Absolutno píše:Tak to mně asi hráblo,
nebo nesouhlasíš s tím, že uvědomění je ego ???
Věřím, že jsem tělo, věřím, že jsem to, co si o sobě myslím, věřím, že jsi to, co si o Tobě myslím... je ego. Uvědomění, že tahle víra pochází z jen z mysli, není ego. Uvědomění, které nepochází z mysli, postrádá rozvíjející větné členy.
Na místo myslím si, že jsem to a to, je tady jen uvědomění samotného JSEM. Proto se často stává, že při nějaké hodně dramatické situaci, kdy někdo zažije pocit, že o vlásek unikl smrti, zakusí samadhi. Rozleje se v něm blaho jen ze samotného uvědomění, že je. Nic víc zrovna ke štěstí nepotřebuje. Přijde přitom třeba o všechen majetek a v prvním momentu, když o tom ještě nepřemýšlí řekne: "To je klika, takové štěstí."
Samo sebou, že takové samadhi zase zmizí s vírou, že je tělem, že je osobou, že je majitelem, který přišel o majetek.
Kdežto samadhi které pochází ze skutečného uvědomění Bytí nevymezeného myslí, nemizí. Sat-čit-ánanda nemizí v závislosti na stavu osoby. Pouze vasána - ztotožnění s osobou, individualitou - zatemňuje uvědomění pravdy, že Bytí-Vědomí-blaho jsou jedním, celou existencí, jsou vším, co existuje.
Myslím si, že jsi to a to, že jsi takový makový, může probouzet různé pocity, různé emoce, ale uvědomění Tvé samotné existence má stejný šmak jako uvědomění mé existence, jako uvědomění jakékoliv existence, v té nejčistší nejryzejší podobě bez mysli je tohle uvědomění blahem.
Není v tom žádná věda.
Kdysi jsi o tom sám psal, že to nechce jen lízat med, ale být tím medem.
Uvědomění, že jsi tím Bytím, tou existencí, která není omezena myslí, není omezena časem a prostorem, která je Láskou.
Vědomí je prostě čistá pozornost bez uvědomování,
Samotné Vědomí je Bytí - je blaho - je to uvědomění existence bez projekce mysli, bez představy vymezování času a prostoru, proto je bez pohybu. Tam, kde není časoprostorová projekce, nemůže být žádný pohyb, to dá rozum.
A když se přestane vytvářet připoutanost k mysli, tak samotné
uvědomění zůstává v sobě. Znáš to, když usneš spánkem spravedlivých beze snů, tak s probuzením je jasné, že ses dobře vyspal, to proto, že existence sama o sobě bez projekce mysli je blahem. Může se stát, že stav bez mysli chvíli přetrvává při probouzení se a uvědomuješ si blaho ještě chvíli, než začneš přemýšlet o životě, o světě.
Může se stát, že se objeví sen a zůstává probuzená SČA, pak je to zajímavá situace, protože je tady jasné, co je sen a co je skutečnost, proto ten sen s Tebou nic nedělá, nemá nad Tebou vůbec žádnou moc, aby Tě polapil a abys ho nějak dramaticky emocionálně musel prožívat, vyspíš se dobře i s jakýmkoliv snem.
Stejné je to, když zůstává SČA probuzená ve stavu, kterému říkáme bdělý, s vědomím světa. Život nemá chybu.