Zdeněk píše:Ale jo, já ti to neberu, vyškrábala jsi se na místo, kam Mooji spadnul. Neříkám, že je to špatné místo, je tam všude láska kam se podíváš,
cukrliky, ženy v extázi, dojatí/dojetí muži.
Nežádá si to žádný extra projev, spíš je v tom velká hloubka štěstí, klidu, ale i té radosti.
Jenom tvrdím, protože to není vrchol hory,
šmik šmik
nezabrání to v běhu kola karmy
.
šmik, šmik
Na Moojim je to ostatně patrné čím dál více.
šmik, šmik
A také si myslím, že je to i konečná pro ženské pokolení.
šmik, šmik
Na vyšší výšky nejste stavěny, Stvořitel vás moudře obdařil rozumem plytkým, což vám brání vidět cestu výše a zabít se tak pádem ze skály.
šmik, šmik
Mě však do svých tenat lásky Jediné (pro vás) nechytíte, neboť já jsem syn Boha Nejvyššího, šmik šmik.
šmik, šmik
Když odšmikneš i toho syna Božího
a to něco, co si myslíš, že jsi, se rozplyne s Nejvyšším přikázáním v Boží lásce,
tak kde by se vzalo nějaké kolo karmy?
Projev tady je jako dřív, ale koho by se dotýkal?
Koho by se co dotýkalo, když nejsi nic a láska je vším?