Oponent píše:
A já to doplnil:
"Kdyby to bylo bez triku, zvládli by to úplně všichni a na první pokus..."
Oponent píše:A já ti to vrátím - jak poznáš, že se máš probudit?
Veil napsal:
"A poslední trik je v tom, že to co jsem nazval zážitek není zážitek, protože to nikdo nezažívá."
Miroslav na to odpověděl:
"A žádný trik v tom není."
A já (Oponent) to doplnil:
"Kdyby to bylo bez triku, zvládli by to úplně všichni a na první pokus..."
Návštěvník píše:Oponent píše:Kdyby to bylo bez triku, zvládli by to úplně všichni a na první pokus...
Ale tady ve skutečnosti není nikdo, kdo by to měl zvládnout.
Naopak je potřeba trik na to si myslet, že tu někdo je.
A proto jsme bratři (a sestry) v triku.
Ano. Vím o tom triku.
Použiji dostupný vzorek reakce, kterou předvádí "Miroslav".
Ta reakce je: z konkrétního tématu si udělat "srandu".
Jenže to otevírá pandořinu skříňku:
- kdo si z jakohokoliv tématu "musí" dělat "srandu"...
- proč si z toho vlastně "musí" dělat "srandu"..
- kde se bere to "musí"...
Odpověď na první bod je jednoduchá, ale pro někoho ne zcela dostupná, porotože ten "kdo" se statečně brání.
Odpověď na druhou otázku je složitější, protože pojmenování "strach" nestačí. A jen tak "bokem" - strach to není.
Odpověď na třetí otázku je už vlastně přímá cesta k pochopení nutnosti toho triku a s trochou pokory i návodem, jak se ten trik naučit používat v těch správných okamžicích.
Oponent píše:Takže pro někoho je ten "trik" nařízený budík. Obrazem nařízeneho budíku je Mistr. V pravý čas zazvoní a ty se probudíš ze sna. I Mistr je "trik" - jak psal Pedriito, blbě se shání...
Ale když i když není ten budík, probudíš se. Můžeš to nazvat "tajemno". Ale ono to není nic jiného než "zvyk".
A pokud domyslíš ten "zvyk" k tématu skutečného probuzení, zjistíš, že správným naprogramováním určitého konkrétního "zvyku" si valstně vytvoříš ten "trik".
Fakt je to až tak jednoduché, ale přijít na to, jak to uvést do života, to je právě nepředatelné.
Réza píše:Návštěvník píše:Oponent píše:Kdyby to bylo bez triku, zvládli by to úplně všichni a na první pokus...
Ale tady ve skutečnosti není nikdo, kdo by to měl zvládnout.
Naopak je potřeba trik na to si myslet, že tu někdo je.
A proto jsme bratři (a sestry) v triku.
Réza píše:
Když si nařídíš budík jen ve snu, tak tě to neprobudí.
Budík musí nařídit ten, kdo nespí.
:-)
miroslav píše:Veil píše:Je běžné dívat se na svět a myslet si: Ten stůl je ze dřeva. Ten dům je z cihel.
Ale co popisujeme není stůl, ale zážitek stolu. A z čeho jsou tvořeny zážitky? Jistě ne ze dřeva ani z cihel.
A poslední trik je v tom, že to co jsem nazval zážitek není zážitek, protože to nikdo nezažívá.
A žádný trik v tom není.
Oponent píše:
Když vezmu třeba tohle:
1) Ale tady ve skutečnosti není nikdo, kdo by to měl zvládnout.
2) Naopak je potřeba trik na to si myslet, že tu někdo je.
3) A proto jsme bratři (a sestry) v triku.
Začátek (1) nastiňuje pohled jakoby Jednoty. Trošku by se s tím vyjádřením dalo polemizovat, alev podstatě por to další to i takto vyhovuje.
Naopak (2) už je z jednoty vykolejeno. A to ve dvou protichůdných směrech. V jednotě není nikdo, kdo by "si měl myslet" (stejné jako to "měl zvládnout"), a zároveň v Jednotě skutečně "cosi" je. "Tu" a "někdo" lze pominout.
3) Ten opačný trik k tomu triku, co jsem se snažil zviditelnit, nevzniká z Jednoty napřímo. Vzniká až reflexí něčeho, co se následně stane zdánlivě oddělenou osobou. A ten opačný trik tu osobu obepne a tím ji znemožní identifikovat se jako Jednota.
Píšeme o dvou stranách jedné mince.
Veil psal o tom, že k tomu, aby nastalo to ztracení (popsal to mnohem tajemněji) musí osoba použít trik (anebo musí být na tu danou osobu ten trik použit), aby se vymanila z toho sevření...
Miroslav napsal, že žádný trik není...
A tak jsem jen oponoval, že pro osobu neexistuje situace, že tady žádný trik není - ona to pociťuje stále, i když v tom zrcadlovém tvaru. Tvrdit v pozici osoby, že není svázaná a omezená, je zkušenostní blbost. Resp. může si o tom snít, ale tak není v realitě, ve které je možnost využít triku pro nastolení Jednoty. Takže tvrdit, že žádný "trik" pro uvolnění toho sevření musí zákonitě vést buď na situaci, že Jednota neexistuje, anebo na situaci, že neexistuje problém v prolínání osoby a Jednoty. U toho druhého jde o prožitek většiny lidí, takže lze to brát jako jejich "objektivní pravdu", ze které Jednotu slovy nelze "udělat".
Nic složitého v tom není. Jen ten zmatek v pohledech a jejich prolínání, který mne zaujal, když jsem omylem narazil na tyhle stránky...
Primárně jsem hledal kraniosakrální terapii.
Pedriito píše:Nikdo "hotový" totiž z nebe nepadá.
miroslav píše:Pedriito píše:Nikdo "hotový" totiž z nebe nepadá.
To mi připomíná moji dceru, která si rčení "Učený z nebe nespadl" interpretovala tak, že všichni učení zůstali v nebi
Tara píše:Kdo maže, ten jede, že, Jano.
Réza píše:Myslím, že se to vyjasnilo.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 návštevníků