Moderátor: ryunin
ryunin píše:
Často říkáš, že to a to je pouze iluze. Je tedy něco, co není iluze?
Jana píše:Slepý nikdy nemůže otestovat vidomého, jestli opravdu vidí, protože nemá šanci kontrolovat, jestli vidomý neblafuje.
Jana píše:Vším, co je skutečné, je jen láska, proto je to všechno tak krásné.
Jana píše:Podobně by Tě jistě vyhodili i mniši z jejich kláštera, kdybys na ně rozpustile vystrkoval holý zadek.
Zdeněk píše:...
Tak proč jsi mě zabanovala, za opici s natáčkama, cožpak nebyla krásná?
dodo píše:To skutočne očakávaš, od osvieteného ktorý poznáva všetko ako Lásku, že sa mu to osvietením pomotá v hlave takým spôsobom, že tým osvietením zrazu musí začať žiť úplne neprakticky a preto musí nechať kdekoho, trebárs aj zlomyselného, do seba rýpať ? Fotkami opíc, stupídnymi videami,...a podobne ?
To máš, mierne povedané, divné predstavy a očakávania od osvietených, Zdenku. Aj popis tvojho pôsobenia v barmskom kláštore o mnohom vypovedá...
Jano, v Zenu to funguje trochu jinak. Mistr žáka často testuje i naopak. V zenové literatuře je spousta příběhů, kde mnich přijde za mistrem a vytahuje se, že je osvícenej. Mistr ho tedy otestuje a buď mu řekne, hele, jsi mimo, tohle není osvícení, nebo to uzná. .
A obráceně, žáci často mohli mít pochybnosti o autenticitě mistra a jeho zkušenosti, tak ho testovali o sto šest.
Další věc je, že v Zenu být probuzený je totéž, co uvědomit si, vidět, že jsem oklamaný. Proto žádný zenový mistr o sobě neprohlašuje, že je probuzený - to by bylo stejné, jako by tvrdil, že je beznadějně oklamaný.
Prostě když si díky nějaké praxi uvědomujeme, že nejsme nic,...
Ale naopak zenoví mistři často mluví o svých klamech a iluzích - nechápou je ale jako něco definitivního, ale jako něco, co ze znovu ukazuje v pravém světle uprostřed praxe zazenu nebo uprostřed každodenních činností.
Kodo Sawaki řekl - satori (probuzení) je jako zloděj, který se vloupal do prázdného domu. Není tu nic, co by si mohl vzít.
ryunin píše:Tady je jedna slavná báseň zenového mistra Ikkjú, který žil v patnáctém století. Uvědomoval si svoje touhy, nebránil se jim, uvědomoval si svoje sny, nebojoval s nimi:
Eight inches strong, it is my favourite thing;
If I’m alone at night, I embrace it fully—
A beautiful woman hasn’t touched it for ages.
Within my fundoshi there is an entire universe!
Osm palců dlouhý, to je moje oblíbená hračka
Když jsem v noci sám, pořádně ho vezmu do ruky
Krásná žena se ho nedotkla celé věky
V mých spodkách se skrývá celý vesmír!
ryunin píše:Kodo Sawaki o sobě řekl:
"Když pronáším tahle slova, nemluvím zde k vám, ale kvůli sobě. Nehraje žádnou roli, jestli mě někdo poslouchá nebo ne. Mně jde jen o to, abych vodu (klamy), která ve mně je, vypumpoval ven. Když mluvím, mluvím k sobě, abych přivedl na světlo své pravé já."
U Ikkjúa jde o to, že se nebrání svým vášním a snům, nechá jim volná průběh. Sawaki si uvědomuje své klamy a iluze a nechce jimi být zahlcen - to je standartní způsob v zenu, Ikkjú byl enfant terrible zenu... v Japonsku spíš lidový hrdina než odstrašující příklad. Oba dva si ale nedělají žádnou naději, že by se mohli někdy v budoucnu navždy zbavit všech tužeb a klamů.
Nejsem si jist, kdo to řekl, který zenový mistr, ale řekl: Nesnažte se zbavit iluzí - jen pozorujte, jak se samy rozpouštějí, když cvičíte zazen.
V Zenu jsou různé způsoby, jak pracovat se svými klamy, ale tato práce nekončí nikdy.
Prostě když si .... uvědomujeme, že nejsme nic, pak pláčeme radostí, ...
ryunin píše:Tady je jedna slavná báseň zenového mistra Ikkjú
Tady není o co se přít. Ikkyu satori poznal. Satori není nějaký stupeň vhledu. Ale prohlédnutí skrz naskrz. Současně ale to není konec iluzí a tužeb. Jen je už dokážeš vidět z druhé strany. Ale abys je viděl z druhé strany, musíš pro to něco dělat. No a co se týká titulu zenového mistra, Ikkyu oficiálně zenovým patriarchou byl. Jen se prostě vymykal.Zdeněk píše:ryunin píše:Tady je jedna slavná báseň zenového mistra Ikkjú
Ano, to je na Ikkjú cenné, že upřímně popisuje vlastní zkušenost. Potíž je, že je titulován mistrem Zenu čili osvíceným. Lépe je měřit Miroslavou mírou osvobození. Protože to umožňuje se vyhnout matoucímu závěru, že Ikkjúho nedostatky jsou vlastně v pořádku. Nejsou. Jak dosvědčuji, lze dosáhnout větší svobody. Katolický kněžský celibát nevznikl kvůli iracionální bigotnosti, ale právě kvůli směřování ke svobodě.
Na druhé straně striktní požadavek sex. abstinence vedl k hrozným hříchům páchaným katolickým kněžstvem na dětech či choromyslným deviacím mnichů, popisovaných ve starověkých buddhistických spisech.
Ryu.nin píše:Ještě k té svobodě. V zenu nejde o to dosáhnout svobody jednotlivce. Chci dosáhnout osvobození od klamů a tužeb je- cítíš v tom to ego? Na druhou stranu splynout s utrpením všech bytostí a přijmout je za svoje... celibát by měl pomáhat soustředěné praxi. Ale cílem není zbavit se tužeb.
Ryu.nin píše:Prostě když si díky nějaké praxi uvědomujeme, že nejsme nic, pak pláčeme radostí, ...
ryu.nin píše:Tady není o co se přít. Ikkyu satori poznal.
Jana píše:
Poznání, že nejsi nic, je blahem, štěstím, radostí, stejně tak jako vědomí, že jsi vším. Obojí je stejné. Ano, to, co není iluzí, je Sat-čit-ánanda.
Spira tohle poznání definuje například slovy: "Nejsem nic je moudrost. Jsem vším je láska. Jsem něco je iluze."
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 6 návštevníků