Návštěvník píše:quarnum píše:Nemluvíte každý o něčem jiném?
Petra : Uvědomění "já" nebo-li "já jsem" ...se na tom nic nezměnilo.
Goro : Představa „já“ se mění....v pubertě, v dospělosti a ve stáří. Takže oba používáte slovo "já" ?
Já se dá nazvat stav kterým vnímáme sami sebe (já i JÁ i Univerzální Vědomí).
Je to stav, který má neustále po ruce vlastní databázi vzpomínek, která je naprosto jedinečná, je odlišná od databáze jiného já.
Ostatně - kdo z vás si vyzkoušel stav "ty", alespoň částečně, když ne celý? Kdo z vás si zalistoval v oné hromadě vzpomínek ze současného a třeba i z minulého života jiného já ? Asi nikdo.
Tyto soukromé databáze se odkládají jen při dočasném splynutí s čirým bytím, odkládají, ale nemizí. V tomto splynutí já splyne s ostatními já, s nekonečným počtem jiných individualit, splyne do kolektivního vědomí - stane se na čas neosobním já, nekonečného rozměru.
Ale k tomuhle pochopení je od nesmyslné věty "já neexistuje" strašně daleko. Zjistí se stejně nakonec, že existuje jen já, ať už je to já na kterékoli dimenzionální úrovni.
A stejně i Bůh může říci (ale jak to napsat?): Já jsem , JÁ jsem, JÁ JSEM.