Moderátor: Pelvan
Zdeněk píše:Potíž je značné množství chemikálií a léků (hormonální antikoncepce), které se v posledních desetiletích vyrobily a které se dostávají do pitné vody, protože je čističky neodstraňují, nejsou na to vybaveny. Jestli je zachytí tvůj filtr či destilační přístroj, o tom bych docela pochyboval.
armin píše:Zaplať Pán Bůh za nemoc, tělesnou nemohoucnost a čáru přes rozpočet, čáru přes naše očekávání a naděje.
Teď když nemohu už ani bezbolestně chodit, nastal konečně čas a prostor pro meditaci a nezávislý, opravdový duchovní rozvoj, přípravu na konec, smrt.
Nebo je to jinak?
armin píše:Teď když nemohu už ani bezbolestně chodit
Tara píše:modlíš se, z hloubi duše se modlíš a ...... a odpovědí je ti ticho...
Zdeněk píše:armin píše:Teď když nemohu už ani bezbolestně chodit
Nu vida, teď tedy můžeš svůj cit - "Cítím, že je ve mně oblast, kterou bych mohl rozvinout, oblast zázraků a zásahů do přirozeného běhu věcí" proměnit v činy! A stát se tak velkým léčitelem, který mnoha lidem pomůže od utrpení (a mě od mých zdravotních neduhů taky pomůžeš díky).
Tara píše:Armin dokáže jen kecat a šťourat do bolavého...
Zdeněk píše:Tara píše:Armin dokáže jen kecat a šťourat do bolavého...
Však ještě o Arminovi uslyšíme!!
(co měl napsáno na parte?)
Tara píše:Je to těžké, když tě tělo sužuje a bolí už i bez pohybu... kdy v noci nespíš, protože tě bolest budí a nemůžeš vůbec nic, jen ležíš a trpíš.... je to ta "správná" meditace??
Tara píše:Zdeněk píše:Tara píše:Armin dokáže jen kecat a šťourat do bolavého...
Však ještě o Arminovi uslyšíme!!
(co měl napsáno na parte?)
Nějak nerozumím :-)
Zdeněk píše:To od Gibrana o bolesti je takové hezké... když jí fyzicky člověk nepociťuje.
Zdeněk píše:To od Gibrana o bolesti je takové hezké... když jí fyzicky člověk nepociťuje.
armin píše:Vnímal jsem bolest jako téměř nesnesitelnou lásku Šaktí, téměř nesnesitelnou intenzitu její lásky a jejího doteku. Nesnažil jsem se utíkat, jak to obvykle při bolesti bývá, ale jít jí vstříc, otevřít se jí, ať se děje (cítí) co se děje, ať mne třeba zahubí.
Zdeněk píše:armin píše:Vnímal jsem bolest jako téměř nesnesitelnou lásku Šaktí, téměř nesnesitelnou intenzitu její lásky a jejího doteku. Nesnažil jsem se utíkat, jak to obvykle při bolesti bývá, ale jít jí vstříc, otevřít se jí, ať se děje (cítí) co se děje, ať mne třeba zahubí.
Masochizmus není cesta k Bohu.
Svět je tu od toho, aby nás znechutil, pravil někde Eckhart Tolle. Kdyby své znechucení tehdy miloval, nemohl by dnes být duchovním učitelem. Ten sice svět (potažmo znechucení z něj) miluje, ale podstatně jiným vědomím, které se podstatně liší od vědomí starého, které bylo subjektem onoho znechucení.
Milujte své nepřátele bylo řečeno vyšším vědomím osobně (nikoli písemně), jako výzva k němu, neboť osobní přítomnost může v druhém vyšší vědomí budit.
Tara píše:Možná bylo zvoleno špatné slovo. Milovat vnímám jako přijmout, přijmout celým tělem i duší to, co se děje..... to je to - neutíkat před tím, před ní, otevřít se jí, ať se děje co se děje....
Takové absolutní přijetí = otevření se nese v sobě KLID...
Zdeněk píše:Masochizmus není cesta k Bohu.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků