Ano, oblíbená mylná představa.
Dospělí nám svojí výchovou nijak neubližují (až na výjimky), naopak nás uvádějí do kultury, kterou můžeme případně překročit a ne být jen jako primitivní instikty vedená zvířata. Opice či příslušníci primitivních kmenů z pralesa, toho nejsou, díky té "svobodné" výchově schopni. Jsou proto stále převážně součástí instinktů a kolektivní duše, podobně jako jiná zvířata. Zvířata se také dovedou radovat a naopak se cítit bídně.
Ale uvědomění veškeré žádné.
Tak díky za inspiraci,
původně jsem chtěl psát o blbství zvaném "věcnost" ale kultura je mnohem lepší téma, páč je to téma širší,
kultura může být totiž dvojí,
tvořivá a pak taky konceptuálně vopičácká,
kdy jen přebíráme cizí koncepty a z nichž vytváříme naše "svaté hodnoty"
místo abychom je svobodně rozvíjeli a dále tvořili,
vytváříme z nich leda tak naše pevné jistoty, morálky, nauky, výuky, politiky atd.
a čím více vopic uvěří, tím je pak ta kultura silnější a pevnější,
a tím je ta kolektivní archetypální duše silnější
a je vytvořená pevná a neměnná kolektivní karma "s blbstvím na věčné časy a nikdy jinak"
a blbství je takto oficiálně zastřešeno nákou tou institucí jako je např. stát
Voproti tomu jsou vopice a přírodní kmeny alespon v souladu s přírodou,
zatímco naše kulturní vopice jsou jen konceptuálně voblbnutnutý vopice sdružující se do různých kolektivistických hnutí,
jenž si neuvědomují že neexistuje žádná objektivita nebo pravda, žádný "věcno"
ale že je vše zcela subjektivní, relativní a pomíjející,
tudíž pro kulturní vopice je vše jen utrpením a tak hledají únik před jistotou smrti
v oblbování se koncepty o věčné duši či vzkříšení božího syna či božím království,
a tydle sračky jsou pak jejich kulturou a hodnotou....