Jana píše:Návštěvník píše:
Ale jinak, obdiv nad učenlivostí Janiné mysli, jak obratně jakýkoli "bičík" nenechá dopadnout hlouběji a obratně jej použije na obranu svého statutu.
Možná by bylo přínosné, kdyby namísto pozornosti upřené na osobu v mysli tu bylo setkání v srdci.
Možná to teď dělá to švih, švih, švih namísto nic, nic, nic. Možná to dělá zvyk vnímat iluzi, osobu, namísto lásky, která je vším.
Když jsi přijela od Moojiho, tak jsi to uměla.
Přínosné pro koho?
Nikdo tu přece není.
Setkání v srdci? Uměla to ros-osoba a už to neumí? Hmmm, ros nikdy nechtěla nikoho zraňovat. Ale teď se chce říct, že chvíle setkání se s tebou v srdci byly chvilkové a to, když se tvá mysl (kterou popíráš) uklidnila a přestala se soustředit na to, co vnímá a přestala to popisovat a rozpoznávat. Ano mluvím teď o dualitě, protože i Jana mluví o projeveném světě. O tom, co ros uměla a už neumí. Neštěstí mnoho lidí se s ros v srdci setkává, balamutí ji? Není to naštěstí, ale bohužel? Mažou med kolem úst? Je ros v zajetí pozlátka sanghy?
A ještě k Janině mysli. Je evidentní, že už (dávno) neoperuje v klasickém osobním módu. Nic méně operuje v módu, kdy popírá a schovává sama sebe, Sama sebe klame a hodně vnímavých lidí tady na poradně to vidí a nějakým způsobem odpovídající jejich vlastním nastavení to reflektují.
Tím, nechci popírat, že "Jsi tím, co jsi" Ale z tvého projevu v dualitě, se zdá, že v tvém případě, to čím jsi stále obléká masku jisté představy o sobě sama. Ne, že by ji v jiných individuálních případech ostatní včetně mě neoblékali, ale ty o tom nevíš. A vše, co tu píšeš, je tím zabarvené.
Ano, můžeš napsat, že to tak vidí má mysl. Ale než to uděláš, zkus pro jednou, odložit zažitý způsob vnímání sama sebe, nechytej se hned toho, co vidíš. Jen to pozoruj a zůstaň tiše. Ty tu jsi a nemůžeš nebýt. Ale nedávej tuto myšlenku mysli. V kom se vlastně celé to poznání "jak to je" objevuje.
Mnoho lidí zápasí s pochybami, těžší je prokouknut jistotu.
Bůh ti žehnej.