Agresivita

[P. En]

Podívej kolik slov o TOM, bylo namluveno. I Ježíš o tom mluvil

Leckdo o tom mluvil a mluví.
"ale my kážeme Krista ukřižovaného. Pro Židy je to kámen úrazu, pro ostatní bláznovství" (1. Korintským 1, 23)
Pokud nevidíš rozdíl, nemůžeš pochopit (spolu s Janou, Židy a Muslimy), o čem píšu.

No dobře. Ale co je na Kristu nepochopitelného? Že se nechal ukřižovat? Nechtěl tím lidem něco sdělit? A nebyla to jeho víra, nebo spíš síla pravdy, ducha, která mu k tomu dala sílu? Nešel do toho proto, že chtěl lidem ukázat, že pravdu nelze zabít? Že stojí za to se pro ni objetovat? A že ten klíč otevírající bránu je bezpodmínečné odpuštění? Jaké v tom vidět tajemství?

[lklknml]

Nejsou tady žádné myšlenky, žádný tvar, žádná forma, žádný projev, žádný děj. Jsi v centru sebe Sama, kde se teprve mysl rodí. Jsi ve svém centru, v srdci.

Je-li někde centrum (kde se rodí mysl), pak je i místo, které není tím centrem (tedy kde se mysl nerodí). Čili ono centrum má formu. Rození duše je projevem, dějem. I srdce má pochopitelně formu. Čili první věta nemůže platit s dvěma dalšími. Tvůj popis je vnitřně sporný, tudíž nepravdivý. Jestliže nemáš pravdu už zde na začátku, ani následný konec nemůže být pravdivý.

[lklknml]

Podívej kolik slov o TOM, bylo namluveno. I Ježíš o tom mluvil

Leckdo o tom mluvil a mluví.
"ale my kážeme Krista ukřižovaného. Pro Židy je to kámen úrazu, pro ostatní bláznovství" (1. Korintským 1, 23)
Pokud nevidíš rozdíl, nemůžeš pochopit (spolu s Janou, Židy a Muslimy), o čem píšu.

No dobře. Ale co je na Kristu nepochopitelného? Že se nechal ukřižovat? Nechtěl tím lidem něco sdělit? A nebyla to jeho víra, nebo spíš síla pravdy, ducha, která mu k tomu dala sílu? Nešel do toho proto, že chtěl lidem ukázat, že pravdu nelze zabít? Že stojí za to se pro ni objetovat? A že ten klíč otevírající bránu je bezpodmínečné odpuštění? Jaké v tom vidět tajemství?

Jedná se o křesťanskou mystiku temnoty (jejíž nejznámějším představitelem je Jan z Kříže), kterou se zabývá řada knih a není zde prostor pro odpovědi na tvé lehkoslinné otázky .

[P. En]

Aha, tak to jo.

[Jana]

Nejsou tady žádné myšlenky, žádný tvar, žádná forma, žádný projev, žádný děj. Jsi v centru sebe Sama, kde se teprve mysl rodí. Jsi ve svém centru, v srdci.

Je-li někde centrum (kde se rodí mysl), pak je i místo, které není tím centrem (tedy kde se mysl nerodí). Čili ono centrum má formu. Rození duše je projevem, dějem. I srdce má pochopitelně formu. Čili první věta nemůže platit s dvěma dalšími. Tvůj popis je vnitřně sporný, tudíž nepravdivý. Jestliže nemáš pravdu už zde na začátku, ani následný konec nemůže být pravdivý.

Stále se to snažíš uchopit myslí, stále v tom hledáš logiku, čeho se zachytit.

Pravda je paradoxní. Nejhlubší poznání, kdo jsi, nemá žádnou logiku.

Mysl vytváří projekci času a prostoru. Díky ní můžeš bloudit v myšlenkách v končinách, ve kterých právě teď nejsi. Pravdu najdeš jen tady, kde skutečně jsi.

V tichu srdce mysl mizí. Stejně jako s probuzením mizí sen.

A i když v tichu mizí mysl, ticho nemá žádnou formu.

Duchovní srdce není srdcem fyzickým. Je jen jedno.

A proto již není žádné odsouzení pro ty, kdo jsou v Kristu Ježíši. Zákon Ducha života v Kristu Ježíši tě totiž osvobodil od zákona hříchu a smrti. Co bylo pro Zákon kvůli slabosti těla nemožné, to vykonal Bůh: Poslal svého vlastního Syna, aby se vypořádal s hříchem v těle, jaké má hříšný člověk. Na tomto těle odsoudil hřích, aby spravedlivý požadavek Zákona byl naplněn na nás, kdo nežijeme podle těla, ale podle Ducha.

Lidé těla myslí na věci těla, ale lidé Ducha na věci Ducha. Tělesné smýšlení vede ke smrti, ale smýšlení Ducha k životu a pokoji. Tělesné smýšlení je Bohu nepřátelské, neboť není a ani nemůže být poddáno Božímu zákonu. Ti, kdo žijí v těle, se tedy Bohu líbit nemohou.

Přebývá-li však ve vás Boží Duch, pak nežijete v těle, ale v Duchu. Kdo nemá Kristova Ducha, ten není jeho. Je-li Kristus ve vás, pak je sice tělo kvůli hříchu mrtvé, ale duch žije díky spravedlnosti. Přebývá-li ve vás Duch Toho, který vzkřísil Ježíše z mrtvých, pak Ten, který vzkřísil z mrtvých Krista, obživí i vaše smrtelná těla svým Duchem, který ve vás přebývá.

[P. En]

Pravda je paradoxní. Nejhlubší poznání, kdo jsi, nemá žádnou logiku

Paradoxní pro koho? Pro sebe sama určitě paradoxní není. A že by postrádala logiku? Že by se do ní nevešla logika? Chudák pravda teda. No naštěstí má aspoň tebe, která o ní rozpráví s logikou sobě vlastní

[Jana]

Pravda je paradoxní. Nejhlubší poznání, kdo jsi, nemá žádnou logiku

Paradoxní pro koho? Pro sebe sama určitě paradoxní není. A že by postrádala logiku? Že by se do ní nevešla logika? Chudák pravda teda. No naštěstí má aspoň tebe, která o ní rozpráví s logikou sobě vlastní

Má krása nějakou logiku?

Má nějakou logiku láska?

Z osobního pohledu je něco pravda a něco nepravda.

Paradox, že z různých úhlů pohledu se může jevit pravda jako nepravda a nepravda jako pravda, umožňuje celistvější neosobní nadhled.

Z neosobního pohledu nepravda neexistuje, tedy není ničím skutečným, a pravda je vším, co je, co existuje, co je skutečné.

Jestli je pravda láskou, pak je i láska pravdou.

Z povrchního pohledu tahle věta může působit lacině.

Ale když se překročí myšlenka a je tu jen tohle přímé uvědomění, vědomí lásky,

tak všechno, co je skutečné, pravdivé, je láskou,

a láska, kterou si uvědomuješ, je jedinou pravdou, která je.

Všechno ostatní, co není láskou, je jen sen, jen přidaná hodnota mysli, není to NIC.

Tady se odděluje pravda od iluze,

a je jasné, že láska je vším, Bůh je vším, Vědomí je vším, Blaženost je vším, Bytí je vším, a všechno tohle je jedním.

Sat-čit-ánanda

[miroslav]

...lehkoslinné otázky

To je super pojem

[P. En]

Má krása nějakou logiku?

Má nějakou logiku láska?

Z osobního pohledu je něco pravda a něco nepravda.

Paradox, že z různých úhlů pohledu se může jevit pravda jako nepravda a nepravda jako pravda, umožňuje celistvější neosobní nadhled.

Z neosobního pohledu nepravda neexistuje, tedy není ničím skutečným, a pravda je vším, co je, co existuje, co je skutečné.

Jestli je pravda láskou, pak je i láska pravdou.

Z povrchního pohledu tahle věta může působit lacině.

Ale když se překročí myšlenka a je tu jen tohle přímé uvědomění, vědomí lásky,

tak všechno, co je skutečné, pravdivé, je láskou,

a láska, kterou si uvědomuješ, je jedinou pravdou, která je.

Všechno ostatní, co není láskou, je jen sen, jen přidaná hodnota mysli, není to NIC.

Tady se odděluje pravda od iluze,

a je jasné, že láska je vším, Bůh je vším, Vědomí je vším, Blaženost je vším, Bytí je vším, a všechno tohle je jedním.

Sat-čit-ánanda

Láska a pravda mají boží logiku. Pokud jedním vrzem píšeš že vše je láska a druhým že sen jí není, tak si lžeš pod fousy.
V pravdě je místo pro vše, dokonce i pro iluzi a temnotu. "Jednou budete žehnat temnotě, jako byste žehnali světli", tak nějak
to napsal Džibrán. Což je krutá pravda. I cit je pravda, ze kterého rostou emoce, i rozum, který plodí myšlenky, potažmo logika je pravda. A i iluze, tedy Mahamája je láska (pravda). Tedy svoboda, protože to vše jsou dary. Které jsou v pravdě respektovány, tedy i možnost ztratit se v klamu, bloudit v iluzi, "temnotě". Až tohle příjmeš, bude mít to co píšes smysl.

[P. En]

Oprava: "světlu".

[Jana]

Láska a pravda mají boží logiku.

Dobře, zkusme tedy prozkoumat, jestli vyjadřuje něco pravdivého tahle první věta.

"Láska má svou (boží) logiku."

Mluvíme o bezpodmínečné lásce, která je vším, která je tím vším, co existuje, co JE. Tedy je celým Bytím, celou existencí, Bohem.

Najdi v tom logiku.

Najdi logiku v Lásce, která není zasažená myslí.

Najdi logiku v Lásce, kterou mysl neporcuje na to, co láskou je a na to, co láskou není.

[lklknml]

Stále se to snažíš uchopit myslí, stále v tom hledáš logiku, čeho se zachytit.

Pravda je paradoxní. Nejhlubší poznání, kdo jsi, nemá žádnou logiku.

Jenomže i nesmyslné věci nemají logiku. A těch je na světě přehršle. Tudíž k popisu nad-logických záležitostí logiku nutně potřebujeme, abychom je odlišili od nesmyslů. Odvržením logiky ztratíme dorozumívací prostředek a tedy i cestu.

Duchovní srdce není srdcem fyzickým. Je jen jedno.

Je třeba rozlišovat sféru fyzickou, duševní a duchovní. Duševní oblast je oblast pojmů, které na rozdíl od představ (skrze které poznáváme pomocí smyslů konkrétní hmotu) mají přidán nějaký aspekt absolutna (např. skrze pojem kytička mohu poznávat i konkrétní kytičky, které na Zemi třebas ani neexistují, nebo se je doposud nepodařilo vyšlechtit). To je pro nás typická sféra, na rozdíl od zvířat dokážeme pracovat s pojmy (a účinně tak hmotu přetvářet). Duchovní je oblast boží, bytí všeho: "Bůh řekl Mojžíšovi: JSEM, KTERÝ JSEM. A pokračoval: Řekni Izraelcům toto: JSEM posílá mě k vám." (Exodus 3, 14)
Nový Zákon jde ale ještě dál: zjeveného Boha lze platně ukřižovat. Zjevený Bůh není totéž co pravý Bůh, který je absolutně neuchopitelný a je tedy absolutně od všeho osvobozen: je to naprostá svoboda. Je to zmrtvýchvstalý Kristus. Je to JÁ, které není identifikováno s objektem.

Temná noc smyslů Jana od Kříže je objevení sféry Ducha. Temná noc Ducha je realizace Ježíšovy cesty.

Tenhle náčrt je samozřejmě jen jakási mapa cesty. Ale umožňuje člověku odhadnout, kde se asi tak nachází. Nebo si můžeš na základě své zkušenosti načrtnout jinou mapu, ale musíš si jí logicky odůvodnit. Jinak vytvoříš jen vzdušné zámky.

Lidstvo hloupne, to charakterizuje i porovnání té tvé citace z Listu Římanům z Bible21 (prý moderní překlad pro 21. století) s jinými překlady. Nejlepším překladem je Bible Kralická.

[Jana]

Stále se to snažíš uchopit myslí, stále v tom hledáš logiku, čeho se zachytit.

Pravda je paradoxní. Nejhlubší poznání, kdo jsi, nemá žádnou logiku.

Jenomže i nesmyslné věci nemají logiku. A těch je na světě přehršle. Tudíž k popisu nad-logických záležitostí logiku nutně potřebujeme, abychom je odlišili od nesmyslů. Odvržením logiky ztratíme dorozumívací prostředek a tedy i cestu....

Výborný postřeh:

"Jenomže i nesmyslné věci nemají logiku. A těch je na světě přehršle."

Od Probuzených, pokud začneme hledat pravdu někde ve světě, někde mimo sebe, dostaneme unisono radu: "Začni u sebe. Poznej sebe."

Logika je nádherný nástroj ke hrám mysli, ale v určitém okamžiku je třeba odložit i ji.


JSI ? Je možné si uvědomit, že jsi? Jsi si vědom toho, že si uvědomuješ, že jsi? Jsi si jist, že vědomí, že jsi, není nesmyslnou věcí?

Potřebuješ k tomuhle uvědomění nějakou logiku?

A teď to uvědomění je možné bez logiky zkoumat.

Mysl se svou logikou si může dát dovolenou.

Můžeš zapomenout na svou minulost, budoucnost, na všechno, co si o tom myslíš,

můžeš zapomenout na celý svět. Bez představ o tom, kdo jsi, kým kdo je, čím, co je, můžeš existenci vychutnávat přesně takovou, jaká právě je.

Bez myšlenek na to, co je špatně, bylo nebo by mohlo být špatně, jsi zase nevinný jak čerstvě narozené dítě.

V hloubce toho ticha vědomí JSEM - můžeš potkat boží lásku - Krista...

A tohle vědomí bez mysli, tudíž i bez logiky, Tě dokonale vstřebá.

A to stačí.

Odtud ani ta logika nemá chybu.

[P. En]

Láska a pravda mají boží logiku.

Dobře, zkusme tedy prozkoumat, jestli vyjadřuje něco pravdivého tahle první věta.

"Láska má svou (boží) logiku."

Mluvíme o bezpodmínečné lásce, která je vším, která je tím vším, co existuje, co JE. Tedy je celým Bytím, celou existencí, Bohem.

Najdi v tom logiku.

Najdi logiku v Lásce, která není zasažená myslí.

Najdi logiku v Lásce, kterou mysl neporcuje na to, co láskou je a na to, co láskou není.

Ale vždyť je to tak prosté. Co že chceš prozkoumávat? Myslíš že TO, co utváří universum, včetně bytostí co jsou schopny jej vnímat, cítit, přemýšlet, poznávat, chápat.., to dělá bez hlubší logiky. Vždyť se na to mrkni pod mikroskopem své pozornosti, a zaostřuj postupně hloub a hloub - je to dokonalá matematika, fyzika, chemie, zákonitosti co vše drží pohromadě a vedou vývojem... to vše je pravda. Můžěš tak uvidět všechny vědy i umění... Neříkam že je to rozum, cit ani logika jakou máš ty na mysli. Jsou to "božské", duchovní schopnosti, a i ty je nám dána schopnost vnímat, být jim svědkem, porozumět, a v neposlední řadě se jimi i těšit.

[Jana]

Vždyť se na to mrkni pod mikroskopem své pozornosti, a zaostřuj postupně hloub a hloub - je to dokonalá matematika, fyzika, chemie, zákonitosti co vše drží pohromadě a vedou vývojem... to vše je pravda. Můžěš tak uvidět všechny vědy i umění... Neříkam že je to rozum, cit ani logika jakou máš ty na mysli. Jsou to "božské", duchovní schopnosti, a i ty je nám dána schopnost vnímat, být jim svědkem, porozumět, a v neposlední řadě se jimi i těšit.

Rozumím. Dobře, mineme lidskou osobní mysl se svou schopností dávat si své představy do logických souvislostí.

Zůstává smyslové vnímání, které se účastní Boží hry - proměnlivosti vjemů, projevů, pocitů.... I v tom je možné pořád nalézat logiku, se kterou Einstein objeví relativitu času a prostoru.

Tím zrelativizuje veškerý projev.

A je možné jít do ještě hlubšího poznání.

Tam, kde už není nic relativního.

To, co je tady v bdění, snění i spánku stejné, ticho, ve kterém září Bytí, Kristus, boží láska.

Tohle je přesně to, k čemu navigují všichni Probuzení.

K sebepoznání.

A když dospějeme k poznání, že existence (Bytí) je láskou,

tedy, že jsi láska,

tak můžeme zkoumat, jestli to má nějakou logiku.

[lklknml]

JSI ? Je možné si uvědomit, že jsi? Jsi si vědom toho, že si uvědomuješ, že jsi? Jsi si jist, že vědomí, že jsi, není nesmyslnou věcí?

Potřebuješ k tomuhle uvědomění nějakou logiku?

A teď to uvědomění je možné bez logiky zkoumat.

Bez logiky nemůžeš zkoumat. Bez logiky bychom neměli jak rozlišit JSEM od nejsem. Neměli bychom jak posoudit, zda JSEM je či není nesmyslnou věcí, nevěděli bychom totiž, co to nesmyslná věc je.
A pomocí logiky také možno posoudit a vyjádřit jak JSEM. Zda jako fyzické tělo, jako duše či jako Duch.

Asi by to chtělo trochu více pokory Jano. Vůči těm, kteří před námi úzkou a trnitou cestou šli a zanechali nám o tom svědectví, abychom méně bloudili.
A snad i vůči těm, kteří vnímají celé naše příspěvky (nejen, co se jim z nich hodí do krámu) a trpělivě na ně odpovídají, aby nás vyvedli z bludu .

[dodo]

JSI ? Je možné si uvědomit, že jsi? Jsi si vědom toho, že si uvědomuješ, že jsi? Jsi si jist, že vědomí, že jsi, není nesmyslnou věcí?

Potřebuješ k tomuhle uvědomění nějakou logiku?

A teď to uvědomění je možné bez logiky zkoumat.

Bez logiky nemůžeš zkoumat. Bez logiky bychom neměli jak rozlišit JSEM od nejsem. Neměli bychom jak posoudit, zda JSEM je či není nesmyslnou věcí, nevěděli bychom totiž, co to nesmyslná věc je.
A pomocí logiky také možno posoudit a vyjádřit jak JSEM. Zda jako fyzické tělo, jako duše či jako Duch.

Asi by to chtělo trochu více pokory Jano. Vůči těm, kteří před námi úzkou a trnitou cestou šli a zanechali nám o tom svědectví, abychom méně bloudili.
A snad i vůči těm, kteří vnímají celé naše příspěvky (nejen, co se jim z nich hodí do krámu) a trpělivě na ně odpovídají, aby nás vyvedli z bludu .

Som si myslel, že si buddhista Zdeňku.

Buddhovo svedectvo k tomu o čom píšeš, aby sme menej blúdili:

Nemoudré uvážení (ajoniso manasikára)

Kdo nezná jevy hodné pozornosti a uvážení, uvažuje o tom, co
si nezasluhuje pozornost, a nikoliv o tom, co je hodno uvážení. A tak
nemoudře uvažuje takto: “ Byl jsem v minulosti? Nebo jsem nebyl v minulosti? Co jsem byl v minulosti? Jak jsem existoval v minulosti?...

A taktéž přítomnost ho naplňuje pochybnostmi: “Jsem? Nebo nejsem? Co jsem? Jak vůbec jsem?

[lklknml]

JSI ? Je možné si uvědomit, že jsi? Jsi si vědom toho, že si uvědomuješ, že jsi? Jsi si jist, že vědomí, že jsi, není nesmyslnou věcí?

Potřebuješ k tomuhle uvědomění nějakou logiku?

A teď to uvědomění je možné bez logiky zkoumat.

Bez logiky nemůžeš zkoumat. Bez logiky bychom neměli jak rozlišit JSEM od nejsem. Neměli bychom jak posoudit, zda JSEM je či není nesmyslnou věcí, nevěděli bychom totiž, co to nesmyslná věc je.
A pomocí logiky také možno posoudit a vyjádřit jak JSEM. Zda jako fyzické tělo, jako duše či jako Duch.

Asi by to chtělo trochu více pokory Jano. Vůči těm, kteří před námi úzkou a trnitou cestou šli a zanechali nám o tom svědectví, abychom méně bloudili.
A snad i vůči těm, kteří vnímají celé naše příspěvky (nejen, co se jim z nich hodí do krámu) a trpělivě na ně odpovídají, aby nás vyvedli z bludu .

Som si myslel, že si buddhista Zdeňku.

Buddhovo svedectvo k tomu o čom píšeš, aby sme menej blúdili:

Nemoudré uvážení (ajoniso manasikára)

Kdo nezná jevy hodné pozornosti a uvážení, uvažuje o tom, co
si nezasluhuje pozornost, a nikoliv o tom, co je hodno uvážení. A tak
nemoudře uvažuje takto: “ Byl jsem v minulosti? Nebo jsem nebyl v minulosti? Co jsem byl v minulosti? Jak jsem existoval v minulosti?...

A taktéž přítomnost ho naplňuje pochybnostmi: “Jsem? Nebo nejsem? Co jsem? Jak vůbec jsem?

Tak já bych dnes bral Slovo Buddhovo jen jako velmi orientační text jistého Němce o buddhizmu. Neboť jsou k dispozici mnohem původnější texty, které mají tudíž mnohem silnější autoritu.
Ono je totiž velmi těžké proniknout ke kořenům nějaké duchovní nauky bez vžité kultury, z které to učení vyrostlo. Někde jsem četl názor, že dnešní západní buddhisté jsou jacísi podivní křesťané zabalení do buddhistického hávu .

Ano, jsem křesťan i buddhista, nevidím to jako spor, byť mnohem bližší je mi cítění buddhistické, i v Barmě (či Thajsku), kterou jsem navštívil, jako bych tam nějak patřil, což se mi nikde jinde nestalo, asi karma (jak mě se nechtělo se vracet.. ale což už). Křesťanství totiž vychází z judaizmu a do toho pro mě není zrovna lehké se vcítit.

[Jana]

Ano, jsem křesťan i buddhista, nevidím to jako spor, byť mnohem bližší je mi cítění buddhistické, i v Barmě (či Thajsku), kterou jsem navštívil, jako bych tam nějak patřil, což se mi nikde jinde nestalo, asi karma (jak mě se nechtělo se vracet.. ale což už). Křesťanství totiž vychází z judaizmu a do toho pro mě není zrovna lehké se vcítit.

Možná, aby se to nezašmodrchalo, by bylo dobré drobet couvnout.



Do Barmy jsi přišel plný informací, všechno jsi přečetl, věděl, a tam, jako bys nic nevěděl, neznal, žádná logika, ale probudilo se vědomí jednoty. Jestli to dobře chápu. Uvědomoval sis, že tohle je ONO.

Vedle toho Tě oslovuje oběť Krista.

Je v Tobě moudrost, která má tendenci Tě navigovat do vědomí jednoty.

Nehledala bych v tom žádnou vědu. Nic Ti nebrání tohle pozvání přijmout.

Existuje někdo, kdo Tě miluje tak, že pro Tvou spásu podstoupil největší oběť.

Ačkoliv byl ukřižován a umučen, je stále tím, kdo Tě miluje a zve do Božího království.

Můžeš se jeho lásce otevřít, přijmout ji, nechat se jí naplnit, nepochybovat o ní.

[lklknml]

Do Barmy jsi přišel plný informací, všechno jsi přečetl, věděl, a tam, jako bys nic nevěděl, neznal, žádná logika, ale probudilo se vědomí jednoty. Jestli to dobře chápu. Uvědomoval sis, že tohle je ONO.

Naopak. Na hínajánový buddhizmus (Barma, Thajsko) je v knihách hleděno svrchu, jako cesta pro hloupé či taknějak sobecké. Když tam třeba i došlo na nějakou rozmluvu, vždy jsem měl argumentačně navrch a přesvědčil jsem i své oponenty, uznale pak pokyvovali hlavou "Hmm, western thinking".
Ale potkal jsem tam staršího mnicha, na kterém jsem poprvé v životě (jaksi mimo slova) poznal, že ten člověk do mě opravdu vidí a že zná cestu z té mé mentální šlamastiky, kterou jsem prožíval. Tak jsem se v tom jeho klášteře ubytoval, abych pak za ním příležitostně zašel na nějakou vážnou promluvu. A když k tomu byla asi třetí den příležitost - ouha, právě odjel a přijede za dva měsíce. Tak jsem tam teda ty 2 měsíce vydržel, i když to byly nejnáročnější měsíce v mém životě. A když jsem se ho tedy konečně dočkal, tak jsem zjistil, že on vůbec nechápe, o čem mluvím. Že prostě ty mé argumenty jsou mimo jeho obzor. Hmm, takže zase jsem se zase spletl, řekl jsem si, a odjel jsem domů. A až po té mi nějak došlo, že se již nepotřebuji zchlastat jak dobytek, ani se nepotřebuji zabít. Po příjezdu na mě známí koukali s úžasem. Lidi se na mě na ulici usmívali. Fakt jsem se jednou vrátil domů a koukal do zrcadla, co je na mě směšnýho. Dnes už na mě známí dávno nekoukaj s úžasem, ani se lidi na ulici na mě neusmívaj (možná naopak ), prostě mě to nějak zase semlelo, ale nikoli na tu samou úroveň. Uvědomil jsem si však, že to moje poznání bylo k ničemu (i když samo o sobě špatné nebylo). Protože jsem je stavěl na první místo a ulpěl na něm (tak jako ty ulpíváš na svém).

Totiž to hlavní probíhá za oponou našeho vědomí. Přeloženo do judaisticko-křesťanského kontextu, hlásám Krista ukřižovaného. Ty hlásáš něco, a já se snažím logicky korektním způsobem to zpochybnit. Netvrdím, že to tvoje něco je špatné, Ježíšovo kázání a zázraky před ukřižováním jistě nebyly špatné. Ale nepustíš li se toho (či lépe řečeno, z boží milosti se to ono pustí tebe, aka temná noc), nikdy nemůžeš pochopit radostnou zvěst Nového zákona.