Určitě něco na internetu vyštouráte,
takže si to napíšete sami...
Důležité hlubinně psychologické archetypy a jejich charakteristika, dle C. G. Junga
Archetyp života – příroda afektů, spontánní nálady a impulsy
Archetyp smyslu – vše předpokládá smysl, v každém chaosu je přítomný kosmos.
Dvojice archetypů života a smyslu tvoří podmínky psychické skutečnosti.
Moudrý stařec (senex) – zaměřenost psychiky na cíl (teleologie) předpokládá centrální osobnost
Dítě[4] (puer) – božské dítě, zárodek psychické celosti se středem v bytostném Já (Self, něm. das Selbst)
Stín – osobní nevědomí coby vlastní stín, nejjednodušší setkání s vlastním nevědomím při projekci do jiných osob a věcí
Persona – část osobnosti identifikovaná s já, která přistupuje k sociálním interakcím (sociální maska).
Anima – V mužské psychice nevědomě přítomný ženský protipól, určuje neuvědomovanou atmosféru mužského jednání
Animus – racionalizuje ženské vědomí, orientuje se navenek a kompenzuje citovou angažovanost
Matka – zdroj života a plodnosti, zároveň představuje duševní život ve veškeré mnohotvárnosti
Otec – u Junga není nijak významně tento archetyp rozpracován, avšak podle následovníků hlubinné psychologie se bez něj neobejdeme při zkoumání maskulinní společnosti, patří k duchovnímu principu psýché a má mnohou reprezentaci v náboženských symbolech (Bůh Otec)
Koré/Panna – dcera Matky Země působí jako činitel při rozvoji zárodku (puer) bytostného Já, je ženskou silou, která uvádí na scénu hrdinu, který povstává z dítěte, pro rozvoj bytostného Já vládne proměňující sílou
Hrdina – musí vykonat nebezpečné úkoly, zápasit s monstry, projít porážkou, pádem do hlubiny a následným znovuzrozením, archetyp představuje cestu lidského vědomí, cesty přes překážky jsou nevyhnutelné fáze dospívání ([zrání]) individua
Archetypy proměny – kategorie symbolů a archetypů, které mají původ v procesu individuace, kdy se psychická energie (libido) sjednocuje okolo jednoho psychického středu – bytostného Já
Ztotožnění se s archetypem moudrého starce může vést k roli náboženského, politického nebo sociálního spasitele.
Nezapomeňme však, že ztotožnění se s archetypem vede k inflaci ega. Ztotožnění se s archetypem není cílem individuace, ale pastí, do níž může ego spadnout v podobě velikášství nebo naopak spasitelského, sebeobětujícího se komplexu, což jsou dvě podoby bohorovnosti. Nad delfskou věštírnou stál nápis: "Poznej sebe sama."
To nebyla pouhá výzva k psychologickému poznání, jak to chápeme dnes. Tehdejší význam byl zhruba takový: Seznej člověče, kde jest tvé místo v řádu věcí.
K věcem božským, mezi něž patří i toto orákulum, přistupuj pokorně a nezapomeň, že jsi jen člověk.
http://ografologii.blogspot.com/2008/05 ... staec.html
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 29 návštevníků