od Návštěvník » úte 08. říj 2019 7:02:32
Řekl jste, že každý, koho potkáváte, má smetí, a tak jsem ztratil naději.
Já jsem vám však řekl, abyste je odhodil. Udělal jste to?
Ne
Pak máte pravdu, že není naděje. Samotná naděje je smetí. Očekávání, že se stanete někdy později něčím jiným, je celá hromada smetí ve vaší hlavě. Jestliže je nechcete odhodit, máte-li je rád, pak si je ponechte. Někoho, kdo tuto práci udělá, potřebujeme také. Lidi, kteří odstraňují smetí, potřebuje každé město. Když jste smetí neodhodil, přestože jsem vám řekl, abyste to udělal, musíte asi mít tu profesi rád.
Nemám ji rád.
Ale řekl jste, že neexistuje naděje, nějak se smetí zbavit. Co to znamená? Máte-li rád smetí, jste smetím. Jste tím, zač se považujete. Považujete-li se za smetí, stanete se smetím. Čím jste přesně v tom okamžiku, kdy se za smetí považujete? Čím byste měl být? Když teď pomyslíte na smetí, co kolem cítíte?
Smetí.
Smetí, ano. Navyknete si na smetí tak, že sám budete žít na smetišti. Nebudete z něj chtít odejít. Tento projev je smetí.
Když dovolíte, aby vznikla myšlenka, vítáte tím smetí a musíte trpět. Tato myšlenka je smetí. Když jí dovolíte vzniknout, stane se všechno smetí projeveným utrpením a zjeví se smrt. Nedovolte, aby vznikla myšlenka a povězte mi, kde jste. Ani neposlouchejte. To se musí zažít. Zabraňte ve vzniku myšlence "jsem to a to". Nedovolte, aby vznikla myšlenka já a povězte mi, kde jste. Nemyslete, udělejte to a odpovězte mi. Kde jste teď?
Nikde.
Cítíte v tom "nikde" smetí?
Ne.
Tak zůstaňte v tom "nikde". Jaký je tu problém?
Problém je, že nemohu objevit žádný problém.
Jděte hlouběji a znovu mi odpovězte. Dívejte se dospod. Je to nezměřitelné. Jděte hlouběji a odpovězte mi. Nemyslete. Myšlení je smetí. Jděte hlouběji. Řekl jste, že problémem je neexistence problému. Jděte hlouběji dospod a dívejte se.
Jsem volný.
Jste osvobozen od problémů i od ne-problémů. Co jste tedy udělal, abyste byl volný? Díval jste se do sebe a co jste spatřil? Nedívejte se sem ani tam, vůbec nikam. Pak je tento pohled ne-pohledem. Takový pohled je samotným vědomím. To, kde je ne-tam a ne-zde a nikde, je samotné vědomí, z nějž všechno pramení a kde vše končí.
Všechno vzniká a všechno končí. A vy jste nedotčen. Tato projevení, jejich ničení a rozpouštění se vás nijak nedotýkají, nejste ani v nejmenším ovlivněn. Toto projevení je malování na prázdnotu. Můžete namalovat obraz v prostoru? Toto je obraz (nazývaný projevení) namalovaný do prázdného prostoru.
Nyní, když hledíte dovnitř, je zřejmé, že tento obraz nebyl nikdy namalován. Nikdo nikdy nemůže namalovat obraz v prázdném prostoru. Potřebujete nějakou stěnu, na kterou byste maloval, plátno nebo jinou podložku. Staňte se plátnem a hleďte na malbu projevení. Ve skutečnosti nikdy nic neexistovalo. Pozitivně vyjádřeno existuje jen živé prázdno. To je svrchovaná pravda a je realizována jen ztrátou "já".
V čem je potíž? Nesmíte nikam chodit. Prostě zůstaňte tichý a ptejte se: "Kdo jsem já? Kde jsem já? Co chci?" Odpověď dostanete okamžitě.
Jakmile jednou víte, nemůžete z toho uniknout. Pohybujete se všude. Pohybujete se ve vědomí. Předtím byly různé úrovně, od nevědomí k vědomí. Bloudil jste.
Jedině vědomí je a nikdy neexistovalo nic mimo vědomí. Jakmile jste to poznal, sjednotil jste se s ním. Tam není subjekt ani objekt. Není tam zkušenost ani zakoušející. Říká se tomu osvobození od všeho. To je ten okamžik, o kterém mluvíme. Věřím, že v tomto okamžiku jste. Máte-li nějaký problém, ptejte se.
Chce to vstoupit přímo do zkušenosti, a ne chápat intelektuálně. Intelekt nabývá tvaru toho, nač myslíte a můžete jím tedy být oklamán. Každá myšlenka, kterou myslíte, se projeví.
Kdysi dávno jste na to myslel a nyní je to zde! Myšlenka skončí ihned, v okamžiku, kdy se rozhodnete "už ne, dost".
Vejít do toho okamžiku je velké štěstí. Obrovské štěstí!
Zcela vědomé je Já. Toto vše je Já. Všechna tato Já jsou uvnitř Já, jež je Já úplným, ve kterém se projevuje minulost, přítomnost a budoucnost.