Zdeněk píše:Jana píše:Někdo může prožívat i směsici pocitů, ve které se sám nevyzná.
Aha, zase mě chceš vyprovokovat abys mě mohla zabanovat
.
Ani náhodou ne.
Nevím, jestli mohl někdy Ježíš prožívat směsici pocitů,
Tohle taky nevím.
Nicméně, i kdyby je prožíval, nemohly se týkat podstaty cesty křížové.
Nevím, jestli má smysl o tomhle v souvislosti s evangeliem nějak moc spekulovat.
To odporuje duchu evangelií i tradici. Jeho "Bože můj, proč si mě opustil" je realita,
V téhle chvíli to, Zdenku, opravdu realita není, může to být jen naše představa, nic proti ní, pokud Ti tohle k něčemu je dobré.
jinak by se jí zhroutil i její milovaný Mooji: Bůh, Přítomnost, který by bylo lze vidět, prožívat,
Nic se nehroutí, pouze jsou tady nějaké zkušenosti, které odpovídají zkušenostem těch, které tady někdy cituji. Ale nemusí to být zkušenosti Tvoje a nic se neděje. Nevnucuju Ti to.
To, co je podstatné, bych řekla, je poznání, kdo skutečně bez všech těch ztotožnění a pomíjivostí JSI.
Tady a Teď, existuje jako fikce. Existuje jako Buddhovo neuchopitelné, čili fiktivní, neboť i neuchopitelné nemůže neuchopovat: Nic, Nic, Nic, napsal Jan z Kříže na vrchol hory, když načrtl stezku, po které vystoupal.
Ale nesluší se diskutovati o těchto věcech ženám, jak moudře říká sv. Pavel (kolikrát už jsem ti to psal?), neb nejste k tomu stavěny, to přenechte nám mužům teoretikům, žena nechť se stará o věci praktické jako čistý domov, příp. čisté internetové fórum a tak
.
Při osvobození od ztotožnění s tělem, jsi osvobozen od všech těchhle omezení.
Při ztotožnění s tělem Tě samozřejmě může postihnout nesmyslná pýcha na to, na čem nemáš žádné zásluhy.
Jinak, Zdenku, nic Ti nevnucuju a je mi celkem opravdu jedno, co si o tom myslíš, pokud Ti to vyhovuje. Byla bych ráda, kdyby Poradna byla spíš o sdílení a přízni, než o pocitech nadřazenosti a dokazování si čehokoliv.