Společenská situace

[Vostálník]

Tak koukám co to ta Sona blbne s holotropním vesmírem,

a vida, dáme tady nové hnutí : TVOŘIVÁ SPOLEČNOST :

https://www.youtube.com/watch?v=V3xdQTa2WG0


Tak koukám co to je, a von to zase kolektivistickej pocitářskej voblbovák :

https://creativesociety.com/cs

[Vostálník]

Nechápu proč se neustále blbne dle starého katolického mustru :

blíží se konec světa takže se musíme spojit..

Zřejmě se většina lidských představ nestále pohybuje v začarovném kruhu dobra a zla

a to se furt cykluje do zblbnutí...

Starej dobrej katolickej voblbvák :

Pravda a láska zvítězí nad zlem a nenávistí !

[Pedriito]

Nechápu proč se neustále blbne dle starého katolického mustru :

blíží se konec světa takže se musíme spojit..

Zřejmě se většina lidských představ nestále pohybuje v začarovném kruhu dobra a zla

a to se furt cykluje do zblbnutí...

Starej dobrej katolickej voblbvák :

Pravda a láska zvítězí nad zlem a nenávistí !

Konec světa se blíží, ale až za mnoho a mnoho vteřin.
Na jeho počátku tu nikdo netkal svetr..
ani neměl hrnek kafe na stole...
Na jeho konci kafe, svetr, i stůl zmízí..

[Pedriito]

Neuložíš si to. Mandala.

[Vostálník]

Konec světa se blíží, ale až za mnoho a mnoho vteřin.

Jasně,

proto je třeba pospíchat,

ale pomalu...

[Pedro]

Hlavní je zanořit..

[Pedro]

Nořim rybu v pec.

[Pedro]

Konec světa se blíží, ale až za mnoho a mnoho vteřin.

Jasně,

proto je třeba pospíchat,

ale pomalu...

Furt tu koukám, že jsem něco propás...

A někdy už ani nevím, co jsem chtěl říci... Kolik mi ty vole vlastně vůbec je?

[Pedro]

Podívej se Taro, hodně zblízka, přímo do dlaní, na levou a pravou ruku. Co vidíš?

[Vostálník]

Co vidíš?

Tak tedy popořadě,

dlouhá čára života a pak na levý ruce šest prstů a na levý dokonce sedum prstů,

ne neboj,

nejde o omyl,

obě moje ruce jsou levý,

což znamená že jednou mám palec dovnitř a podruhé ven,

my levičáci jsme prostě levý na pravou stranu...



Proto se taky neustále voblbujeme pravdou abychom měli alespon něco pravýho...

[Tara]

Podívej se Taro, hodně zblízka, přímo do dlaní, na levou a pravou ruku. Co vidíš?

Tož popravdě.

Aktuálně.

Levá ruka, prsty jsou více sevřenější a schoulenější více dovnitř dlaně, než u pravé. Mají problém se rozevřít, musím to "silou"
Na levé dlani je dole, pod malíčkem, vystouplá něco jako stopa po znamínku, prý jako mimčo jsem to měla hnědou skvrnu, dnes je místo nezbarvené, ale vystouplé a citlivější. Tak 2 cm do délky, 1 cm do šířky.
Jakési čáry v dlani jsou, nerozumím tomu, těm čarám.

Pravá dlaň rozevřenější, živější, pohyblivější, taky jakési čáry, ale ne tak výrazné, jako na levé.

[Návštěvník]

Vidlakovy Kydy

Už to bude rok…
by Vidlák 19. února, 2023

Pamatujete? Bylo těsně před válkou. Ukrajina ostřelovala Doněck a 75% dotázaných nevěřilo, že by Rusko mohlo na Ukrajinu zaútočit. V televizi se to hemžilo projevy všech možných státníků, kteří mluvili o míru, ale někde v zákulisí se už všechno chystalo na střet. Vojska už byla v pohybu a čekalo se na Putina, jak se nakonec rozhodne. Já jsem právě před rokem psal, že se podle mého soudu situace uklidňuje a že je pro Putina nejvýhodnější jen pokračovat v manévrech kolem ukrajinských hranic. Situace se neuklidňovala, byl to jen klid před bouří.

Pak to přišlo… Vpád ruských vojsk, desetitisíce běženců na hranicích, prudce rostoucí ceny pohonných hmot, kolony vozidel jedoucí směrem na východ, aby se podílely na zvládnutí uprchlické vlny, nabídky na ubytování Ukrajinců v domácnostech… a všeobecné očekávání, že válka bude krátká. Jedni čekali, že Ukrajina vyzbrojená Západem brzy zvítězí, druzí zase čekali, že Rusko Ukrajinu hravě obsadí.

Když si dneska chronologicky vezmete, jak se vyhlašovaly sankce, jak se prováděla opatření na pomoc uprchlíkům a jak se řešila vojenská pomoc na Ukrajinu, tak je to jak ohnivým písmem. Válka bude krátká. Podle toho také jel henten oficiální mediální narativ. Rusům dochází lidi, munice, jídlo, tanky, rakety, součástky, nafta… ještě pár dalších svatých Javelinů a HIMARSů a vítězství bude naše.

Nevím, jak se na to dívali v Moskvě, jestli měli podobné tendence, ale podle všeho jim nakonec dočasně došli jen lidi. V září… na jeden měsíc. To měla Ukrajina svojí hvězdnou hodinu. Ale pak přišla rasputica a v zimě už vypadala situace na bojišti zase úplně jinak.

Podle mě se jako nejstrašnější věc této války ukáže to, že Západ dokázal přesvědčit sám sebe i Ukrajinu, že v této válce může vyhrát. Tohle je i po roce války pořád stejné. Rusko je už už skoro na kolenou a stačí ještě chvíli vydržet a dodat ještě trochu zbraní.

Najděte mi někoho, kdo od začátku tvrdil, že to bude dlouhá válka. Toho bychom měli poslouchat. Kdokoliv, kdo dokázal v únoru a březnu říci, že válka může trvat roky a půjde o válku opotřebovávací. To je náš člověk. Z našich předválečných úvah se totiž nevyplnilo vůbec nic. Z úvah našich pravdomluvných médií také ne. Vojenští „experti“ se ukázali být na stejné úrovni jako jeden obskurní Vidlák. Rozdíl byl jen v tom, že já na svých tezích nelpím a když se ukáží chybné, zbavuju se jich.

Za mě je to Dominik Ticháček, který od začátku říkal, že Rusům jde o něco jiného, než dobýt Kyjev. Tvrdil, že ruská strategie je rozložena do tří fází. Nejprve zabrat za každou cenu co největší kus ukrajinského území, aby se válka vedla tam. Což bude trvat šest až osm týdnů. Pak bude následovat fáze konsolidace fronty, příprava logistických tras, taktická racionalizace bojiště, případně zkrácení fronty. To bude trvat šest až devět měsíců. A pak bude následovat fáze setrvalého ničení ukrajinských sil, která nemá žádné časové ohraničení. Taktika vykusování. Dělostřelecká převaha a nekonečné ostřelování.

Podle mě je to od začátku do konce jediný konzistentní názor, který víceméně obstál a vysvětlil obstojným způsobem, co se na tom bojišti vlastně děje a proč jsou věci tak jak jsou. Podle všech možných Visingrů a Vojáčků už teď Ukrajina měla dobývat Krym a maršál Petrla by dával mapky o tom, že Ukrajině ve skutečnosti patří i kus Ruska.

Jinak jsme přesně tam, kde jsme byli před rokem. Jen z dočasného uskrovnění, které mělo trvat jen chvíli, se začíná stávat uskrovnění trvalé. Zaplatili jsme to inflací. Ale vítězství nepřišlo, tak bude inflace trvat dál. Zaplatili jsme to drahými energiemi. Ale vítězství nepřišlo, tak se na nějaké velké zlevnění těšit nemůžeme. Zaplatíme to novými daněmi, které se vládnoucí ODS před rokem ještě nedovedla představit. Zaplatíme to pozdějším odchodem do důchodu, nižšími valorizacemi, zaplatíme to našimi nemovitostmi, na které už brzy nebudeme mít.

A vzhledem k projednávaným mobilizačním zákonům, jsme jen krůček od situace, kdy to rychlé vítězství nad ruskými hordami zaplatíme i krví našich dětí. Nebo atomovým hřibem nad Prahou.

Hele, já chápu výhrady všech, kteří říkají, že se demonstrováním nic nezmění. Ale copak to jde, nedemonstrovat? Copak to jde, nejít tam a neříct prostým množstvím, že se nám to nelíbí? Copak to jde, zůstat doma a říkat si, že to nemá cenu? Copak to jde, když jsme rok poslouchali, jak už brzy bude po válce… ale dopracovali jsme se na práh mobilizace? Copak to jde, čekat doma na Godota?

Dumejte dumejte. Máte na to tři týdny.

[Návštěvník]

Petr Štěpánek - Trikolora: Ukrajina devět let po Majdanu

Už je to 9 let, co se na Ukrajině v režii Spojených států amerických a za podpory Evropské unie uskutečnil státní převrat, nazývaný Majdan či Euromajdan. Každý si může sám odpovědět na otázku, zdali je na tom Ukrajina nyní, po devíti letech, lépe, nebo hůře, zdali se Ukrajincům žije snadněji, nebo obtížněji, zdali ukrajinské hospodářství ve spojenectví se Spojenými státy a Evropskou unií vzkvétá, nebo se hroutí. Já vím, namítnete: Válka! Ale ta je přece tragickým vyústěním Majdanu.

Pokud máte v hlavě mozek, můžete také popřemýšlet, proč onen ozbrojený konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou vznikl. Zdali proto, že Vladimir Vladimirovič 24. února 2022 ráno vykouknul z okna a řekl si, dneska by to šlo, nebo zdali je celá ta šílená válka, jež hrozí přerůst v mnohem širší válečné běsnění, není důsledkem všech těch předchozích dějů, na jejichž začátku byl právě Majdan, státní převrat uskutečněný v režii Spojených států amerických a za podpory Evropské unie.

O svrženém a uprchlém ukrajinském prezidentovi Viktoru Janukovyčovi si každý můžeme myslet, co chceme, a já si o něm nikdy nic moc dobrého nemyslel, ale byl to poslední ukrajinský prezident, který chápal realitu, že Ukrajina je geograficky, kulturně, společensky i politicky odsouzena usilovat o dobré vztahy na obě strany, na východ i na západ. V opačném případě to nemůže dopadnout dobře. Nyní to sledujeme v přímém televizním přenosu.

Zdroj: http://www.petrstepanek.cz/web/index.ph ... &Itemid=89

[Návštěvník]

Podívej se Taro, hodně zblízka, přímo do dlaní, na levou a pravou ruku. Co vidíš?

Tož popravdě.

Aktuálně.

Levá ruka, prsty jsou více sevřenější a schoulenější více dovnitř dlaně, než u pravé. Mají problém se rozevřít, musím to "silou"
Na levé dlani je dole, pod malíčkem, vystouplá něco jako stopa po znamínku, prý jako mimčo jsem to měla hnědou skvrnu, dnes je místo nezbarvené, ale vystouplé a citlivější. Tak 2 cm do délky, 1 cm do šířky.
Jakési čáry v dlani jsou, nerozumím tomu, těm čarám.

Pravá dlaň rozevřenější, živější, pohyblivější, taky jakési čáry, ale ne tak výrazné, jako na levé.

Pravá ruka je dávající, levá přijímající. Nejspíš jsi schopná víc dávat, než přijímat.

[Návštěvník]

Nejspíš v tom může hrát roli i přijetí toho, co je.

[VOSTÁLNÍK]

Já mám taky pravou ruku živější a šikovnější,

takže vám to pěkně nandám,

ale nejspíš to bude tím, že jsem pravák....



Přijímat a dávat jsou spíše popisem průchodnosti energie skrze čakry, tedy tělo a mysl,

otevřená mysl a duchovní tělo...

Spíše jde o teplo a chlad,

kde je teplo, tak tam je "horečka" tedy teplo a tíha a tam je blok,

kde je chlad, tam je to průchodné a otevřené,

horečka ovšem znamená léčení nemoci,

proto v některých relaxacích se vizualizije že tělo je celé teplé a těžké,

prostě si vizualizujete léčebnou horečku,

teplo a tíhu...

Což je v podstatě uvolnování bloku...

[VOSTÁLNÍK]

Hele, já chápu výhrady všech, kteří říkají, že se demonstrováním nic nezmění. Ale copak to jde, nedemonstrovat? Copak to jde, nejít tam a neříct prostým množstvím, že se nám to nelíbí? Copak to jde, zůstat doma a říkat si, že to nemá cenu? Copak to jde, když jsme rok poslouchali, jak už brzy bude po válce… ale dopracovali jsme se na práh mobilizace? Copak to jde, čekat doma na Godota?

Dumejte dumejte. Máte na to tři týdny.

Copak to jde, zvolit si vládu pitomců a pak je kritizovat,

když těmi pitomci jsou ti, co si je zvolili ???

No jde to, pitomcům to rozhodně jde, jen stále nechápou, že to neposrala vláda, ale oni sami...


Měli by spíše jít protestovat proti vlastní blbosti,

třeba klidně na Letnou,

tam se jich totiž vejde mnohem více než na Václavák...

[VOSTÁLNÍK]

A navíc, když někdo odevzdá svůj hlas někomu jinému,

tak může leda držet hubu,

pokud to těmto odevzdávačům není jasný (což není)

tak těm co dostali jejich hlas je to nad slunce jasný,

a v pohodě se mohou vysrat na nějaký ty křiklouny,

maj je totiž u prdele....

[Návštěvník]

Vidlakovy Kydy

Už to bude rok…
by Vidlák 19. února, 2023



Jinak jsme přesně tam, kde jsme byli před rokem. Jen z dočasného uskrovnění, které mělo trvat jen chvíli, se začíná stávat uskrovnění trvalé. Zaplatili jsme to inflací. Ale vítězství nepřišlo, tak bude inflace trvat dál. Zaplatili jsme to drahými energiemi. Ale vítězství nepřišlo, tak se na nějaké velké zlevnění těšit nemůžeme. Zaplatíme to novými daněmi, které se vládnoucí ODS před rokem ještě nedovedla představit. Zaplatíme to pozdějším odchodem do důchodu, nižšími valorizacemi, zaplatíme to našimi nemovitostmi, na které už brzy nebudeme mít.

A vzhledem k projednávaným mobilizačním zákonům, jsme jen krůček od situace, kdy to rychlé vítězství nad ruskými hordami zaplatíme i krví našich dětí. Nebo atomovým hřibem nad Prahou.

[VOSTÁLNÍK]

Nebo atomovým hřibem nad Prahou.

Magické noci počal čas,

my žijeme v Praze, to je tam, kde.....................


https://www.youtube.com/watch?v=RxKhvZOFLks