... píše:Meditace vipassana
Vipassana znamená vidět věci takové, jaké ve skutečnosti jsou. Je jednou z nejstarších meditačních technik Indie. Před více než 2500 lety ji znovu objevil Gotama Buddha a začal ji vyučovat jako univerzální prostředek k léčbě univerzálního trápení, jako umění žít. Tato nesektářská technika usiluje o naprosté odstranění mentálních nečistot a o následné nejvyšší štěstí plného osvobození. Jejím účelem je úplné vyléčení; ne pouhé léčení nemocí, ale zásadní vyléčení lidského utrpení.
Vipassana je cesta transformace sebe samého prostřednictvím sebepozorování. Zaměřuje se na hlubinné propojení mezi myslí a tělem, které můžeme přímo zažívat pomocí ukázněné pozornosti zkoncentrované na fyzické pocity. Ty utvářejí život těla a jsou zároveň v neustálém propojení s myslí a podmiňují její život. Tato cesta ke společným kořenům mysli a těla, založená na pozorování a sebe-prozkoumávání, rozpouští mentální nečistoty a vede k vyrovnané mysli plné lásky a soucitu.
https://www.dhamma.org/cs/about/vipassana
Záleží na tom, z jaké energetické úrovně budeme skutečnost vnímat
•Z úrovni studu (20) ho uvidíme jako špinavého, odporného a ostudného.
•Z úrovně viny (30) si říkáme: "je to jeho vina, zaslouží si to, co má. Pravděpodobně zneužívá sociální dávky."
•Z úrovně beznaděje (50) vidíme, že se nachází v zoufalé situaci, je to "zatracený důkaz toho, že s problémem lidí bez domova nedokáže naše společnost udělat nic."
•Z úrovně zármutku (75) vypadá starý muž tragicky, nepřátelsky a bezútěšně.
•Na úrovni strachu (100) jej uvidíme jako nebezpečnou společenskou hrozbu. Přemýšlíme o tom, že na něho zavoláme policii - dřív, než spáchá nějaký zločin!
•Na úrovni touhy (120) nás situace frustruje: proč s ním někdo něco neudělá?
•Pokud se nacházíme na úrovni hněvu (150), jeví se nám starý muž jako násilník. Anebo se rozčílíme, proč sakra v naší zemi existují takové podmínky?!
•Z úrovně pýchy (175) tulákem pohrdáme, cítíme, jak je trapný a myslíme si, že pravděpodobně postrádá jakoukoli sebeúctu.
•Z úrovně odvahy (200) přemýšlíme, zda není někde v okolí útulek, říkáme si - "vždyť ten člověk jen potřebuje práci a místo k životu." Máme chuť něco s tím udělat.
•Na úrovni neutrality (250) nám připadá v pořádku, možná dokonce zajímavý. "Vždyť nikomu nijak neubližuje."
•Na úrovni ochoty (310) se rozhodneme sejít dolů a pokusíme se ho rozveselit, dát se s ním do řeči nebo mu nabídneme cigaretu.
•Na úrovni přijetí (350) se nám bude zdát zajímavý. Napadá nás, jaký poutavý příběh by se za tímto podivuhodným chlapíkem, jehož rysy pozorujeme, mohl skrývat. Život nám připadá záhadný a tohoto chlapíka sem jakoby život přivál z tajemných dálek.
•Z úrovně rozumu (400) o něm přemýšlíme jako o možném subjektu pro zajímavou psychologickou či sociologickou studii. Koncentrujeme se na něho a snažíme se ho pochopit.
•Na vyšších úrovních se nám muž začíná jevit přátelsky a mile. Možná vnímáme jeho pocit svobody, kterého má na rozdávání, a který tolika kolemjdoucím chybí. Vidíme, že překročil společenské konvence, je veselý a moudrý.
•Nad úrovní 600 (klid) jej vidíme jako naše vlastní já v jiné formě.
http://ografologii.blogspot.cz/2012/03/ ... edomi.html
Pokud se úroveň Tvého vědomí nachází v nejvyšší sféře, tak skutečnost vnímáš absolutně pozitivně, na život se díváš přátelsky, jako na svobodné šťastné Bytí, a jestli se mé vědomí bude nacházet na nejnižší úrovni, tak z mého pohledu bude realita poznávaná zcela negativně, budu Tě vidět jako zaslepeného naivního hlupáka, který si neuvědomuje všechny špatnosti o kterých já vím. Budu Tě obviňovat, že vidíš jen to, co chceš vidět, že to negativní potlačuješ, že se díváš na skutečnost růžovými brýlemi, že si hraješ na něco, co nejsi, že jsi narcista zahleděný do sebe, že Tvá slepota pramení z těžké situace, ve které se nacházíš ....
Jak je možné se v takových případech, kdy se každý dívá z jiné úrovně vědomí a kdy se každému věci, tak jak jsou, jeví zcela odlišně, domluvit, jak to skutečně je?
Kdo z nás vidí věci takové, jaké ve skutečnosti jsou?