rosada píše:pod vodou zkalenou
nahmatám kořeny...
Uvědomit si kořeny, příčiny, motivace. Pocity, včetně depresivních, vznikají často z neuvědomovaných příčin, pokaždé, když se prvotní příčina něčím oživí, zaktivuje. Ať jen vzpomínkou, nebo někým v okolí. A navíc, každá aktivace probíhá za konkrétních okolností. Potom k aktivaci dotyčného pocitu, např. beznadějného smutku stačí, jen když se znovu objeví okolnosti, za kterých se někdy předtím ten pocit zaktivoval. Takže pořád přibývají cesty, kterými se aktivuje pocit vzniklý kdysi dávno a aktivuje se tak čím dál častěji.
Probíhá to asi následovně - příklad: malá holčička sleduje, jak se rodiče hrozně hádají, otec nakonec matku zbije a ona nahlas vzlyká. Kdesi venku právě houká vlak, což ta malá vnímá jen okrajově. Na celý trýznivý výjev časem zapomene, zapadne to hluboko do jejího podvědomí. Když pak vyroste a má sama rodinu, ocitne se dřív nebo později v obtížném období, kdy její podvědomí začne být aktivní. Jednou uslyší zahoukání vlaku a zdánlivě bezdůvodně se u ní objeví těžká deprese. V kuchyni právě kape kohout vodovodu... Deprese ji po čase přejde, ale v příští obtížné chvíli stačí ke spuštění deprese kapající vodovod... a tak přibývají příčiny aktivující depresivní pocit, až nakonec je deprese trvalá.
Když se podaří odhalit prvotní příčinu, která ji kdysi vyvolala, a uvidět, že v současné době už je úplně passé, rozpustí se tím samotný základ těch trýznivých pocitů a stačí pak už jen pozorovat je, kdykoliv se objeví. Dokud ale je ta prvotní příčina v nás kdesi skrytá, objevují se depresivní nebo jakékoliv jiné pocity zdánlivě bezdůvodně, znovu a znovu, protože ta příčina se aktivuje druhotnými spouštěči.