Dotaz

Re: Dotaz

Nový příspěvekod Tara » ned 13. říj 2019 10:50:40

Nj, Miroslav má pravdu..., když si chceme ještě vybírat, aby to bylo do světla, to je nahouby, to je smlouvání...

Četl jsi Zdeňku povídku Slavná Nemesis od Ladislava Klímy? Nebo, teď mi Miroslave pomož, jak se jmenuje POVÍDKA ...., jak ten sebevrah skočil ze skály a tam našel příbytek, v něm krásnou, moudrou dívku a starce....

Vo tom to je :-)

SKOČIT!

"Skočit" v absolutním odevzdání, není tu místečka pro jakýkoli záchytný bod (zisk), nic, nic, a jak píše Jana kousek vedle, Před silným rozhodnutím se vše skloní. Co se stane, řeknete-li: "Udělám to tady a teď?" Nebesa se zachvějí. Bozi se budou třást a nabídnou vám všechno.
A ne, že řeknete-li si, ale vy to SKUTEČNĚ UDĚLÁTE!!!

PS: Lehce se to píše :confused: :D
Uživatelský avatar
Tara
 
Příspěvky: 2683
Registrován: stř 20. lis 2013 8:44:22

Re: Dotaz

Nový příspěvekod Tara » ned 13. říj 2019 11:12:34

Skála sebevrahů, se jmenuje ta povídka, vložím ji do vlákna Tara, do Příběhů.
Uživatelský avatar
Tara
 
Příspěvky: 2683
Registrován: stř 20. lis 2013 8:44:22

Re: Dotaz

Nový příspěvekod lklknml » ned 13. říj 2019 12:19:53

Tara píše:Četl jsi Zdeňku povídku Slavná Nemesis od Ladislava Klímy?
Jo jo, poutavé. Drama. To dělá mysli dobře :).
lklknml
 
Příspěvky: 2410
Registrován: ned 20. led 2019 18:12:05

Re: Dotaz

Nový příspěvekod Tara » ned 13. říj 2019 12:28:35

Zdeněk píše:
Tara píše:Četl jsi Zdeňku povídku Slavná Nemesis od Ladislava Klímy?
Jo jo, poutavé. Drama. To dělá mysli dobře :).

No mysli jak mysli. Pokud to pobereš jen hlavou, jak vy většinou chlapi pobíráte, pak to může být dobré dočasné odreagování, drama, jak říkáš :-)
Ale pokud to, co čteš, zároveň prožíváš, celým srdcem, duší, myslí, jak to mám já, když mě něco zaujme, pak ti to může dát i něco více než adrenalin....
Např. když jsem četla Milarepu (z pera E. Tomáše), jsem měla dokonce pocit, co pocit, JISTOTU, že mohu létat (u pasáží, jak koketoval s magií)...., bylo to tak silné, až mě kamarád, když jsem mu to tehdy povídala říkal: "a na co by ti to bylo"?
:-)

Nejdůležitější je ta STOPA = prožitek...

Možná málo kdo umí vnímat celou svou duší (když ho něco zaujme)...., proto já potřebuji příběhy, abych .... :-)

Tož si podejte s Miroslavem ruce, chlapi jedni hlavoví :-)
Uživatelský avatar
Tara
 
Příspěvky: 2683
Registrován: stř 20. lis 2013 8:44:22

Re: Dotaz

Nový příspěvekod lklknml » ned 13. říj 2019 12:41:49

Tara píše:No mysli jak mysli. Pokud to pobereš jen hlavou, jak vy většinou chlapi pobíráte, pak to může být dobré dočasné odreagování, drama, jak říkáš :-)
Ale pokud to, co čteš, zároveň prožíváš, celým srdcem, duší, myslí, jak to mám já, když mě něco zaujme, pak ti to může dát i něco více než adrenalin....
Např. když jsem četla Milarepu (z pera E. Tomáše), jsem měla dokonce pocit, co pocit, JISTOTU, že mohu létat (u pasáží, jak koketoval s magií)....
Jo jo, tak to u dobrého dramatu bývá, že vtáhne do děje, vtáhne srdce, duši, mysl... že i realita je oproti tomu jen suchopárný hadr :).

Tara píše:Nejdůležitější je ta STOPA = prožitek...
Nicméně prožitek osvícení není prožitek ega.
lklknml
 
Příspěvky: 2410
Registrován: ned 20. led 2019 18:12:05

Re: Dotaz

Nový příspěvekod Tara » ned 13. říj 2019 12:48:23

Nicméně prožitek osvícení není prožitek ega.

Jistě, o tom žádná :-)

Měla jsem to štěstí, snad ho mám pořád :-), že se mi do rukou dostávaly, dostávají právě ty knížky, ale např. i hudba nebo obraz, co právě "potřebuji", abych něco prožitím pochopila...

Osvícení je jiná kapitola... :-), tam by sis dobře pokecal s Janou, muhehe :-)
Uživatelský avatar
Tara
 
Příspěvky: 2683
Registrován: stř 20. lis 2013 8:44:22

Re: Dotaz

Nový příspěvekod miroslav » ned 13. říj 2019 14:51:18

Pojmy jako osvícení, podobně stejně jako satori jsou matoucí pojmy, lákavé bludičky pro duchovní materialisty.
Tedy pro ty, kteří chtějí na duchovní cestě něco získat, něčeho dosáhnout, být zdravý, správný, šťastný atd. Ale to je chybná motivace.

Lepší označení pro cíl je pojem poznání a osvobození. Na něm je lépe vidět, že duchovní cesta je procesem postupného poznávání, odvykání a osvobozování se od závislostí a zlozvyků mysli a srdce. K tomu osvobozování napomáhá buď rutina (v klášterech a pod.), a/nebo dílčí (větší či menší) osvícení, pochopení, uvidění a na základě toho zanechání, uvolnění a zase pochopení, uvidění atd.

Smyslem, podstatou těchto cvičení je pročistit mysl od nevědomých závislostí, komplexů, zauzlenin atd, které se promítají do těla a vytvářejí jeho hutnost, neprostupnost až mrtvost.
Čili "zprázdnit" zprůhlednit tělo pro vědomí, učinit ho přirozeně vědomým. A pak se zaměřit na páteř. A to tak, že se vědomí stáhne do ústředního nervu (což se přirozeně děje, když "duše" opouští tělo). Vědomí se stáhne tak, že vše odmítne, pustí, opustí a jak říkal Ramana Mahariši "Je-li životní síla soustředěna jen v nervu ústředním, je to plamenný žár askeze".
"Každé přání po návratu do tohoto světa zdání a strachu musí zhasnout jako život ve sťatém těle", tedy nenávratně, s absolutním odhodláním, nikoliv zkusmo.

A k tomuto by člověka mohla postupně uschopnit mimo jiné cvičení z tajných nauk - např. Stezka mystické oběti a další. Důležité a zásadní je touha po Pravdě (odmítnutí, prohlédnutí všeho klamného) a odhodlání jít za Pravdou jakoukoliv cestou, ať přes nebe a nebo přes peklo.


Pro ilustraci z Minaříkem přeložené nauky "Stezka mystické oběti":


26. Vy, duchové osmi řádů sansarického a nesansarického
bytí,
vy elementální bytosti nelidské,
vy zlé škodolibé voje masožravých šotků,
kteří svádíte zbožné na falešnou stopu.
Natažená lidská kůže pokrývající všechen prostor
je naplněna masem, kostmi a krví oběti.
Slabochem bych byl, kdybych pomyslil,
že je to „moje“ a že jsem to „já“.
Nevděčníky pak vy, kdybyste si nedopřáli té oběti.
Pospěšte si a zhltněte ji syrovou,
nebo chcete-li, v klidu uvařenou a jezte ji kus po kusu
a nenechte ani drobeček.


..................

Při černé obětní hostině spatřuj,
jako by se v tobě hromadily vlastní i cizí nemoci, zlomyslnost,
hříchy a utrpení všeho druhu,
dílo zlých démonů od pradávných dob,
jako bys zlou karmu podobnou černým mračnům sál
do těla,
jež požíráno genii a démony se proměňuje v čerň jejich
těl. [/i]



Poněkud opačné představy a snahy něž mají lidé ztotožňující se se svým tělem, jeho bolestmi a radostmi, není-liž pravda.

Takové cvičení je dobrá zkouška, myslíme-li to s tím rozpuštěním nevědomosti doopravdy, zda jsme opravdu ochotni obětovat - vzdát se všeho, nebo jestli bychom byli raději zdraví a tu duchovnost jen tak šolichat. "Zabývat se duchovností" , předvádět se, kritizovat a klábosit.
:)
Uživatelský avatar
miroslav
 
Příspěvky: 3406
Registrován: čtv 29. kvě 2014 9:33:24

Re: Dotaz

Nový příspěvekod Tara » ned 13. říj 2019 15:14:34

Nevím, jak a kudy jsi šel ty, nebo jdeš, ale pro moji náturu je jakékoli, opakuji jakékoli cvičení pasé.

Pokud se tak ne- u - děje samo od sebe, přirozenou cestou, je to šit!

Nikdy nikdo by neměl něco praktikovat tak a proto, že to někde někdo napsal, nebo doporučil, bo by to byl úplně zbytečný počin a hlavně - hlavový kalkul!!!!

Proto si myslím tyto nauky měly být a platí to pořád, skryty dychtivým hlavám, které za honbou za osvícením vyzkoušejí všechno. Uf. Fuj!

A divím se tobě, Miroslave, že to tu vytahuješ na světlo boží!!!

Přece musíš vědět, vidět, že CVIČENÍM!!!!!!!!!!!!! TO prostě nezíškách, nemáš, alespoň ne to pravé, ryzíííí ♥
Uživatelský avatar
Tara
 
Příspěvky: 2683
Registrován: stř 20. lis 2013 8:44:22

Re: Dotaz

Nový příspěvekod miroslav » ned 13. říj 2019 17:20:22

Tara píše:
Přece musíš vědět, vidět, že CVIČENÍM!!!!!!!!!!!!! TO prostě nezíškách, nemáš, alespoň ne to pravé, ryzíííí ♥


"To" cvičením nezískáš, to máš pravdu.
Taky nejde o to, něco získat. Alespoň mně o to nejde.

Ke cvičení máš evidentně negativní vztah. Máš ho nějakou negativní zkušeností zprotivené.
Pro mne je cvičené přirozené. Je to stejné jako s chozením, hraním na hudební nástroj, háčkováním, čtením, lezením po skalách atd. Je úplně přirozené, člověka to baví a proto to dělá a přitom se učí. Nemusí v tom být vůbec žádný kalkul nebo očekávání.

Já si třeba něco o nějakém cvičení (činnosti) přečtu - specielně toto "cvičení" mne zaujalo, uvědomím si že je to fakt zkusit si jestli jsem ochoten se takto obětovat - tělo, zdraví atd, zkusím si to a to vyvolá - třeba že jestli člověk tím něco nepokouší, jestli by se naopak před něčím takovým měl chránit, u Honzama to např. vyvolalo odpor - no a to mohu pozorovat uvědomit si svoje reakce, obavy, odhodlání atd.

Dříve jsem sedával také v dlouhých meditacích a bylo to podobně motivované a dělané jako když jdeš na dlouhý krásný výlet do hor.
Prostě člověk je zvídavý a díky tomu se přirozeně učí.

To "cvičení", jak ho vidíš ty by nastalo kdyby člověk trpěl nějakými ambicemi, chtěl by vyniknout, být konečně někým atd. To je pak ten duchovní materialismus - něco za něco.
Uživatelský avatar
miroslav
 
Příspěvky: 3406
Registrován: čtv 29. kvě 2014 9:33:24

Re: Dotaz

Nový příspěvekod Tara » ned 13. říj 2019 18:29:22

No máš asi pravdu. Podobně jsem s radostí a chutí začala praktikovat ten chaneling...

Možná právě proto, že vidím, jak cokoli praktikované "osobou" je k ničemu, jsem k tomu, mírně řečeno, skeptická :-)
Uživatelský avatar
Tara
 
Příspěvky: 2683
Registrován: stř 20. lis 2013 8:44:22

Re: Dotaz

Nový příspěvekod lklknml » ned 13. říj 2019 19:21:02

miroslav píše:Pojmy jako osvícení, podobně stejně jako satori jsou matoucí pojmy, lákavé bludičky pro duchovní materialisty.
Tedy pro ty, kteří chtějí na duchovní cestě něco získat, něčeho dosáhnout, být zdravý, správný, šťastný atd. Ale to je chybná motivace.

Lepší označení pro cíl je pojem poznání a osvobození. Na něm je lépe vidět, že duchovní cesta je procesem postupného poznávání, odvykání a osvobozování se od závislostí a zlozvyků mysli a srdce. K tomu osvobozování napomáhá buď rutina (v klášterech a pod.), a/nebo dílčí (větší či menší) osvícení, pochopení, uvidění a na základě toho zanechání, uvolnění a zase pochopení, uvidění atd.

Smyslem, podstatou těchto cvičení je pročistit mysl od nevědomých závislostí, komplexů, zauzlenin atd, které se promítají do těla a vytvářejí jeho hutnost, neprostupnost až mrtvost.
Čili "zprázdnit" zprůhlednit tělo pro vědomí, učinit ho přirozeně vědomým. A pak se zaměřit na páteř. A to tak, že se vědomí stáhne do ústředního nervu (což se přirozeně děje, když "duše" opouští tělo). Vědomí se stáhne tak, že vše odmítne, pustí, opustí a jak říkal Ramana Mahariši "Je-li životní síla soustředěna jen v nervu ústředním, je to plamenný žár askeze".
"Každé přání po návratu do tohoto světa zdání a strachu musí zhasnout jako život ve sťatém těle", tedy nenávratně, s absolutním odhodláním, nikoliv zkusmo.

A k tomuto by člověka mohla postupně uschopnit mimo jiné cvičení z tajných nauk - např. Stezka mystické oběti a další. Důležité a zásadní je touha po Pravdě (odmítnutí, prohlédnutí všeho klamného) a odhodlání jít za Pravdou jakoukoliv cestou, ať přes nebe a nebo přes peklo.


Pro ilustraci z Minaříkem přeložené nauky "Stezka mystické oběti":


26. Vy, duchové osmi řádů sansarického a nesansarického
bytí,
vy elementální bytosti nelidské,
vy zlé škodolibé voje masožravých šotků,
kteří svádíte zbožné na falešnou stopu.
Natažená lidská kůže pokrývající všechen prostor
je naplněna masem, kostmi a krví oběti.
Slabochem bych byl, kdybych pomyslil,
že je to „moje“ a že jsem to „já“.
Nevděčníky pak vy, kdybyste si nedopřáli té oběti.
Pospěšte si a zhltněte ji syrovou,
nebo chcete-li, v klidu uvařenou a jezte ji kus po kusu
a nenechte ani drobeček.


..................

Při černé obětní hostině spatřuj,
jako by se v tobě hromadily vlastní i cizí nemoci, zlomyslnost,
hříchy a utrpení všeho druhu,
dílo zlých démonů od pradávných dob,
jako bys zlou karmu podobnou černým mračnům sál
do těla,
jež požíráno genii a démony se proměňuje v čerň jejich
těl. [/i]



Poněkud opačné představy a snahy něž mají lidé ztotožňující se se svým tělem, jeho bolestmi a radostmi, není-liž pravda.

Takové cvičení je dobrá zkouška, myslíme-li to s tím rozpuštěním nevědomosti doopravdy, zda jsme opravdu ochotni obětovat - vzdát se všeho, nebo jestli bychom byli raději zdraví a tu duchovnost jen tak šolichat. "Zabývat se duchovností" , předvádět se, kritizovat a klábosit.
:)

Jo, jo, dobré, takové dramatické, takové se zařváním vrhnutí se do propasti :).

Podle mé zkušenosti scénáře dramat mysli nefungují. Ani nemohou - ego není subjektem osvícení. Tudíž jsou jeho dramatické scénáře zbytečné, zcestné.

Sorry
lklknml
 
Příspěvky: 2410
Registrován: ned 20. led 2019 18:12:05

Re: Dotaz

Nový příspěvekod lklknml » ned 13. říj 2019 19:22:46

Tara píše:pro moji náturu je jakékoli, opakuji jakékoli cvičení pasé.

Pokud se tak ne- u - děje samo od sebe, přirozenou cestou, je to šit!

Když dostatečně dlouho cvičíš, pak to nakonec děláš naprosto přirozeně. :)
lklknml
 
Příspěvky: 2410
Registrován: ned 20. led 2019 18:12:05

Re: Dotaz

Nový příspěvekod Tara » ned 13. říj 2019 19:40:20

Takže když dostatečně dlouho chlastám, dělám to zcela přirozeně.
Aaaaaa ???
Uživatelský avatar
Tara
 
Příspěvky: 2683
Registrován: stř 20. lis 2013 8:44:22

Re: Dotaz

Nový příspěvekod lklknml » ned 13. říj 2019 20:06:19

Tara píše:Takže když dostatečně dlouho chlastám, dělám to zcela přirozeně.
Aaaaaa ???
A budeš ochlasta. Na to se snad ptát není třeba :).
lklknml
 
Příspěvky: 2410
Registrován: ned 20. led 2019 18:12:05

Re: Dotaz

Nový příspěvekod miroslav » ned 13. říj 2019 20:34:04

Zdeněk píše:Jo, jo, dobré, takové dramatické, takové se zařváním vrhnutí se do propasti :).

Podle mé zkušenosti scénáře dramat mysli nefungují. Ani nemohou - ego není subjektem osvícení. Tudíž jsou jeho dramatické scénáře zbytečné, zcestné.

Sorry

Ano ego není subjektem ani osvícení ani ničeho jiného. Ale je překážkou osvícení a hlavně osvobození. Takže to, co ho ego vede do "propasti" vede k osvícení a hlavně k osvobození od závislostí a iluzí ega.
Ta toje závislost na těle - zdraví těla a posuzování Mistrů podle toho jak zacházeli se svým tělem a těly druhých, je zcela normální, bohužel nic moc osvícená.
Ale to se časem podá.
Ty to dáš!
:)
Uživatelský avatar
miroslav
 
Příspěvky: 3406
Registrován: čtv 29. kvě 2014 9:33:24

Re: Dotaz

Nový příspěvekod miroslav » ned 13. říj 2019 20:46:53

Tara píše:No máš asi pravdu. Podobně jsem s radostí a chutí začala praktikovat ten chaneling...

Možná právě proto, že vidím, jak cokoli praktikované "osobou" je k ničemu, jsem k tomu, mírně řečeno, skeptická :-)


Myslíš, že bys nebyla schopná cvičit "až do roztrhání těla" ani kvůli někomu, koho bys nade vše milovala?
Někoho skutečného, druhého který existuje mimo tvoji mysl a představy.
To je totiž dobrá motivace i hory přenášející - ne kvůli sobě.
To je cesta k překročení ega, sebestřednosti. Vystoupení ze svých třeba i božských (sebezbožňujících) iluzí.
Málo kdo z lidí je ale schopen takové obětavé (ne chtivé) lásky...
Je to velká Milost.

To je otázka k zamyšlení nad sebou - stejně tak jako ta cesta citované rituální oběti
O co nám vlastně jde??
Proč by se člověk obětoval zcela a úplně pro nic?

Těžko to popsat někomu, kdo to ...
:)
Uživatelský avatar
miroslav
 
Příspěvky: 3406
Registrován: čtv 29. kvě 2014 9:33:24

Re: Dotaz

Nový příspěvekod lklknml » pon 14. říj 2019 13:36:24

miroslav píše:
Zdeněk píše:Jo, jo, dobré, takové dramatické, takové se zařváním vrhnutí se do propasti :).

Podle mé zkušenosti scénáře dramat mysli nefungují. Ani nemohou - ego není subjektem osvícení. Tudíž jsou jeho dramatické scénáře zbytečné, zcestné.

Sorry

Ano ego není subjektem ani osvícení ani ničeho jiného. Ale je překážkou osvícení a hlavně osvobození. Takže to, co ho ego vede do "propasti" vede k osvícení a hlavně k osvobození od závislostí a iluzí ega.
Ta toje závislost na těle - zdraví těla a posuzování Mistrů podle toho jak zacházeli se svým tělem a těly druhých, je zcela normální, bohužel nic moc osvícená.
Ale to se časem podá.
Ty to dáš!
:)

Důvěřoval bys někomu, kdo by vyučoval jak hubnout, a dostal se přitom do stavu 200kg nadváhy (a to není nikterak přehnané srovnání, právě naopak)?
Vzpamatuj se Miroslave... :)
lklknml
 
Příspěvky: 2410
Registrován: ned 20. led 2019 18:12:05

Re: Dotaz

Nový příspěvekod miroslav » pon 14. říj 2019 19:04:25

Zdeněk píše:Důvěřoval bys někomu, kdo by vyučoval jak hubnout, a dostal se přitom do stavu 200kg nadváhy (a to není nikterak přehnané srovnání, právě naopak)?
Vzpamatuj se Miroslave... :)


Mně to nepřipadá, že by Trungpa kázal vodu a pil víno, tedy že by vyučoval něco jiného, než žil.
Napsal například i o tom alkoholu a o jeho možné roli ve zkoumání mysli, pokud je opojení alkoholem spojeno s bdělostí ("Alkohol jed či lék?").
Podobně o sexu a penězích ("Práce, sex, peníze").
On zkrátka žil a učil vadžrajánu a to není pro ty, kteří mají tendence k závislostem všeho druhu a proto některé oblasti života jsou pro ně zatím nebezpečné - z duchovního hlediska a proto je dobře když s takovými věcmi neexperimentují. Pro ty je osvědčená Buddhova osmidílná stezka a nějakou vadrajánou by se neměli vzrušovat ani ji neznale odsuzovat a hlavně ji prakticky nezkoušet, dokud se nedostanou za mysl.

Uchlastání se je z pohledu těla a psychosomatiky oproti stezce mystické oběti jenom čajíček. Bereme-li cestu mystické oběti opravdově a ne jen jako dramatickou zábavu pro mysl, která se nás netýká, tedy aniž bychom se něčeho takového vůbec odvážili. Naopak obvykle hledáme léčitele na naše degenerativní choroby, neb se bojíme nastupující dezintegrace těla a smrti - nemocí, bolesti, neschopnosti a konce těla. A pro takovou mysl je časté opájení se alkoholem nebezpečné a zhoubné. O tělo zas tak nejde. Dříve či později přestane fungovat. Když jdeš do boje (nebo jako hasič hasit požár), také tím tělo a život v tomto těle může utrpět a to dokonce rychleji než požíváním alkoholu.
:)
Uživatelský avatar
miroslav
 
Příspěvky: 3406
Registrován: čtv 29. kvě 2014 9:33:24

Re: Dotaz

Nový příspěvekod lklknml » pon 14. říj 2019 21:08:24

miroslav píše:
Zdeněk píše:Důvěřoval bys někomu, kdo by vyučoval jak hubnout, a dostal se přitom do stavu 200kg nadváhy (a to není nikterak přehnané srovnání, právě naopak)?
Vzpamatuj se Miroslave... :)


Mně to nepřipadá, že by Trungpa kázal vodu a pil víno, tedy že by vyučoval něco jiného, než žil.
Napsal například i o tom alkoholu a o jeho možné roli ve zkoumání mysli, pokud je opojení alkoholem spojeno s bdělostí ("Alkohol jed či lék?").
Podobně o sexu a penězích ("Práce, sex, peníze").
On zkrátka žil a učil vadžrajánu a to není pro ty, kteří mají tendence k závislostem všeho druhu a proto některé oblasti života jsou pro ně zatím nebezpečné - z duchovního hlediska a proto je dobře když s takovými věcmi neexperimentují. Pro ty je osvědčená Buddhova osmidílná stezka a nějakou vadrajánou by se neměli vzrušovat ani ji neznale odsuzovat a hlavně ji prakticky nezkoušet, dokud se nedostanou za mysl.

Uchlastání se je z pohledu těla a psychosomatiky oproti stezce mystické oběti jenom čajíček. Bereme-li cestu mystické oběti opravdově a ne jen jako dramatickou zábavu pro mysl, která se nás netýká, tedy aniž bychom se něčeho takového vůbec odvážili. Naopak obvykle hledáme léčitele na naše degenerativní choroby, neb se bojíme nastupující dezintegrace těla a smrti - nemocí, bolesti, neschopnosti a konce těla. A pro takovou mysl je časté opájení se alkoholem nebezpečné a zhoubné. O tělo zas tak nejde. Dříve či později přestane fungovat. Když jdeš do boje (nebo jako hasič hasit požár), také tím tělo a život v tomto těle může utrpět a to dokonce rychleji než požíváním alkoholu.
:)

Lze dobře žít a lze i dobře umírat. Nemusíš hned podsouvat druhým strach, snaží-li se o to.

Hmm, takže dostat se na 200kg nadváhy je vyšší cesta hubnutí, která není pro každého... Miroslave, ty už musíš mít analogicky dost upito...
Protože jsem však počínajícím alkoholikem byl (a snažil se mnohokrát o bdělost během chlastu mimochodem) a taky byl dokonale (tj. nemusím abstinovat) hínajánou vyléčen (na rozdíl od Trungpa), tak na mě tvoje řeči neplatí - ty prostě analogicky chlastat chceš. Nu tak prosím, jsi už velký kluk.
lklknml
 
Příspěvky: 2410
Registrován: ned 20. led 2019 18:12:05

Re: Dotaz

Nový příspěvekod miroslav » úte 15. říj 2019 10:51:46

Zdeněk píše:Lze dobře žít a lze i dobře umírat. Nemusíš hned podsouvat druhým strach, snaží-li se o to.


Už na pozadí tohoto prohlášení je obsažen neuvědomělý strach, aby člověk nežil špatně a špatně neumřel, aby nedělal chyby, strach z utrpení a touha po blaženosti, štěstí, naplnění, sebepotvrzení atd.
Je to nevědomý strach a touha, které nás směrují k "lepšímu"
To je normální. Není na tom nic špatně, zkrátka je to tak a člověk si ten "cukr a bič" ve své duši může uvědomit, uvidět ho. Je to evoluční motor, který z červů postupně téměř mechanicky (náhodou a výběrem prostředí) vyvinul člověka, současného krále zvířat :)
Uživatelský avatar
miroslav
 
Příspěvky: 3406
Registrován: čtv 29. kvě 2014 9:33:24

PředchozíDalší

Zpět na Co mě napadá

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 8 návštevníků