Zdeněk píše:Jde o to Armine, že navazovat s někým intimní vztah s předpokladem "hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere" poukazuje na silný deficit mravní.
Rozumově by totiž skrze onen předpoklad byl nejhloupější Bůh (protože dává všechno) a emocionálně jej nedovolí realizovat soucit, neboť újma partnera je újmou vlastní.
Co je mravné a co nemravné si kultury definují po svém.
Přirozená definice mravnosti - tedy toho, co je karmicky podstatné, je "Nedělej druhým co nechceš aby oni dělali tobě".
Protože to, co děláš druhým se ti vrací.
Vymyšlená mravnost lidmi je například nepracovat v sobotu, v neděli, nemít předmanželský styk a podobně.
Takže z tohoto pohledu sexuální akt, kdy obě strany po něm touží, není z pohledu "vyššího principu mravního" nemravný
"Hloupý kdo dává, hloupější kdo nebere" byla ode mne nadsázka.
Když se mi žena nabízí, protože by ráda poznala, jaké by to se mnou bylo a nemám svoji milovanou ženu, kterou bych tím podváděl, tak proč ne? Takže bych za to Moojiho nijak neodsuzoval.