávají, co je dělá štastné. A tak se ty situace, které je dělají štastné, snaží opakovaně vytvářet.
A to je přesně ten způsob, kterým není možné trvalé štěstí najít.
To je jediný způsob, jak vůbec štěstí poznat, jak ho zažívat. Lidé žádné trvalé štěstí nehledají.
Návštěvník píše:Návštěvník píše:Jana píše:
A to je přesně ten způsob, kterým není možné trvalé štěstí najít.
To je jediný způsob, jak vůbec štěstí poznat, jak ho zažívat. Lidé žádné trvalé štěstí nehledají.
P.S.
Vyhovuje jim ta normálká a pak pocit štěstí, normálka a pak pocit štěstí....Dělá je to spokojené.
papadev píše:Ja zde nejsem,abych byl a priori stastny...
Jsem zde ,abych se neco ucil...
A kdyz se ucim -doprovazi to pocit stesti...
... ... ... ...x
Vůbec nemyslí tak, jak si to ty představuješ: chci štěstí.
Tara píše:Tý jo, kdo si dal tu práci vyhledat staré texty, viz. příspěvek z 9:46 ?
Návštěvník píše:Jana píše:Návštěvník píše:
Lidé poznávají, co je dělá štastné. A tak se ty situace, které je dělají štastné, snaží opakovaně vytvářet.
A to je přesně ten způsob, kterým není možné trvalé štěstí najít.
To je jediný způsob, jak vůbec štěstí poznat, jak ho zažívat. Lidé žádné trvalé štěstí nehledají.
miroslav píše:
Když je někdo opravdu přirozeně šťastný, tak to přece nepotřebuje před druhými obhajovat. Proč by to dělal?
Je tady někdo nešťastný?
No není, snad jedině Jana, když někdo to její štěstí zpochybní. Pak se z toho může pominout.
Co je to za štěstí?
Tara píše:Tý jo, kdo si dal tu práci vyhledat staré texty, viz. příspěvek z 9:46 ?
papadev píše:Ja zde nejsem,abych byl a priori stastny...
Jsem zde ,abych se neco ucil...
A kdyz se ucim -doprovazi to pocit stesti...
"...už tu chorobu nezvládám...či aspon do včerejška....dnes sem najel na Kristovu modlitbu a zdá, že se mi ulevilo...
ona je to vlastně pravoslavná modlitba a knihu o ní prodával Vacek na svých seminářích už kolem 199é0
no nic...hlevně že sem začal ted"..."
Jana píše:Návštěvník píše:Jana píše:
A to je přesně ten způsob, kterým není možné trvalé štěstí najít.
To je jediný způsob, jak vůbec štěstí poznat, jak ho zažívat. Lidé žádné trvalé štěstí nehledají.
Z pohledu iluze oddělenosti ano.
Návštěvník píše:Doma meditoval a prováděl duchovní praxi s dvěma malými adoptovanými syny. Jeho srdce krvácelo, když viděl, že sice jejich duch sílí, ale jejich vyhladovělá tělíčka pomalu umírají. No, Janě by to nevadilo. At klidně umřou, stejně jsou láskou.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 13 návštevníků