Světlo a blaženost

Re: Světlo a blaženost

Nový příspěvekod Zdeněk » pon 14. říj 2019 13:52:43

Jana píše:Tady a Teď je Boží přítomnost

Co je to Tady? Co Teď vidíme, mohli bychom říci. Ale to je od nás vždycky nějak vzdáleno, čili je to tam. A protože let fotonů vždycky nějakou dobu trvá, než se nám dostane do oka, tak informace, kterou nese, už nemůže být aktuální.
Tak jaké Tady a Teď?
Zdeněk
 
Příspěvky: 498
Registrován: ned 20. led 2019 18:12:05

Re: Světlo a blaženost

Nový příspěvekod Jana » pon 14. říj 2019 17:15:30

Zdeněk píše:
Jana píše:Tady a Teď je Boží přítomnost

Co je to Tady? Co Teď vidíme, mohli bychom říci. Ale to je od nás vždycky nějak vzdáleno, čili je to tam. A protože let fotonů vždycky nějakou dobu trvá, než se nám dostane do oka, tak informace, kterou nese, už nemůže být aktuální.
Tak jaké Tady a Teď?


O těch fotonech (formě, hmotě, projevu..) a oku (smyslovém vnímání, mysli) to Probuzení vysvětlují všemi možnými a většinou moc pěknými způsoby, vlastně obvykle nevysvětlují nic jiného.

Všechno, co je jakkoliv vzdáleno, není Tady a Teď.

Proto ani smyslovým vnímáním nemůže být Boží přítomnost zachycena.

To pravé Tady a Teď je v centru Tebe, Boží přítomnost je přítomna v centru Tvé přítomnosti:

Kdo je ten, kdo je neznám a skryt v jeskyni vašeho srdce? Je to vaše skutečná tvář, váš nejintimnější přítel a je věčný. Nikdo se na něj nedívá.

Hledal jste je od místa k místu a nenacházel, protože sídlí ve vás. Ve všech srdcích. Zde jste nehledal.

Když pohlédnete do svého srdce, je po hledání. Tady cesta končí. Koloběh, karma a osud, ať je to cokoli, jsou pryč.


Ale přístup do téhle dimenze máš jen tehdy, když Tvé srdce patří Boží lásce.

Proto Papádži říká:

Když nabídnete Bohu své srdce, je vám Boží království otevřeno, ať chcete nebo ne.

V egu je srdce prodáno někomu jinému. Co se tedy má odevzdat? Co dát? Čím máte milovat, když je srdce prodáno někomu jinému?
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11422
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Světlo a blaženost

Nový příspěvekod Zdeněk » pon 14. říj 2019 21:22:00

Jana píše:Proto ani smyslovým vnímáním nemůže být Boží přítomnost zachycena.

Když tedy odmyslíš smyslové vnímání (které podkládá slova jeskyně, srdce, tvář...), co zbude z těch tvých citací? "Strhané struny zvuk, zborcené harfy tón" (K.H.Mácha). Tedy nic, co by ego chtělo slyšet a čím se mohlo ukájet.
Proto psáno jest - "kdo pláčou, jako by neplakali, a kdo jsou veselí, jako by nebyli, a kdo kupují, jako by nevlastnili, kdo užívají věcí tohoto světa, jako by neužívali; neboť podoba tohoto světa pomíjí" (1 Kor 7). Čili kdo čte texty, jako je četl bez významu, neboť prst není měsíc (když už tedy tu a tam třeba i na něj ukazuje).
Zdeněk
 
Příspěvky: 498
Registrován: ned 20. led 2019 18:12:05

Re: Světlo a blaženost

Nový příspěvekod Jana » úte 15. říj 2019 6:02:27

Zdeněk píše:Když tedy odmyslíš smyslové vnímání ...


Když centrum vědomé existence není ve snu o sobě, v osobě, v tělesném prožívání, v mysli, ....

Je samo v Sobě, zůstává tady to, co bylo před tím, než ses narodil, totéž, než ses z hlubokého sladkého spánku beze snů probudil .

Svobodné nekonečné nekončící ticho prozářené blahem...a ta krása prostupuje vším, co existuje. To je Boží království.


Proto psáno jest - "kdo pláčou, jako by neplakali, a kdo jsou veselí, jako by nebyli, a kdo kupují, jako by nevlastnili, kdo užívají věcí tohoto světa, jako by neužívali; neboť podoba tohoto světa pomíjí" (1 Kor 7). Čili kdo čte texty, jako je četl bez významu, neboť prst není měsíc (když už tedy tu a tam třeba i na něj ukazuje)......
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11422
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Světlo a blaženost

Nový příspěvekod Zdeněk » úte 15. říj 2019 8:03:20

Jana píše:Když centrum vědomé existence není ve snu o sobě, v osobě, v tělesném prožívání, v mysli, ....

Je samo v Sobě, zůstává tady to, co bylo před tím, než ses narodil, totéž, než ses z hlubokého sladkého spánku beze snů probudil .

Svobodné nekonečné nekončící ticho prozářené blahem...a ta krása prostupuje vším, co existuje. To je Boží království.

Kdyby tomu bylo tak, bylo by to nekonečné vězení.

Je to, na co se nadá ukázat, co se nedá pojmenovat, co se myslí (či něčím) nedá uchopit, neboli NIC. Neexistuje, čím by to bylo lze vyjevit, tato slova nevyjímaje. V tom je svoboda.
Proto Ježíš zemřel na kříži, aby nám to ukázal, ukázal cestu ke svobodě.
Zdeněk
 
Příspěvky: 498
Registrován: ned 20. led 2019 18:12:05

Re: Světlo a blaženost

Nový příspěvekod Jana » úte 15. říj 2019 11:19:28

Zdeněk píše:
Jana píše:Když centrum vědomé existence není ve snu o sobě, v osobě, v tělesném prožívání, v mysli, ....

Je samo v Sobě, zůstává tady to, co bylo před tím, než ses narodil, totéž, než ses z hlubokého sladkého spánku beze snů probudil .

Svobodné nekonečné nekončící ticho prozářené blahem...a ta krása prostupuje vším, co existuje. To je Boží království.

Kdyby tomu bylo tak, bylo by to nekonečné vězení.


Ó ano. Ale jen v případě, že tady bude ten někdo, kdo by v tom vězení mohl být. Jen v případě, že tady chybí poznávaná moudrost:

"NEJSEM ABSOLUTNĚ NIC"

Je to, na co se nadá ukázat, co se nedá pojmenovat, co se myslí (či něčím) nedá uchopit, neboli NIC. Neexistuje, čím by to bylo lze vyjevit, tato slova nevyjímaje. V tom je svoboda.

Přesně tak.

A zároveň nechybí poznání, že Láska - Bůh je vším.

Proto Ježíš zemřel na kříži, aby nám to ukázal, ukázal cestu ke svobodě.


:)

Obrázek
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11422
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Světlo a blaženost

Nový příspěvekod Zdeněk » úte 15. říj 2019 12:22:01

Jenom bych chtěl nesměle špitnoul, že je rozdíl mezi věděním a realizací (jako je rozdíl číst o ukřižování a být ukřižován).

A tak jako blázen držený v cvokhauzu si o sobě myslí, že je Kryštof Kolumbus, tak zrovnatak to může dopadnout s poutníkem k Absolutnu.
Ale to bylo myšleno jen jako takové všeobecné na nikoho nemířící připodotkutí :).
Zdeněk
 
Příspěvky: 498
Registrován: ned 20. led 2019 18:12:05

Re: Světlo a blaženost

Nový příspěvekod Jana » úte 15. říj 2019 14:29:56

Zdeněk píše:Ale to bylo myšleno jen jako takové všeobecné na nikoho nemířící připodotkutí :).


Tak z toho mám radost. A při důkladném zkoumání skutečnosti se přijde na to, že tady ani není nikdo skutečný, na koho by mohlo být mířeno (leda tak na Boha, který je vším, a to by byla do nebe volající hloupost, jestli je jasné, že Bůh je milovaná milující Láska, na tu by mohl mířit leda idiot).
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11422
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Světlo a blaženost

Nový příspěvekod Jana » ned 23. úno 2020 13:11:20

Linda píše:
Návštěvník píše:přidávám se, taky tomu co Jana píše nerozumím, ale přiznávám že nerozumím i jiným věcem
je tady někdo kdo jí rozumí?

Pokouším se o to, celou řadu let. A zdravím - ahoj Taro, Pedrito i všichni ostatní :)

Jani, ... tolik let se furt někdo snaží tě z těch kolejí sundat a nic a nic a nic :-)

Už hodně dlouho – kdysi na Jitřní zemi a na Mozaice, a pak tady – sleduju nejrůznější pokusy Janu přesvědčit, že iluzorní dualita, projev Jediného Bytí, v sobě obsahuje a ze Sebe Samé vytváří oba dva póly projevů: všechno pozitivní i všechno negativní.

No, možná mi – konečně – začalo docházet, proč jsou všechny tyhle naše pokusy marné.

Kdyby po mnoho let bylo součástí mé profese pečovat v nemocnici o těžce zraněné a umírající děti, asi jediný způsob, jak to dělat, by bylo úplně popřít existenci čehokoliv negativního. Odmítala bych vnímat jakékoliv negativní projevy duality (rovnou bych je prohlásila za neskutečné), ale intenzivně bych vnímala všechny pozitivní projevy duality, a měla bych radost ze všeho pozitivního (bez potřeby uvidět to pozitivní i svou radost z toho jako něco neskutečného). Odpojila bych se tím od vnímání jednoho z obou pólů duality, toho negativního, protože tak často vnímat hrozné utrpení bezmocných dětí i jejich zoufalých rodičů, když neexistuje už žádná lékařská možnost to ovlivnit, by asi stejně jako u každého citlivého člověka velmi brzy vedlo k totálnímu zhroucení. Jediná možnost, jak tuhle profesi dlouhodobě, po celé roky dělat, by byla naprosto odmítat existenci čehokoliv negativního. Bylo by pak ovšem nezbytné neustále znovu a znovu se v tom přesvědčení utvrzovat – přesvědčováním každého, kdo to vidí jinak.

Mohla by se objevit šance připustit existenci všech těch negativních projevů a začít je vnímat stejně, jako se vnímají všechny pozitivní?

Ochota plně vnímat a přijímat obojí, tedy nejen to, co se v dualitě vnímá jako pozitivní, ale i všechno, co se vnímá jako negativní, včetně příležitosti uvidět, že obojí je projevem Všetvořícího Bytí, by se (možná) objevila až v důchodu, když každodenní kontakt s trpícími a umírajícími dětmi skončil. Ale těžko říct, jak velká bude šance připustit konečně existenci něčeho, co po celou dobu až doteď prostě existovat nesmělo.

Tady asi člověk nic nezmůže, nezbývá než přijmout, že to tak prostě je.

A popřát, aby – až k tomu dojde – zmizela potřeba pokaždé utéct k představě, že "Nic z toho, co trpící právě prožívá, neexistuje. Neexistuje (jeho) tělo, (jeho) pocity, (jeho) myšlenky, protože je jen Já " - na rozdíl od toho, co se vnímá jako pozitivní a u čeho nevzniká zájem uvidět, že ani nic z toho, co je oblažující, včetně vlastní radosti z toho neexistuje, protože je jen Já.

Jednou možná odložení toho růžového ochranného krunýře bude úlevou, která dá sílu unést dodatečnou konfrontaci se všemi odmítnutými negativními pocity, uloženými kdesi v podvědomí, protože vnímat je by tehdy bylo naprosto zničující.


Obrázek


Lído, je to moc pěkný elaborát, pěkná myšlenka, na kterou opakovaně poukazuješ, ale věc se má drobátko jinak.

Poznání, že je naše podstata ve skutečnosti šťastná, že veškeré problémy i utrpení pramení jen z nepoznávání toho, kým ve skutečnosti jsme, se objevilo ještě před tím, než se objevila práce s dětmi.

Je krásné poznávat bytosti, které se ze svých snů o trápení, nesvobodě, probouzejí a poznávají to, co říkají o naší podstatě Probuzení.
Je krásné, když jsou naši milovaní šťastní.

A když jsi opravdu šťastná, nepřipoutaná k žádným představám, kde by se vzala potřeba dělit existenci na dobrou a zlou?

:)
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11422
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Světlo a blaženost

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 23. úno 2020 13:52:46

Návštěvník
 

Re: Světlo a blaženost

Nový příspěvekod Jana » ned 23. úno 2020 14:00:49

Návštěvník píše:http://www.advaita.cz/24926-co-je-advaita


Díky

cituji ze Tvého odkazu:

Utrpení
Jakmile ego ve své roli pseudo-subjektu začne přemýšlet na základě porovnávání vzájemně závislých protikladů, vzniká proces konceptualizace (tvoření pojmů). Ego nepřijímá dualitu vzájemně závislých protikladů, neboť nechápe jejich neoddělitelnost. Přeje si dobro, radost, krásu, ctnost a odmítá zlo, bolest, ošklivost a hřích. Tím vzniká utrpení ega.


No vidíš to, vlivem ega vzniká utrpení a ne štěstí.

Štěstí je naše přirozenost, která ego k životu nepotřebuje.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 11422
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Předchozí

Zpět na Co mě napadá

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník